Jiří Málek ve svém příspěvku hodnotí proběhlé parlamentní volby v České republice.

Volební účast byla 65,43 % (předchozí volby 60,84 %), nejvyšší v hl. m. Praze 70,15 %.

Nejvíce hlasů získala koalice SPOLU (ODS+KDU-ČSL+TOP09) 27,79 %, dále ANO 27,12 % (v roce 2017 – 29,64 %), Koalice Piráti + STAN 15,62 %, poslední parlamentní strana Hnutí SPD 9,56 % (2017 – 10,64 %). Mimo Poslaneckou sněmovnu zůstaly ČSSD 4,65 % (2017 – 7,27 %); Hnutí Přísaha Roberta Šlachty 4,68 % (nová strana) a KSČM 3,60 % (2017 – 7,76 %).

Podíl mandátů: nejvíce ANO 72 křesel (minus 6 křesel oproti 2017), Koalice SPOLU 71 (největší zisk oproti 2017 KDU-ČSL 13 křesel), Koalice Piráti + STAN (oproti 2017: STAN + 27 a Piráti minus 18 křesel), SPD 20 křesel (minus 2 křesla).

Výrazné rozdíly mezi Prahou a kraji

Ve volbách „propadl“ cca 1 milion hlasů (celkově hlasovalo 5,4 mil. voličů). Tyto hlasy obdržely strany a hnutí, které se do sněmovny nedostaly. Obecně lze říci, že současné dvě vítězné koalice zaměřily svoji předvolební kampaň především na „boj proti Babišovi“. Daleko méně se zaměřovaly na klíčová politicko-společenská témata.

Prohloubil se rozdíl mezi hlavní městem Praha a celou zbývající republikou. Praha volila výrazně odlišně oproti statním (13) volebním krajům. Zde zvítězila koalice SPOLU – 40 %, Piráti + STAN – 22,6 %, ANO – 17,5 %, SPD – 4,6 %, ČSSD – 4,0 %, KSČM – 2,1 %. Teritoriálně v 6 volebních krajích zvítězilo ANO, v 8 krajích koalice SPOLU.

Procentuální propad hlasů pro ČSSD ve srovnání s minulými volbami byl 65 % úrovně r. 2017, u KSČM to bylo na 46,4 % stavu v r. 2017 (pro srovnání Die Linke v Německu na 53,3 % předchozí úrovně).

V žádném volebním okrese kraji nepřekročila ČSSD 10 % (nejvíce 8,6 %), KSČM nepřekročila 6,5 % (nejvíce 6,4 %;  dalších 5 okresů dosáhlo více než 5 %, pod 1,5 % byl výsledek ve  2 pražských okresech). Ve volebních krajích přesáhla ČSSD 5% hranici ve 4 krajích (nejvíce 6,5 %), KSČM nepřekročila 5% hranici nikde (nejvíce 4,6 %). Ve volbách kandidovala i strana Levice (vznikla fúzí SDS s dalšími levicovými skupinami). Kandidovala ve 3 krajích a nikde nedosáhla na výsledek lepší než 0,04 %. Takže se nepodařilo ji prezentovat jako novou levicovou alternativu. Další nově vzniklé levicové subjekty (spíše liberálně-levicového zaměření) v těchto volbách nekandidovaly. Zelení (někdy považovanými za levici) dosáhli na 0,99 %.

Z hlediska popularity jednotlivých osobností (tzv. preferenční hlasy) nejlepšího výsledku v absolutním počtu hlasů (za celý stát) dosáhl předseda STAN – V. Rakušan, A. Babiš (ANO) se umístil na 4. místě. Z levicových kandidátů se nejlépe umístila J. Maláčová (ČSSD) na 117. místě, dále předseda ČSSD J. Hamáček na 177. místě.  Z kandidátů KSČM  nejvíce preferenčních hlasů získal dosavadní předseda V. Filip (na 327. místě; 19,9 % hlasů z kandidátky), druhý v rámci KSČM byl J. Dolejš (431. místo; 16,7 % hlasů z kandidátky).

