Nikdo nemanipuluje?!

Ilona Švihlíková rozebírá poslední zprávu ministerstva financí USA, která se zaměřila na otázku měnových manipulací a obchodních přebytků USA v souladu s Trumpovými prioritami.

Již úvod do rozsáhlé zprávy pro Kongres o kurzových politikách hlavních obchodních partnerů USA ukazuje na nové priority pro novou americkou administrativu. Řeč je totiž o amerických pracovnících a firmách a o tom, že by měli mít stejné podmínky pro konkurenci na mezinárodním trhu.

„Když naši obchodní partneři provádějí měnovou manipulaci, uvalují významné a dlouhodobé strádání amerických pracovníků a firem.“, najdeme v úvodu textu. To není zcela typický úvod pro analýzy tohoto typu. Tato věta se navíc ve zprávě několikrát opakuje.

Zmínka je také o volném a spravedlivém obchodu (free and fair) i o tom, že tento spravedlivější obchodní systém musí být podpořen vyrovnaným růstem vedeným poptávkovou stranou, a to zejména v zemích s vysokými externími přebytky. To je ovšem postoj, který Spojené státy zastávají a zastávaly v rámci G7 i G20 dlouhodobě. Zde se ovšem vždy střetly s Německem, které naopak již roky provozuje politiku růstu vnějškem (export-led growth).

Americké ministerstvo financí vytvořilo práh pro tři kritéria specifikovaná v tzv. „Trade Facilitation and Trade Enforcement Act“. Ta určují, zda je potřebná další analýza. Jsou jimi:

–    Významný bilaterální obchodní přebytek s USA alespoň ve výši 20 mld. dolarů

–    Přebytek běžného účtu je alespoň 3 % HDP

–   Trvalé a jednostranné intervence, kdy čisté nákupy zahraniční měny jsou opakované a celkově činí alespoň 2 % HDP ekonomiky za období 12 měsíců.

V roce 2016 téměř 80 % hodnoty všech obchodních přebytků překračovalo hodnotu 20 mld. dolarů ročně. Zatímco hranici 3 % běžného účtu zachycuje více než tři čtvrtiny nominální hodnoty globálních přebytků běžného účtu. (Což znamená, že tzv. globální nerovnováhy nikam nezmizely, ale spíše se přemístily – jednak v rámci Eurozóny a jednak mezi další asijské ekonomiky, kdy největší přizpůsobovací proces udělala tak často kritizovaná Čína).

Zde jsou hlavní závěry analýzy:

Ministerstvo financí USA zjistilo, že žádný hlavní obchodní partner nesplnil daná tři kritéria.

Žádný hlavní partner USA také nesplnil standardy definované jako měnovou manipulaci ve druhé polovině roku 2016.

Ukázalo se tedy, že obvinit z měnové manipulace kohokoliv nebude tak snadné, a to ani na základě kritérií, které si stanovily samy Spojené státy. Vypadalo by to, že bublina slibů o obvinění Číny či Německa z měnové manipulace a zahájení následných odvetných kroků, splaskla. Nicméně, dále se dočteme:

Navzdory tomu bude ministerstvo financí USA pečlivě dohlížet, aby žádný významný obchodní partner USA neprovozoval měnové manipulace, které by mohly poškodit americké pracovníky a firmy. Ministerstvo financí zároveň uvádí, že bude „agresivně monitorovat“ a bojovat proti neférovým měnovým praktikám. Uvádí také, že ve světě existují značné nerovnováhy v oblasti běžných účtů – značných přebytků a značných deficitů na straně druhé. Spojené státy podle této zprávy neponesou břemeno mezinárodního obchodního systému, které neférově znevýhodňuje jejich exporty, a naopak zvýhodňuje exporty amerických obchodních partnerů.

Tento parafrázovaný odstavec je zajímavý tím, že nenápadně říká, že monitoring se stane dlouhodobou záležitostí plus i to, že co se nepodařilo (zatím?) dokázat, je nahrazeno silným slovy, včetně „agresivního monitorování.“ Zároveň ale také říká, že Spojené státy odmítají nadále hrát roli à la Varufakisův Globální Minotaur, tedy roli země, která „nasává importy ostatních zemí“ a může to hradit díky mezinárodnímu postavení svého dolaru.

