Rozhovor: O složité bezpečnostní a politické situaci Libanonu hovořil náš partnerský web Rebuildsyria se šéfem libanonské zpravodajské služby Abbásem Ibráhímem.
Rebuildsyria: Pane generálmajore, od výbuchu, který otřásl hlavním městem Libanonu a zničil jeho přístav, uplynul více než rok. Co jsou podle Vašeho přesvědčení hlavní faktory, které brání důkladnému vyšetření celé záležitosti?
Abbás Ibrahím: Vyšetřování případu je v rukou libanonské justice a já nedisponuji podrobnostmi. Od události uplynul více než rok a při vší úctě k poškozeným a jejich bolesti, k duším mučedníků, ke zraněným a k těm, jejichž domy byly poničeny, je nutné mít na paměti, že k poznání pravdy je nutný klid. Současné výkřiky ničemu nepomáhají. Když si uvedeme podobný případ výbuchu, ke kterému došlo v Toulouse v roce 2001, jeho vyšetřování skončilo v roce 2012. To je o jedenáct let později. Na otázky musí odpovědět justice, ta je seznámena s podrobnostmi.
R: Domníváte se, že se někteří aktéři na domácí scéně či dokonce v zahraničí snaží mařit vyšetřování?
A.I.: Jisté je to, že se vyšetřování případu přesunulo od soudce Fádího Sawána k soudci Táriqu Bítárovi na základě jistých vnitřních problémů, které se vyskytly. Proč tomu tak bylo, těžko soudit.
R.: Část politiků a novinářů označila střety, ke kterým došlo na začátku srpna v oblasti Chalda jižně od Bejrútu, za hrozbu z hlediska národní bezpečnosti a občanského smíru. Jak vážná je podle Vás situace? Může přerůst v rozsáhlejší boje, které již bude obtížné ovládnout?
A.I.: Ano, to, co se stalo v Chaldě, je vážný incident, který je třeba řešit. Hlavně, že se nic neodehrálo v Ajn ar-Ramáně se všemi souvislostmi. Takovéto incidenty se mohou snadno rozšiřovat.
R.: Dělají bezpečnostní složky vše, co je nezbytné?
A.I.: Armáda v této věci plní své povinnosti a věřím, že se jí podaří udržet klid. Pokud se v bezpečnostních záležitostech postupuje rychle, nedostanou ti, kdo chtějí z neklidu profitovat, mnoho příležitostí.
Prosazoval tedy bezpečnostní akce někdo již před 4. srpnem?
A.I.: Samozřejmě. Kdo je obeznámen se situací v Libanonu, ví, že to, co se stalo v Chaldě, tedy rozmístění ozbrojenců na střechách domů a ostřelování, není dílem náhody, jde o organizovanou akci. Proto jsme odpověděli, jak jsme odpověděli.
Je Vám známo, že by do těchto střetů mohli být zapojeni příslušníci nějaké cizí rozvědky, kupříkladu izraelské?
A.I.: Nikdy nevylučuji zapojení izraelského nepřítele při kterékoliv podobné události. Čím větší je daná událost, tím pravděpodobnější je podíl Izraelců na vytváření chaosu a bezpečnostních problémů v Libanonu.
R.: Pokud jde o roli zahraničních zpravodajských služeb na libanonské půdě, co si myslíte o tvrzeních, že některá velvyslanectví sehrála roli při “narušování” říjnového povstání z roku 2019 a pracovala na překroucení jeho základních požadavků, což mělo v konečném důsledku vést k jeho erozi?
A.I.: Mám-li mluvit jako běžný pozorovatel, a ne člověk sloužící v bezpečnosti, musím se pozastavit u peněz, které se dle všeho utrácejí. Povstání, které začalo 17. října 2019 bylo ze své podstaty velice čisté a působivé, co však vidíme dnes, náklady, které se platí, vybavení, které vidíme v ulicích a podobně, nutí klást si zásadní otázky ve světle stávající ekonomické situace v Libanonu.
R.: Národní bezpečnost je jedním z nejdůležitějších pilířů pro všestranný rozvoj a pokrok všude na světě. Týká se to zejména přilákání finančních prostředků zahraničních společností a investorů do země. Jak hodnotíte bezpečnostní stabilitu Libanonu v krátkodobém, střednědobém a dlouhodobém horizontu?