Oba předsedové levicových stran (ČSSD a KSČM) rezignovali. V KSČM europoslankyně K. Konečná deklarovala, že bude bojovat o předsednickou funkci na volebním sjezdu koncem října 2021.

Volební výsledky nepotvrdily, že ztrácí jen „tradiční“ levicové strany a že je určitá poptávka po „nové“ levicové politice. Strana Levice i přes vcelku aktivní a odpracovanou kontaktní kampaň neuspěla. Některá média (i liberálně levicová) pasovala na novou (moderní?) parlamentní levici Piráty. Ti však jsou dalším velkým poraženým v těchto volbách (nebudou schopni ani ustavit samostatný poslanecký klub). I preferenční hlasy u komunistických kandidátů ukazují, že není u voličů nějaká zvláštní poptávka ani po tradiční (revoluční a „komunistické“) politice, ale také, že nějaké „moderní levicové“ proudy rovněž nebyly oceněny preferenčními hlasy.

První souhrnné poznatky

Došlo k očekávanému zemětřesení na levé straně politického spektra. Tento volební výsledek nebyl tak překvapující, pokud něco vyvolává emoce, pak je to spíš „kvantitativní“ stránka tohoto poklesu.

Ve složitější situaci je KSČM oproti ČSSD. Její voličské jádro je největší (cca 70 %), ale také věkově nejkonzistentnější: 65+ let. Bude téměř nadlidský výkon sladit představy tradičních a starších voličů s potřebou získat větší voličské kohorty u mladších ročníků (především okolo věku 50 let, případně mladší).

Je reálná možnost štěpení obou tradičních levicových stran ČSSD a KSČM. Formálně k tomu má blíže ČSSD, kde je v „záloze“ poražené křídlo z jarního sněmu. Daleko nepřehlednější situace je v KSČM. Je tam řada vnitřních frakcí s velkými vzájemnými diametrálně odlišnými postoji (daných programovými rozdílnostmi, ale i osobními animozitami).

Pro obě strany bude velký úkol i zachování jejich funkčnosti při podstatně omezenějších finančních zdrojích.

Nové levicové subjekty v těchto volbách nezískaly žádnou viditelnou „výhodu“, která by k nim automaticky směrovala podporu stávajících voličů tradiční levice. Velmi (zatím) postrádají finanční i personální zázemí. Jejich „tváře“ jsou velmi málo viditelné a zdají se málo atraktivní pro statisíce potřebných levicových voličů.

Z hlediska popularity kandidátů je v podstatně lepší situaci stávající ČSSD, neboť má dvě velmi viditelné tváře: J. Maláčovou (40 let, vzdělaná bývalá ministryně sociálních věcí) a M. Stropnického (38 let, kandidoval jako nestraník, dříve Strana zelených). U KSČM ani preferenční hlasy nevyčlenily výrazné (a nové) osobnosti, které by mohly být základem pro formování nového stranického vedení. Nejviditelnější a mediálně nejaktivnější představitel tradičního marx-leninského křídla (J. Skála) získal nejvyšší preferenční skóre 11 % (což ale bylo jen 1480 hlasů). Ani „modernisté“ se ale v preferencích neprosadili.

U KSČM bude nejdůležitějším a nutným krokem převést stranu z „konfederace“ relativně mocných okresních organizací na stranu výrazně více reflektující představy jejích příznivců a potenciální voličské základny. Obdobně to bude i u ČSSD, ale tam se zdá, že to nebude takový kontroverzní a bolestivý proces.

Česká levice stojí před otázkou, jak dál. Asi pro začátek by bylo důležité, aby odložila vzájemné boje a konflikty uvnitř levice a hledala alespoň minimální platformu pro spolupráci, i když zatím spíše jen nad konkrétními problémy a otázkami.