Byl sestaven seznam zemí, které budou bedlivě monitorovány. Ekonomika, která splní dvě ze tří kritérií, bude včleněna do seznamu. Do seznamu bude navíc zařazena i země, která má velký podíl na celkovém americkém obchodním deficitu, i kdyby nesplňovala další dvě kritéria. (Což je jasně kritérium pro Čínu).

Monitorovací seznam obsahuje aktuálně šest zemí: Čína, Japonsko, Korea, Tchaj wan, Německo a Švýcarsko.

K Číně:

Podle zprávy Čína dlouhodobě a jednostranně prováděla téměř jedno desetiletí devizové intervence, aby zabraňovala zhodnocování yuanu, i když její obchodní přebytky i přebytek běžného účtu rostly. Čína povoluje jen postupné zhodnocování yuanu. Pokřivení globálního obchodního systému, které vyplynulo z čínské měnové politiky, vyvolalo významné a dlouhodobé strádání amerických pracovníků a firem (a je to tu zase). Čína navíc nadále provozuje řadu politik, které omezují přístup pro dovážené zboží a služby spolu s restriktivním investičním režimem, konstatuje zpráva.

Čína má extrémně velký a dlouhodobý obchodní přebytek s USA, který zdůrazňuje nutnost otevření čínské ekonomiky pro americké zboží a služby a také potřebu narovnat čínskou ekonomiku směrem k posílení spotřeby domácností, uvádí zpráva pro Kongres. Čínský obchodní přebytek činil s USA v roce 2016 347 mld. dolarů, s velkým odstupem největší mezi obchodními partnery.

Ale její externí pozice prošla přizpůsobením, především se významně snížil přebytek běžného účtu a sice na 1,8 % HDP. A navíc aktuální čínské intervence na devizových trzích spíše brání podhodnocení yuanu, která by měla pro USA negativní dopady.

Ministerstvo financí bude monitorovat čínský obchod i měnové praktiky velmi bedlivě. (Především kvůli velikosti obchodního přebytku, neboť další dvě kritéria Čína nesplňuje). Ministerstvo financí požaduje, aby Čína dodržela své závazky v rámci G20 a zdržela se jakýchkoliv kompetitivních devalvací.

Ukázalo se tedy to, co !Argument pro své čtenáře psal již před delší dobou. Čína neintervenuje na oslabení yuanu, ale naopak „spaluje“ své devizové rezervy, aby se yuan dále nepropadal a bojuje s odlivem kapitálu ze země. Navíc je jedinou zemí, která prošla skutečně významným přizpůsobením své vnější pozice, což se o takovém Německu rozhodně říci nedá. Připomeňme, že mezi Čínou a USA probíhá 100denní „dialog“ o obchodní politice, v němž prozatím Čína nabídla ústupky u finančních služeb a dovozu amerického hovězího.

!Argument se věnoval problematice čínsko-amerických obchodních vztahů dlouhodobě zde, zde nebo také zde.

 K Japonsku:

Japonsko nadále zažívá slabý růst poptávky, což přispívá k obchodním nerovnováhám a nutnosti oživit domácí poptávku, bojovat proti nízké inflaci a také nutnost vyhnout se návratu k „export-led growth“, tedy růstu vnějškem. Japonsko má významný obchodní přebytek s USA ve výši 69 mld. dolarů. Přebytek běžného účtu Japonska se zvyšuje, v roce 2016 činil 3,7 % HDP. Japonsko ovšem na devizových trzích více než pět let neintervenovalo.

Rétorika vůči Japonsku se zdá být mírnější, než v případě Číny a odráží stále stejnou směsici rad, které je snadné dát, ale obtížnější udělat, protože jde o vyspělou, stárnoucí ekonomiku. Uveďme alespoň, že politika kvantitativního uvolňování, kterou Japonsko provozuje dlouhodobě a vlastně s ní jako první vyspělá země začalo v reakci na deflační problémy, není považována za manipulativní. I když je jasně patrné, že oblíbený vedlejší účinek je právě oslabení měny…

K Jižní Koreji:

Korea má za sebou historii asymetrických devizových intervencí. Má také významný obchodní přebytek s USA ve výši 28 mld. za rok 2016. Korea má také vysoký přebytek běžného účtu ve výši 7 % HDP.

