Německo: Kandidát na kancléře Olaf Scholz chce větší spolupráci v EU

Podle Scholze by se rozhodování o evropské finanční a zahraniční politice mělo v budoucnu přijímat kvalifikovanou většinou.

„Cílem je, aby Evropa vystupovala jednotně a přicházela se společnými odpověďmi v zahraniční politice, obchodní politice a také například v otázkách uprchlictví a migrace,“ řekl Olaf Scholz (SPD).

Scholz se rovněž vyslovil pro usnadnění zbrojní spolupráce s Francií. „Potřebujeme koridor, v němž bychom mohli dosáhnout konsensu o těchto rozhodnutích s našimi evropskými partnery v oblasti zbrojních projektů. Možná, že by jakási skupina moudrých (Wise Persons Group) mohla vypracovat komentář ke konkrétním rozhodnutím o vývozu zbraní pro jednotlivé projekty.“

Scholz znovu potvrdil svůj závazek vůči Severoatlantické obranné alianci: „NATO pro nás bude mít i v budoucnu zásadní význam. Potřebujeme úzké partnerství se Spojenými státy. V dnešním světě budeme schopni chránit demokracii pouze společně,“ řekl Scholz.

Letošní německé volby budou napínavější než všechny předchozí

Odpočítávání do voleb do Spolkového sněmu pokračuje. Trojice kandidátů na kancléřský post (Armin Laschet/CDU, Annalena Baerbocková/Zelení a výše zmíněný Olaf Scholz) se střetla v další televizní debatě. Diskutovalo se mimo jiné o těchto tématech: možné koalice, klimatická změna, bytová otázka, zdravotní systém, přistěhovalectví a digitalizace. První setkání tří konkurentů se týkalo evropské politiky a je k dispozici zde.

Kandidátka strany Zelených zdůraznila, že ze všech sil bojuje za nový začátek v Německu. „To je možné pouze s vedoucí úlohou Zelených.“ Baerbocková také řekla, že po volbách spolu musí všechny demokratické strany mluvit. Přitom zahrnula i levicovou Die Linke.

V otázce ochrany klimatu se Scholz a Laschet vzájemně obvinili z blokování důležitých témat. Scholz zdůraznil, že Unie (CDU/CSU) dlouho popírala, že pro restrukturalizaci hospodářství, která je šetrná ke klimatu, je zapotřebí více elektřiny. Laschet uvedl, že směrnice o jednotném evropském plánu zabránila zrychlení plánovacích a schvalovacích postupů. Boj proti změně klimatu označila Baerbocková za velké úsilí a potvrdila, že Německo musí postupně přestat využívat uhlí dříve, mnohem dříve než v roce 2038.

V rozpravě o zvyšování nájemného se Baerbocková i Scholz vyslovili pro omezení. Pro města, kde nájemné raketově roste, by muselo být zavedení limitů umožněno na spolkové úrovni, sdělila Baerbocková. Scholz uvedl, že kromě výstavby 400 000 nových bytů ročně usiluje SPD o „moratorium na nájemné“, aby nájemné při pronájmu nových bytů již nemohlo tak prudce růst. Laschet se zaměřil na pobídky pro investice do dalšího bydlení. Je třeba „více a rychleji stavět“.

Unie CDU/CSU v průzkumech zaostává

Poslední průzkumy CDU/CSU se pohybují mezi 19 a 25 procenty, a jak katastrofální to je, je vidět už z toho, že 25 procent je dnes považováno za dobrý výsledek. To je nejen daleko od původních nároků CDU/CSU, ale také to není dobrý základ pro bezpečné dosažení jejího minimálního cíle, tedy kancléřského postu.

Pro Baerbockovou je v tuto chvíli kancléřský post stejně pravděpodobný jako vítězství Martina Schulze (2017), Peera Steinbrücka (2013) a Franka-Waltera Steinmeiera (2009) ve stejné době v příslušné volební kampani. Zelení však vycházejí z jiného směru než Unie. Předseda strany Robert Habeck v srpnu řekl, že chtějí bojovat o kancléřský post. „Ale především jde o to dostat se do vlády.“

Čína a Rusko – ustupující témata

Předvolební kampaň se v závěrečné fázi zostřuje, ale některá témata se dostávají do pozadí: zahraniční politika, Rusko a Čína se v televizi vůbec neřešily, stejně jako velmi nerovnoměrné rozdělení bohatství – mnoho lidí pracuje do úmoru a sotva si může dovolit nájem. Slova jako sociálně-tržní hospodářství jim jsou málo platná, protože jejich realita je jiná.

A generace mladší 45 let bude mít stále větší potíže například s pořízením rezidenční nemovitosti, pokud nebude mít co dědit. O těchto otázkách, včetně budoucího zajištění na stáří, například prostřednictvím modelu, jako je kapitálové penzijní pojištění, se dosud diskutovalo příliš málo; místo toho se to často zadrhlo v detailech.

Podle průzkumu z 12. září 2021 je v čele SPD s 25,8 %. Levicová Die Linke obdržela pouhých 6 %. Zdroj: Bundestagswahl-2021. Údaje ukazují průměr posledních pěti hlavních průzkumů veřejného mínění (tzv. nedělní průzkumy).

Ilustrační foto: Autor –  Rufus46 – CC BY-SA 3.0, https://commons.wikimedia.org/w/index.php?curid=108348696

Dočetli jste jeden z našich článků? Nezapomínejte, prosíme, na dobrovolné předplatné, které je příspěvkem k další nezávislosti a na fungování !Argumentu a také investicí do jeho budoucnosti. Více o financování zdola se dozvíte zde.