Chudoba a rasa přispívají k nerovným akademickým úspěchům amerických studentů afroamerického a hispánského původu.
Nová studie americké Standfordské univerzity ukázala, že chudoba spojená s pokračující segregací je klíčovým mechanismem, který ve Spojených státech odpovídá za rasové rozdíly v dosahování akademického úspěchu.
Badatelský tým vyhodnotil výsledky stovek milionů standardizovaných testů ze všech státních středních škol v USA z období 2008 až 2016. Pokud se má situace zlepšit, je podle autorů studie nutné, aby se studenti, kteří chtějí pokračovat ve studiu na vysoké škole, dostali? ze středních škol s vysokou koncentrací chudoby.
Jednou z příčin rozdílů v dosahování akademického úspěchu v USA je právě skutečnost, že studenti z amerických menšin chodí především do škol s vysokou chudobou, které poskytují nižší kvalitu vzdělání. Afroameričané a Hispánci v USA mají tendenci získávat ve srovnání s bílou většinou horší výsledky v testech. Ačkoliv od roku 1954 platí v USA rozsudek Nejvyššího soudu, který rasovou segregaci chápe jako porušení ústavy, americká společnost se stále potýká s integrací škol, část obyvatel a politiků v mnoha regionech země ji odmítá.
Tato problematika se dostala i do předvolební debaty, když senátorka Kamala Harrisová kritizovala Joe Bidena, že v 70. letech odmítal omezit segregaci ve školách.
Na konkrétním vzorku škol v New Yorku a v okresu Fulton v Georgii studie porovnala rozdíly mezi studenty. V N. Y. byl průměrný černošský student o 22 % chudší než průměrný bílý student a v testech dosahoval výsledků horších o 2 – 2,5 stupně. V okrese Fulton byl chudší o 52 % a výsledky měl o 4 stupně horší. (Škála hodnocení má v USA 5 nebo 9 stupňů, pozn. red.)
Gary Orfield, odborník z Kalifornské univerzity, chválí použitou metodologii, ale zdůrazňuje, že velká část chudoby je zapříčiněna rasou, a právě to by měli lidé vzít na vědomí.