„Vztah mezi akademiky a kvalifikovanými pracovníky je v současnosti pokřivený a nevyvážený,“ uvedl prezident Německého svazu řemeslníků.
„Nedostatek odborně kvalifikovaných pracovníků je především důsledkem malého respektu společnosti k odbornému vzdělávání a práci. Musíme udělat vše, co je v našich silách, abychom co nejrychleji dosáhli skutečného obratu směrem k většímu uznání odborného vzdělávání a přípravy, ale také konkrétně k tomu, aby se více mladých lidí rozhodlo pro odborné vzdělávání a přípravu. Protože rozhodující pákou pro odstranění nedostatku kvalifikované pracovní síly zůstává vyškolení většího počtu mladých lidí v Německu, aby se stali kvalifikovanými pracovníky. Bez kvalifikovaných pracovníků postrádá německá hospodářská struktura základ a tím i oporu,“ řekl prezident Německého svazu řemeslníků Hans Peter Wollseifer pro list Welt am Sonntag.
Řemeslné odvětví potřebuje podporu politiků. Musíme se konečně oprostit od vzdělávací mantry posledních desetiletí, že kariéru lze udělat pouze s diplomem.
Toto přehodnocení potřebujeme. Zejména proto, že příslib kariérního postupu a úspěchu spojený s vysokoškolským vzděláním se již nenaplňuje u všech. Mnozí z těchto mladých lidí (zejména samozřejmě ti, kteří zanechali studia na univerzitě) by se jistě mnohem lépe uplatnili v kvalifikovaných profesích a měli by jistější budoucnost. A dokonce bych si troufl říci, že odborné vzdělávání, zejména v současné době, otevírá perspektivy, které některé akademické cesty již nemohou nabídnout, například pokud jde o jistotu zaměstnání nebo možnosti samostatné výdělečné činnosti.
Nedostatek odborně kvalifikovaných pracovníků je především důsledkem tohoto německého přístupu ke vzdělávání a malého respektu společnosti k odbornému vzdělávání a práci. Ve vzdělávací politice musíme naléhavě provést obrat, jinak hrozí zhroucení celého našeho hospodářského systému.
Podobně tuto problematiku vidí i ministr hospodářství Robert Habeck.
Nebudou lidi
„Pokud nepřijmeme další opatření, nezajistíme vyšší kvalifikaci, ale také nezorganizujeme větší imigraci kvalifikovaných pracovníků, budeme mít dramatický nedostatek kvalifikovaných pracovníků a pracovních sil,“ prohlásil 28. ledna Robert Habeck na plenárním zasedání německého Spolkového sněmu.
A dále uvedl: „Nedostatek kvalifikovaných pracovníků by pak měl za následek zvýšený nárůst sociálních výdajů, což by zase zatížilo hospodářský růst a investiční aktivity. Jsme stárnoucí společnost, podíl pracovní síly se snižuje. Na to je třeba reagovat a odpovědět. Již v roce 2023 – zpráva je v tomto ohledu opatrná, ale lze to předpokládat – může dojít k propadu produktivity. Tento rozdíl se bude stále zvětšovat, takže nakonec bude více příležitostí, než je k dispozici kapitálu a pracovních sil. Pokud proti tomu nepřijmeme politická opatření, hrozí, že to bude pokračovat i v příštím desetiletí.“
Habecka děsí, že „podíl absolventů škol bez kvalifikace je stále 10 procent. Necháváme odejít mnoho mladých lidí ze škol, aniž by byli kvalifikováni pro odborné vzdělávání. Takto to nemůže pokračovat. Když mluvíme o nedostatku kvalifikovaných pracovníků, je to první úkol, který musíme řešit. Samozřejmě však budeme muset také reorganizovat přistěhovalectví: prostřednictvím bodového systému, náboru ve všech odvětvích, vysoce kvalifikovaných lidí i lidí pracujících v sektoru služeb.“
Stanou se zahraniční pracovníci nutností?
Jak je uvedeno ve Výroční hospodářské zprávě 2022 (Jahreswirtschaftsbericht 2022), kromě zvýšení domácí nabídky kvalifikovaných pracovníků je důležité využít i přeshraniční potenciál. Cílem zákona o přistěhovalectví kvalifikovaných pracovníků z roku 2020 je podpořit zajištění kvalifikovaných pracovníků v souladu s hospodářskou poptávkou prostřednictvím cíleného a zvýšeného přistěhovalectví kvalifikovaných pracovníků ze zemí mimo EU. Zaměstnávání zahraničních pracovníků v posledních letech významně přispělo (i když s regionálními rozdíly) k vysoké úrovni zaměstnanosti podléhající odvodům na sociální zabezpečení (viz graf 10 na str. 73).
Spolková vláda chce dále rozvíjet stávající imigrační zákon a zrušit časové omezení osvědčených přístupů zákona o přistěhovalectví kvalifikovaných pracovníků, jako je nařízení o západním Balkánu (Westbalkanregelung).
Platnost nařízení pro západní Balkán bude prodlouženo do konce roku 2023. Podle tohoto nařízení mohou zaměstnavatelé zaměstnávat pracovníky ze západního Balkánu, tj. z Albánie, Bosny a Hercegoviny, Kosova, Severní Makedonie a Srbska. A to bez ohledu na jejich formální kvalifikaci pro vzdělávání nebo zaměstnání v Německu. Toto nařízení je v platnosti od roku 2016 a jeho platnost by ve skutečnosti skončila na konci roku 2020. Stále však existuje silná poptávka po pracovnících ze západního Balkánu, zejména ve stavebnictví. Pracovníci ze západního Balkánu jsou z velké části zaměstnáni v bytové výstavbě.
Kromě toho má být vytvořen druhý pilíř přistěhovaleckého práva na základě bodového systému, aby se pracovníkům s kontrolovaným přístupem na německý trh práce poskytla tzv. „karta příležitostí“ (Chancenkarte) k nalezení zaměstnání. Současně je třeba snížit překážky při uznávání zahraničního vzdělání a odborné kvalifikace, omezit byrokracii a zrychlit postupy a výrazněji podporovat odborné jazykové kurzy. Spolková vláda také hodlá zrušit zákaz práce pro osoby, které již v Německu žijí.
Články zveřejněné v rubrice Trendy nemusejí vyjadřovat názor redakce.