Problémy s infrastrukturou, politický tlak a nízká poptávka by mohly zabránit tomu, aby Asie absorbovala odkloněné dodávky energie.
Ruský prezident Vladimir Putin na začátku tohoto měsíce vedoucím představitelům energetického sektoru v zemi jasný vzkaz: musí přesunout svou pozornost z Evropy do Asie, informovala Al-Džazíra.
Z pohledu Kremlu dává tato směrnice smysl. Spojené státy, Velká Británie a Austrálie již dovoz ruské energie zakázaly. A Evropská unie je pod rostoucím tlakem USA a členů, jako je Polsko a Litva, aby v reakci na pokračující válku Moskvy na Ukrajině zavedla embargo na ruskou ropu a plyn. „Pokud EU skutečně přistoupí k úplnému zákazu, nevím, jak budou asijské trhy schopny tuto poptávku nahradit,“ uvedl Hari Seshasayee, globální pracovník Wilsonova centra. „Rusko možná bude muset do konce roku 2022 snížit těžbu ropy o 30 %.“
Moskva si je rizik vědoma a již několik let se snaží snížit svou závislost na západních odběratelích. Ovšem „důležitou roli hraje dopravní infrastruktura, která není u asijských trhů rozvinutá ve stejné míře jako v Evropě,“ řekl Filip Medunic, odborník na sankce z Evropské rady pro zahraniční vztahy. Tato omezení nebrání Moskvě nabízet ropu za dotované ceny a zdá se, že Indie, která je třetím největším „žroutem“ ropy na světě, se chytá. I tak ale ropa z Ruska v roce 2020 představovala pouze 1,4 % indického dovozu ropy, což znamená, že její prudký nárůst Putinovi příliš nepomůže.
Niklas Swanström, ředitel stockholmského Institutu pro bezpečnostní a rozvojovou politiku, je toho názoru, že v době, kdy Indie posiluje vztahy s USA a EU, by zvýšení nákupu energie z Ruska mohlo tyto vztahy poškodit. Jižní Korea a Japonsko, které patří mezi deset největších odběratelů ropy z Ruska, by podle odborníků čelily ještě tvrdšímu odsouzení ze strany USA, které jsou jejich hlavním poskytovatelem bezpečnosti, pokud by se pokusily odebírat více ropy.
Pak je tu Čína. Největší světový dovozce ropy koupil v roce 2020 třetinu veškeré ruské ropy. Podle Wanga Huiyaoa, prezidenta a zakladatele pekingského Centra pro Čínu a globalizaci, má však tato země svá vlastní omezení. Závislost Číny na dovozu ropy znamená, že Peking potřebuje udržovat dobré vztahy se všemi svými hlavními dodavateli, uvedl Wang, a nechtěl by je ohrozit snížením nákupů od některých zemí, aby mohl přijmout dodatečnou ruskou ropu.
I kdyby EU uvalila přísné embargo, ruský energetický sektor se pravděpodobně zcela nezhroutí. Bělorusko je devátým největším odběratelem ropy v Rusku. Stejně jako Čína je strategickým partnerem a je nepravděpodobné, že by se připojilo k jakýmkoli opatřením proti Moskvě. Čína, Japonsko, Indie a Vietnam rovněž investují v ruském odvětví fosilních paliv a zatím nesignalizovaly, že by se chtěly stáhnout.
Články zveřejněné v rubrice Trendy nemusejí vyjadřovat názor redakce.