Mrhání potravinami zhoršuje potravinovou nejistotu, což významně přispívá k dalším krizím: změně klimatu, ztrátě přírody a biologické rozmanitosti; znečištění a odpadu.
Otázka globálního plýtvání potravinami se rychle stává problémem s miliardou tun. Podle Indexu potravinového odpadu (Food Waste Index) za rok 2021 produkuje svět každý rok 931 milionů tun potravinového odpadu, z čehož 569 tun pochází z domácností. Zbývající částka je připisována stravovacím službám (244 milionů tun) a maloobchodu (118 milionů tun). Průměrná globální domácnost vyprodukuje ročně 74 kg potravinového odpadu na obyvatele a toto číslo je zhruba podobné napříč příjmovými skupinami v jednotlivých zemích, což naznačuje, že k řešení tohoto problému je třeba rozsáhlého zlepšení.
Index uvádí, že pokud by tuto ztrátu a odpad tvořil nějaký stát, byl by to třetí největší zdroj emisí skleníkových plynů na planetě. Nakolik jsou tedy jednotlivé země nehospodárné, pokud jde o jídlo? Nejvyšší absolutní hodnoty potravinového odpadu byly nepřekvapivě zaznamenány ve dvou zemích s populací přesahující miliardu lidí. Odhaduje se, že v Číně přijde vniveč odhadem 91,6 milionů tun potravin ročně, zatímco Indie vyhodí 68,8 milionů tun. USA jsou o něco dále v žebříčku s 19,4 mil. tun, zatímco v Evropě produkují Francie a Německo 5 až 6 milionů tun potravinového odpadu ročně.
Věci vypadají poněkud jinak, když jde o odpad produkovaný na obyvatele. Například průměrná domácnost v Indii odhodí 50 kg potravin ročně, zatímco ve Spojených státech to je 59 kg. Přestože se zdá, že celkový objem potravinového odpadu je relativně nízký ve srovnání s jinými zeměmi s 2,6 miliony tun ročně, ukazuje index, že Austrálie má vysokou úroveň odpadu na obyvatele na úrovni 102 kg na domácnost ročně. Pro srovnání: celkový odpad z domácností v Rusku dosahuje odhadem 4,9 mil. tun ročně, přičemž odpad na obyvatele dosahuje pouze 33 kg.
Ve zprávě „Food Waste Index Report 2021“ se uvádí: Mrhání potravinami zatěžuje systémy nakládání s odpady, zhoršuje potravinovou nejistotu, což významně přispívá ke třem planetárním krizím: změně klimatu, ztrátě přírody a biologické rozmanitosti; znečištění a odpadu.
Omezení potravinového odpadu nabízí mnohostranné vítězství pro lidi i planetu, zlepšuje zabezpečení potravin, řeší změnu klimatu, šetří peníze a snižuje tlak na půdu, vodu, biologickou rozmanitost a systémy nakládání s odpady. Přesto byl tento potenciál dosud žalostně nedostatečně využíván – skutečný rozsah plýtvání potravinami a jeho dopady nebyly dobře pochopeny. Globální odhady plýtvání potravinami se opíraly o extrapolaci údajů z malého počtu zemí, často využívajících stará data. Několik vlád má rozsáhlé údaje o plýtvání potravinami, aby mohly jednat a stanovit priority svého úsilí.
Zpráva vrhá nové světlo na rozsah problému a na výskyt plýtvání potravinami z domácností na všech kontinentech, bez ohledu na úroveň příjmů v zemi. Odhozením 17 % potravin dostupných v maloobchodě, ve stravovacích službách a na spotřebitelské úrovni, jsou zbytečně generovány dopady potravinových systémů na klima, přírodu a znečištění. Odhaduje se, že 8–10 % celosvětových emisí skleníkových plynů je spojeno s potravinami, které se nezkonzumují.
Vzhledem k tomu, že dopady na životní prostředí narůstají během životního cyklu potravinářských výrobků, představuje nejvyšší zátěž potravinový odpad na úrovni spotřebitelů. Organizace OSN pro výživu a zemědělství (FAO) odhaduje, že v roce 2019 mělo hlad 690 milionů lidí, což je číslo, u kterého se očekává prudký nárůst během a po pandemii koronaviru. Vzhledem k ohromujícím 3 miliardám lidí, kteří si nemohou dovolit zdravou stravu (FAO, 2020), je poselství této zprávy jasné: občané potřebují pomoc při snižování plýtvání potravinami v domácnostech.
Psali jsme:
- 155 milionů lidí zažívá vážnou potravinovou nejistotu
- OSN: Jemen je na pokraji kolapsu
- OSN: Světové ceny potravin v letošním roce dál rostou
- Jak dosáhnout potravinové soběstačnosti, aby to fungovalo?
- Světové ceny potravin poklesly
- Světu hrozí nedostatek obilnin a vysoké ceny
- Rekordních 45 milionů lidí v jižní Africe trpí nedostatkem potravin
- Hrozí nejhorší potravinová krize za 50 let
- Domácnostem v Česku a na Slovensku vyrostly výdaje za potraviny. Nejvíc z celé EU
- Sníme o potravinovém systému, který neničí, ale tvoří, ve kterém proti sobě nestojí spotřebitelé a producenti v boji o nejnižší cenu, říká Jan Valeška
- Plýtvání potravinami je stále větší problém
- OSN: Potraviny v rozvojovém světě až stokrát dražší
- Odpadkový koš Evropy
- Uprostřed hojnosti jsou tu stále miliardy lidí v potravinové nejistotě
Články zveřejněné v rubrice Trendy nemusejí vyjadřovat názor redakce.