A.I.: Kdo chce investovat, toho přivítáme a naší povinností jako bezpečnostních složek je zajistit mu jako investorovi bezpečnost. Vřele můžeme doporučit, aby investoval v Libanonu, protože bezpečnostní problémy v Sýrii dříve či později skončí a v Libanonu je možné pro investory vytvořit nebo najít investiční zázemí využitelné později k přesunu a investicím v rámci procesu obnovy Sýrie, kde budou velké a perspektivní investiční příležitosti.
R.: Mohou libanonské bezpečnostní orgány nabídnout konkrétní opatření, která by ujistila zahraničního investora, který by měl v úmyslu kupříkladu založit továrnu či farmu na libanonském území?
A.I.: Máme zákony chránící investory v Libanonu a myslím, že díky vysoké integraci bezpečnostních a justičních složek jsou pro ochranu investorů rozsáhlé možnosti.
R.: Pane generálmajore, jakým hlavním výzvám čelí bezpečnostní složky a armáda na individuální i logistické úrovni v souvislosti s v současnosti kulminující krizí v Libanonu?
A.I.: Základním problémem je pro bezpečnostní a vojenské instituce a jejich lidi zajistit finanční prostředky. Tyto složky velmi trpí, což je důvod kroků, které na jejich pomoc podniklo mezinárodní společenství. Vše je důsledek zhoršující se hospodářské situace a zhoršující se finanční situace v Libanonu a neschopnosti institucí pokračovat ve své práci v rámci rozpočtů, které jim libanonská vláda přidělila. Dostali jsme se do velmi špatné situace, naši přátelé ve světě dělají, co mohou, věci jsou tak daleko, že je sami nezvládáme.
R.: Kdo ze zahraničí aktuálně poskytuje libanonským ozbrojeným silám největší materiální a finanční podporu? Je tato podpora dostatečná? Týká se také zbraní?
A.I.: Pomáhají nám Spojené státy, pomáhá Francie, pomáhají některé západní i arabské země. Armádě, zpravodajcům i dalším složkám. Jedná se o logistickou a životně důležitou pomoc většinou v podobě potravinových dávek. Vůbec nejde o zbraně.
Když už mluvíme o zahraniční pomoci libanonským ozbrojeným silám, jaký byl skutečný důvod, proč Libanon nedostal ruský dar v podobě deseti bojových letounů MiG-29, který Moskva nabídla Libanonu v roce 2011?
A.I.: Tuto otázku musíte směřovat politikům. Pokud jde o dary, jsme jako bezpečnostní a vojenské orgány připraveni přijmout dary od všech spřátelených zemí, ale tato záležitost vyžaduje politické rozhodnutí.
R.: Pane generálmajore, jste dobře obeznámen s diplomatickými vztahy na regionální i mezinárodní úrovni. Mohl byste – jakkoliv obecně – charakterizovat postoj „spřátelených států“, které trvají na urychleném sestavení vlády, vůči současné politické moci, která nebyla vládu, jež by vyvedla Libanon z jeho mnohačetné krize, ani téměř po roce schopna sestavit?
A.I.: Myslím, že mezinárodní společenství jako celek trvá na sestavení vlády, neboť je to hlavním východiskem pro obnovení důvěry v Libanon a jeho ekonomiku. Celé mezinárodní společenství na vytvoření vlády vyvíjí tlak.
R.: Spatřujete podobnosti, či naopak rozdíly v postojích Moskvy a Washingtonu vůči této záležitosti?
A.I.: Nevidím rozdíl. Před nedávnem jsem navštívil Moskvu a viděl, že trvají na sestavení vlády, přičemž americká pozice se nijak neliší.
R.: Jaká jsou Vaše očekávání ohledně vztahů mezi Libanonem a Sýrií v blízké budoucnosti, ať již se to týká politických a ekonomických vztahů či přímo bezpečnostní spolupráce mezi oběma sousedy?
