Návratovou politiku ale zastavil na tři měsíce Kábul kvůli ofenzívě Tálibánu v zemi a Evropská komise krčí rameny.
Šest členských zemí EU vyzvalo Evropskou komisi, aby navzdory zrychlujícímu postupu Tálibánu v Afghánistánu nezastavovala deportace afghánských migrantů.
Vlády Rakouska, Belgie, Dánska, Německa, Řecka a Nizozemska napsaly v dopise adresovaném Evropské komise, že by měly mít možnost posílat afghánské migranty zpět v případě, že jejich žádosti o azyl budou neúspěšné.
V červenci Afghánistán vyzval EU, aby naopak na tři měsíce zastavila nucené deportace migrantů z Afghánistánu vzhledem k tomu, že vládní vojska bojují s ofenzívou Tálibánu, které probíhá ještě před konečným stažením USA ze země na konci srpna.
Šest členských zemí ale od Komise požaduje, aby vedla s Kábulem intenzívnější dialog o otázkách migrace, včetně účinné a rychlé návratové spolupráce. Dopis uvádí, že zastavení návratů by dal špatný signál a motivoval by další Afghánce k migraci do Evropy.
Obsah dopisu na Twitteru potvrdil belgický ministr pro migraci Sammy Mahdi. Dodal k tomu: „To, že jsou regiony země nebezpečné, neznamená, že každý člověk z této země má právo na ochranu.“ Například jeho dánský kolega, ministr pro migraci Mattias Tesfaye v souvislosti s dopisem prohlásil: „Pro vládu je důležité, aby neúspěšní žadatelé o azyl byli posláni do své vlastní země.“
Z anonymního zdroje v Evropské komisi vyplývá, že jelikož Kábul oznámil Bruselu tříměsíční pozastavení návratů, jen těžko se do nich někdo pustí. Úředník také uvedl, že v letošním roce bylo dosud z EU navráceno do Afghánistánu 1200 lidí, přičemž 1000 z nich bylo „dobrovolných“ a 200 „nucených“. 11. července už Švédsko a Finsko zastavily nucené deportace do Afghánistánu.
Afghánci tvořili v roce 2020 10,6 % žadatelů o azyl v EU, tedy něco přes 44 000 z přibližně 416 000 žádostí, což je podle statistik EU druhá největší část za Syřany s 15,2 %.