Podle nové zprávy se mělo jednat také o Českou republiku.
Nejnovější zpráva předních světových klimatologů nyní uvádí, že 18 zemí dokázalo snižovat emise „po dobu alespoň dekády“, zatímco jejich ekonomiky nadále rostly. Mezivládní panel OSN pro změnu klimatu (IPCC) tyto země nejmenoval s odvoláním na rozporuplnost údajů.
Agentura The Associated Press na základě údajů z projektu Global Carbon Project, které nejsou součástí zprávy, zjistila, že v 19 zemích byly roční emise oxidu uhličitého v roce 2019 (tj. před pandemií) alespoň o 10 milionů tun nižší než v roce 2010. Jsou to Spojené státy, Velká Británie, Německo, Japonsko, Itálie, Ukrajina, Francie, Španělsko, Řecko, Nizozemsko, Mexiko, Finsko, Singapur, Dánsko, Česká republika, Belgie, Polsko, Rumunsko a Švédsko.
Mezivládní panel identifikoval tři společné faktory pro země, kterým se podařilo dekarbonizovat. Jednalo se o menší spotřebu energie, přechod od fosilních paliv k obnovitelným zdrojům energie a zvýšení energetické účinnosti výrobků.
Seznam zemí sice ukazuje cestu vpřed. Zároveň však vyvolává ohledně otázky spravedlnosti. USA Německo, Japonsko a Velká Británie patří k největším tvůrcm k historických emisí uhlíku. Jejich obyvatelé již mají k dispozici elektřinu a do značné míry také vozidla.
Průmyslově vyspělé země se ale dlouhodobě nemohou dohodnout na tom, zda je náhrada škod oprávněná nebo kolik by měly zaplatit, aby pomohly chudším zemím investovat do zelených technologií. Pode údajů OSN nejméně rozvinuté země světa vypustily v roce 2019 pouze 3,3 % celosvětových emisí skleníkových plynů.
Fakt, že celkem 18 zemí světa dovedlo udržet snižování emisí a zároveň hospodářsky růst, je nadějí do budoucnosti. Z vyspělých zemí světa to ale nesnímá odpovědnost za plnění například Pařížské dohody o klimatu a také za kompenzace pro přechod nejchudších zemí světa k ekologičtějšímu modelu, tvrdí dále specialisté OSN.