A.I.: Bezpečnostní spolupráce probíhá a nebyla přerušena navzdory událostem, kterými Sýrie prochází. To se do značné míry pozitivně odráží na bezpečnostní situaci v Libanonu. Co se týče politické a diplomatické roviny, jsme dvě sesterské země a naše vztahy vychází ze sdílené geografické polohy i společné historie. Obnovení politických i nepolitických vztahů je zcela přirozená věc, naopak je nepřirozené, aby vztahy neexistovaly. Je to ovšem otázkou politického rozhodnutí. Existují mezinárodní překážky, které vztahy negativně ovlivňují, Hlavní z nich je “Caesar Act”, který brání Libanonu v přístupu do Sýrie. Potřebovali bychom výjimky z tohoto zákona, abychom se mohli se Sýrií hospodářsky integrovat.
R.: Jaké jsou skutečné důvody stojící v cestě návratu syrských uprchlíků v Libanonu zpět do vlasti? Kdy očekáváte řešení této humanitární krize, která negativně ovlivňuje oba národy?
A.I.: Organizovali jsme dobrovolné návraty do Sýrie a stovky tisíc lidí se již vrátily, nicméně tyto cesty byly přerušeny kvůli pandemii Covid-19 a stále zůstávají pozastaveny. Myslím, že je možné tyto kampaně brzy obnovit, ale existují určité překážky. Myslím si, že je nutná koordinace s příslušnými orgány v Sýrii, aby se tyto překážky odstranily a do Sýrie se vrátilo asi 480 tisíc lidí.
R.: Část politických subjektů a veřejně činných osobností požaduje transformaci Libanonu na neutrální, tzv. „pozitivní“ stát, což by zemi dle jejich názoru ušetřilo konfliktů a regionálních sporů. Jaký je Váš názor na tuto záležitost? Domníváte se, že by „neutralita“ mohla vrátit Libanon do časů, kdy byl znám coby „Švýcarsko Orientu“?
A.I.: V Libanonu samozřejmě existuje škála rozdílných názorů na vnitřní záležitosti a strategické směřování. Pokud zavládne shoda na „neutralitě“ podpoříme ji s výjimkou palestinsko-izraelské otázky, kde jakoukoliv neutralitu odmítáme.
R.: Domníváte se, že pozastavená jednání o jaderném programu mezi Spojenými státy a Íránem a eskalace napětí mezi oběma zeměmi, která se aktuálně promítla do obvinění Íránu z útoku na ropný tanker patřící izraelskému podnikateli v Ománském zálivu, mohou ovlivnit Libanon?
A.I.: Nemyslím si, že by tato otázka měla cokoliv společného s Libanonem a jeho situací obecně.
R.: Od dob podpisu Tá’ifské dohody se na území Libanonu od severu k jihu vyskytly různé bezpečnostní incidenty. Má podle Vás libanonský politický systém založený na konfesionalismu a rozdělení pozic ve státě na náboženském základě tak či onak negativní vliv na národní bezpečnost? Nebo problém spočívá jinde?
A.I.: Zákony a ústavy se vyvíjí a mění všude na světě v závislosti na vývoji daných států. Otázka libanonské Ústavy či Tá’ifské dohody je ale velice citlivá. Jakákoliv změna může být provedena pouze za předpokladu velkého národního konsenzu.
R.: Poslední otázka: pane generálmajore, kde vidíte budoucnost Libanonu a jeho geopolitickou pozici za deset let?
A.I.: Co se týče budoucnosti Libanonu, byl jsem vždy optimistou a věřím, že se opět stane zářivým příkladem pro region. Nejde o roky, ale o vůli lidu. Pokud budou chtít být Libanonci příkladem pro region, zaručuji, že nás čeká zářivá budoucnost za méně než jeden rok. Libanonci jsou kreativní národ. Se slábnoucí ekonomikou a finanční situací se lze snadno vypořádat. Jde o důvěru a já věřím, že tvůrčí libanonská mysl je tuto důvěru v okolním světě schopna obnovit a vrátit Libanon na mapu světa s rozzářenou tváří.
Generálmajor Abbás Ibrahím je šéfem libanonské zpravodajské služby – Generálního direktorátu pro obecnou bezpečnost od roku 2011.V 90. letech působil v protiteroristickém oddělení zpravodajské služby, kariéru začal v libanonské armádě.
Tento článek vychází ve spolupráci s webem Rebuildsyria.cz