Návrh omezuje pravomoci prezidenta i parlamentu a nově definuje již existující orgán jako centrum moci.
V Bělorusku zveřejnili návrh nové ústavy země. Novelizace ústavy byla oznámena v červenci 2020, ještě před spornými prezidentskými volbami, které proběhly v srpnu téhož roku.
Podle dokumentu budou pravomoci prezidenta země omezeny, jejich značná část přejde na Všeběloruské národní shromáždění (VNS). Podobně budou na tento nově definovaný orgán přeneseny i některé pravomoci parlamentu. Z mezinárodního hlediska je důležité, že při změně ústavy by se Bělorusko mohlo vzdát svého statusu neutrálního nejaderného státu, znamenalo by to možnost umístit na jeho území ruské strategické a jaderné zbraně.
Předpokládá se, že změny zákonů v rámci jejich slaďování s novou ústavou budou trvat dva roky. Staronovým prvkem návrhu ústavy je omezení možnosti být zvolen prezidentem země víc než dvakrát za sebou. Dva prezidentské termíny v úřadu platily do roku 2004, kdy byl tento prvek odstraněn. Podle návrhu začne tento článek platit poté, co nově zvolený prezident vstoupí do úřadu.
Omezením pravomocí prezidenta dojde k jejich přenesení do rukou předsedy prezidia Všeběloruského národního shromáždění, které je společným orgánem běloruské vlády a jejích institucí, vedení a pracovníků firem či představitelů kultury a vědy, existuje od roku 1996 a schází se jednou za pět let v Minsku. Podle nového návrhu ústavy bude VNS vypracovávat hlavní směry vnitřní i vnější politiky země a potvrzovat programy sociálního a ekonomického rozvoje. Bude oprávněno navrhovat změny ústavy, zabývat se otázkami referend a legitimity voleb či kontrolovat Centrální volební komisi a činnost soudů.
Na posledním zasedání VNS v únoru 2021 byl předsedou prezidia zvolen Alexandr Lukašenko. V návrhu ústavy je prezidium nově definováno jako průběžně pracující, nikoliv periodicky svolávaný orgán. Takto koncipovaná instituce by mohla Lukašenkovi umožnit zůstat u moci, neboť pravomoci prezidenta a parlamentu se omezují a přecházejí na prezidium VNS a jeho předsedu, který není volen přímou volbou.
Tento systém je možné nazvat systémem dvou klíčů: má zamezit dvojvládí prezidenta a shromáždění, protože prezident nebude moci rozhodovat o důležitých otázkách bez souhlasu shromáždění. Pokud se Lukašenko vzdá funkce prezidenta, jako předseda prezidia VNS bude schopen kontrolovat situaci v zemi. Návrh ústavy také předpokládá, že prezident a předseda prezidia mohou být jedna a táž osoba.
Návrh podle komentátorů vytváří předpoklady pro Lukašenkovu neodvolatelnost a doživotní moc, počítá i se zavedením mechanismů na jeho ochranu, které jednak upravují možnosti odvolání prezidenta z úřadu (těžký zločin, velezrada), jednak umožňují bývalému prezidentovi stát se doživotním senátorem s imunitou.
Návrh nově upravuje i podmínky pro zvolení prezidentem země – zvýšil věk kandidáta z 35 na 40 let a podmínil ho 20 lety trvalého bydliště v Bělorusku (dříve 10 let). V případě násilného úmrtí prezidenta zavádí v zemi stanné právo.