Jak snížit závislost na ruském plynu? Země EU sázejí na plovoucí terminály LNG

Než budou terminály na zkapalněný zemní plyn v Německu připraveny, uplyne několik let. Nabízí se prozatímní řešení v podobě plovoucích zařízení. Například Litva se již stala nezávislou na ruském plynu.

Litva je jako první země EU nezávislá na ruském plynu. Veškerá poptávka se nyní bude dovážet prostřednictvím plovoucího terminálu LNG, který Litva využívá již několik let, oznámila vláda. Francie již má čtyři stacionární terminály LNG a nyní zřejmě jedná se společností Total Energies o výstavbě plovoucího zařízení v Le Havru. V Německu se Hamburk hlásí k plovoucímu terminálu. A Wilhelmshaven se také uchází o dovoz LNG – v prvním kroku prostřednictvím takzvané „plovoucí skladovací a znovuzplyňovací jednotky“ (FSRU – Floating Storage and Regasification Unit).

Na těchto speciálních lodích se zkapalněný plyn odebírá z tankerů, dočasně se skladuje a opět se z něj dělá plyn. LNG je hluboce zmrazený zemní plyn zkapalněný pod vysokým tlakem, který lze přepravovat lodí, a představuje tak alternativu k plynu z plynovodů. Z terminálů LNG se plyn přepravuje do nejbližšího velkého plynovodu.

Aby se Německo stalo nezávislým na ruském plynu, plánuje nyní dva stacionární terminály LNG, které pokryjí až 20 % spotřeby plynu v zemi. V budoucnu bude Německo moci dovážet zkapalněný plyn také z USA a Kataru. Až dosud se takové terminály finančně nevyplatily, ale ruský útok na Ukrajinu změnil nejen ceny, ale i politickou vůli. Výstavba terminálů však potrvá několik let, nejméně do roku 2024.

V rámci snižování závislosti na ruském plynu se o plovoucí terminály ovšem zajímají i jiné evropské země, například Finsko, Estonsko a Itálie.

Finský provozovatel přepravní soustavy plynu Gasgrid Finland a jeho estonský protějšek Elering posoudí a vyjednají podmínky pronájmu plovoucí skladovací a znovuzplyňovací jednotky. Finské ministerstvo hospodářství a zaměstnanosti rozhodlo, že FSRU je jediným způsobem, jak rychle dosáhnout nezávislosti na ruském plynu.

Estonsko se rozhodlo ukončit dovoz ruského plynu do konce roku 2022, a proto plánuje vybudovat zásobník LNG v Paldiski na severním pobřeží a do podzimu zde zprovoznit plovoucí terminál. Získá 1 TWh plynu pro národní zásobování. Vláda v rámci tohoto projektu nabídla Finsku spolupráci. Zpočátku se počítá s tím, že FRSU bude zakotveno na jižním pobřeží Finska a připojeno k finské plynové síti do zimy 2022, kdy bude potřeba. Pokud však nebudou včas dokončeny stavební práce na přístavu ve Finsku, bude zakotvena v Paldiski, což je pokročilejší projekt.

Itálie chce instalovat dvě plovoucí skladovací a znovuzplyňovací jednotky, uvedl už v březnu italský ministr pro transformaci energetiky Roberto Cingolani. Obě plavidla o celkové kapacitě více než 10 miliard metrů krychlových mají být umístěna v Tyrhénském moři a pravděpodobně v Jaderském moři.

Podle jednoho ze zdrojů budou plavidla umístěna v přístavech v blízkosti stávající infrastruktury plynovodů. „Infrastruktura… bude označena jako strategický majetek,“ řekl Cingolani. Řím každoročně dováží z Ruska přibližně 30 miliard m3 plynu, což představuje přibližně 40 % jeho celkového dovozu, a po invazi Moskvy na Ukrajinu se snaží diverzifikovat své energetické dodávky.

Cingolani uvedl, že úplné nahrazení ruského dovozu bude trvat nejméně tři roky, ale že 20 miliard m3 by mohlo být nahrazeno v „blízkém až střednědobém horizontu“ prostřednictvím opatření zahrnujících větší využití LNG. Itálie by ráda zvýšila dovoz LNG z trhů, jako je Katar, Spojené státy a Mosambik, ale v současné době má pouze tři závody na výrobu LNG, které se na denním dovozu podílejí přibližně 20 %.

Plovoucí terminály mají nižší počáteční náklady než srovnatelné terminály na pevnině, přičemž analytici uvádějí, že náklady na nový FSRU „mohou obvykle představovat pouze 50–60 % nákladů na terminál na pevnině“. V průběhu času by to bylo poněkud vyváženo vyššími provozními výdaji na každý metr krychlový zpracovaného plynu. Plovoucí terminály rovněž vyžadují hlubokovodní přístav a také plynárenskou infrastrukturu na pevnině pro skladování a přepravu plynu, uvedla Mezinárodní plynárenská unie (IGU – International Gas Union) . Velkou výhodou však je, že jsou flexibilní a po použití je lze prodat nebo přepravit jinam.

 

Tip k tématu:  World LNG Report 2021 (International Gas Union, 2021), prezentace na YouTube zde.

 

Psali jsme:

Ilustrační foto: Ken Hodge, CC BY 2.0, via Wikimedia Commons

Dočetli jste jeden z našich článků? Nezapomínejte, prosíme, na dobrovolné předplatné, které je příspěvkem k další nezávislosti a na fungování !Argumentu a také investicí do jeho budoucnosti. Více o financování zdola se dozvíte zde.