Nemine dne, aby se na mezinárodní úrovni neřešil problém Kosova. Média západního Balkánu citují zejména názory přicházející ze zahraničí.
Jedním z nich je vyjádření Marion Maréchalové, která je vnučkou Jeana-Marie Le Pena a neteří předsedkyně Národní fronty Marine Le Penové. V osmnácti vešla do politiky, když se stala členkou strany Národní fronta. Je politoložkou a vede Institut společenských, ekonomických a politických věd (ISSEP) v Lyonu. V interview na francouzském zpravodajském kanále CNews odpovídala na otázky týkajících se mimo jiné migrace a integrace cizinců.
Pochopitelně především mluvila o problémech Francie, kde probíhá (jak uvedla) kulturní dělení a stát se potýká s formou rozdělené společnosti, ve které se lidé bojí o svoji identitu. Vidí ve Francii etnický problém a mluvila o možnosti požadavku etnik na formu určité autonomie, což může podle ní vyvolat občanskou válku. Vyslovila zásadní názor, že „je to demografie, která tvoří historii“. K názoru dodala příklad: „Podívejte se na Kosovo. Byla to země s většinou pravoslavných Srbů, kterou během několika desetiletí kolonizovali muslimští Albánci.“
Vyjádření si povšimla albánská média v Kosovu, která Maréchalovou opravila v tom, že to byli Srbové, kteří v devadesátých letech minulého století kolonizovali Kosovo a Albánci před nájezdem Turků nebyli vůbec muslimy. Ukazuje to na základ problému Kosova, nad kterým si všichni lámou hlavu. Vede to k rozepřím rovněž uvnitř EU, která chce problém Kosova vyřešit. Viola von Cramon-Taubadelová, členka Svazu 90/Zelení a poslankyně Evropského parlamentu, se dostává do sporu o řešení problému Kosova s vysokým představitelem Unie pro zahraniční věci a bezpečnostní politiku Josepem Borrellem. Dochází k realizaci problému, který představila Marion Maréchalová, o etnickém rozdělení osobující si právo na autonomii. Týká se to problému severu Kosova. Zatímco Borell a část dalších politiků v Evropské komisi se snaží pochopit, že zde žijí převážně Srbové a zásah Prištiny na tomto území přináší nestabilitu, tak poslankyně von Cramonová ospravedlňuje tyto zásahy, jako vnášení zákona a pořádku suverénního a nezávislého Kosova.
Zde je druhý zahraniční názor na Kosovo. Expert na Balkán z Centra pro geopolitiku při univerzitě v Cambridge Timothy Less říká na adresu sporu o Kosovo v EU: „Tento ideologický spor byl vedlejší do doby, než se Priština rozhodla použít na severu Kosova sílu a Srbsko začalo vyhrožovat vojenskou intervencí. Pozorujme, který názor zvítězí. Jen doufám, že to bude realistický Josepa Borrella.“ Britský expert si to myslí proto, neboť předpokládá, že většina národních vlád v EU vidí realitu možného konfliktu a nesdílí idealistický pohled poslankyně von Cramonové. Za tři týdny 14. listopadu se koná v Kosovu druhé kolo voleb do místního zastupitelství a očekává se, že před nimi dojde s největší pravděpodobností opět k zásahu kosovských ozbrojených sil na severu, kde žije srbská menšina. Timothy Less sděluje, že záleží na představitelích EU, do jaké míry budou tuto akci podporovat a myslí si, že v případě podpory se může tento lokální konflikt rozrůst do konfliktu širších rozměrů.
Článek vydáváme ve spolupráci s webem Balkánské zápisky.