EU a USA vnímají „čínský problém“ podobně. Liší se ale názory na globalizaci a volný obchod, i v tom, jak obé řešit.
Emanuele Scimia píše pro Asia Times, že obě strany vnímají praktiky Pekingu podobně, ale mají hodně odlišné názory na globalizaci. To jejich společný postup oslabuje.
Čína se snažila pro jednání s USA získat podporu EU, ale tato její snaha selhala, míní Scimia. Komisařka EU pro obchod Cecilia Malmströmová se de facto přihlásila k pozici USA, když řekla, že pravidla WTO musejí být přizpůsobena 21. století, a že se jedná zejména o neférové obchodní praktiky Číny, jako je nucený technologický transfer a státní dotace.
A jen krátce předtím si EU, USA a Japonsko pochvalovaly pokrok ve spolupráci proti neférové konkurenci třetích zemí, čímž eufemisticky míní Čínu.
Očividně se jedná o problém „tržní deformace“, kterou vytváří Čína mimo jiné svými průmyslovými dotacemi, státními firmami a nuceným technologickým transferem. Zástupci všech tří center uvedli, že v rámci WTO budou chtít řešit problém průmyslových dotací. Také mají vzniknout nová pravidla pro investice s ohledem na národní bezpečnost a má být zavedena exportní kontrola produktů hi-tech.
EU a USA tedy „čínský problém“ vnímají podobně, mají ale různé představy řešení. Jejich rozdílné pozice ohledně globalizace a volného trhu ztěžují možnost vytvoření jednotné fronty proti Číně, píše Scimia.
Malmströmová to sama řekla: EU a USA „sdílejí stejné obavy z Číny“, USA ale řeší problém unilaterální akcí, kdežto EU upřednostňuje multilaterální reakci na čínské postupy deformující trh.
Evropané mají také obavy z agresivního amerického merkantilismu. Stačí vzpomenout uvalení cel na ocel a hliník, EU reagovala odvetou a Donald Trump začal hrozit zavedením cel na auta. Podobné situaci čelí i Japonsko. Sice na ně cla na ocel a hliník uvalena nebyla, ale je možné, že i u něj dojde k uvalení cel na auta.
Takže společná averze vůči Číně je tím bodem, ve kterém se protíná evropská a americká politika. EU už schválila plán pro mechanismus kontroly evropských investic, jehož zjevným cílem je zabránit Číně získat strategická evropská aktiva.
Čína zatím oznámila opatření k otevírání domácího trhu, tedy schválení nového zákona o zahraničních investicích, i když tvrdí, že je stále v rozvojovém stádiu a nemůže se zahraničním investorům otevřít úplně.
Na rozhodnutí, zda EU zakáže či nikoliv účast Huawei na rozvoji sítí 5G, se ukáže, do jaké míry jsou Evropané ochotni se účastnit Trumpovy křížové výpravy vůči Pekingu.
Zatčení představitele Huawei v Polsku ale naznačuje, odkud v Evropě fouká vítr.
Články zveřejněné v sekci Trendy nemusejí vyjadřovat názor redakce.