Ministerstvo financí USA odhaduje, že Korea byla za rok 2016 čistým prodejcem deviz v hodnotě asi 6,6 mld. dolarů. Toto je v kontrastu s minulými roky, kdy Korea prováděla asymetrickou intervenci, aby zabránila zhodnocování korejského wonu. V aktuální analýze tvrdí MMF, že won je podhodnocený. Toto podhodnocení uvádí pak do kontextu vysoký přebytek běžného účtu a neustále slabou korejskou domácí poptávku.  To všechno je důvod proč se země ocitla v hledáčku amerického úřadu. Jak zpráva napsala, bude ministerstvo financí bedlivě sledovat praktiky měnové intervence v Koreji.

K Tchaj-wanu:

Tchwaj-wan má také historii asymetrické devizové intervence. Má extrémně vysoký přebytek běžného účtu ve výši 13 % HDP za rok 2016. Je to pátý největší přebytek běžného účtu v nominální hodnotě. Americké ministerstvo financí odhaduje, že Tcha-jwan vykonal čisté nákupy ve výši 10 mld. dolarů na devizovém trhu, tedy 1,8 % HDP. Je to poprvé, kdy byly nákupy zahraničí měny pod 2 % HDP. Americké ministerstvo financí ve zprávě vyzvalo Tchaj-wan, aby ukázal trvalý přesun k politice omezených devizových intervencí a aby zvýšil transparentnost devizových intervencí.

K Německu:

Německo by mělo více využít fiskální politiku k povzbuzení domácí poptávky, což by zvýšilo tlak na nominální kurz eura a pomohlo snížit vysoké vnější nerovnováhy. Německo má velký obchodní přebytek s USA, ve výši 65 mld. dolarů a velmi vysoký přebytek běžného účtu ve výši 8,3 % HDP. Nominálně má Německo největší přebytek běžného účtu v hodnotě téměř 300 mld. dolarů. Tento přebytek reprezentuje významný přebytek německých příjmů nad německou absorpcí. Evropská centrální banka (ECB) neintervenovala na devizových trzích od roku 2011. Předtím tak ECB učinila jako koordinovaný krok v rámci G7 ke stabilizaci japonského jenu.

Zde je potřeba přiznat dlouhodobé kritice Spojených států vůči Německu bod. Německý přebytek běžného účtu je pro velkou a vyspělou zemi velmi neobvyklý a zásadním způsobem deformuje Eurozónu a přispívá k nefunkčnosti eura.

Jedním z důvodů je, že pro Německo je euro jako měna příliš slabé spolu s tím, že Německu se úspěšně podařilo vnutit své ekonomické vidění světa celé Eurozóně v podobě Fiskálních kompaktů apod. Německo si tedy vytváří politiku na míru, která je navíc vrcholně nevhodná pro strukturálně slabší země, nebo země, které se dostanou do problémů (Finsko). Navzdory dlouhodobé kritice je pozice Německa stále stejná. Ani zde není politika ECB v oblasti kvantitativního uvolňování považována za měnovou manipulaci. Viz také článek W. Munchaua pro Financial Times, o kterém jsme psali zde.

Ke Švýcarsku:

Během posledních let používá Švýcarsko nákupy zahraniční měny, aby pomohlo zmírnit tlaky přílivu do franku jako „bezpečného přístavu“ a tím i deflační tendence. Švýcarsko má prostor více využít fiskální politiku k podpoře domácí ekonomické aktivity a mohlo by více spoléhat na tradiční nástroje měnové politiky jako úrokové sazby, což by mohlo snížit deflační tlaky a snížit potřebu devizových intervencí.

Švýcarsko má značný přebytek běžného účtu ve výši 10,7 % HDP, šestý největší v nominálním vyjádření. Ministerstvo financí USA tak odhaduje, že Švýcarsko provozovalo významné, jednostranné nákupy na devizových trzích. MMF se domnívá, že švýcarský frank je nadhodnocen. Devizové intervence by měly být, jak zpráva píše, transparentnější.

Švýcarsko je specifický případ. Stručně zmíněny jsou ve zprávě „problémové aspekty“ – to, že Švýcarsko je sice malá ekonomika, ale považovaná za bezpečný přístav, což vytváří neúměrný tlak na švýcarský frank. Ten vyústil nakonec v opuštění kurzového závazku – ovšem na rozdíl od české koruny se to odehrálo šokujícím způsobem pro světové finanční trhy. Švýcarsko patří k zemím, které již nyní aplikují vysoce zápornou úrokovou sazbu (-0,75 %).

Shrnutí

Zpráva si ostrým tónem kompenzuje to, že žádná země nebyla a podle stávajících kritérií ani nemohla být identifikována jako měnový manipulátor. Nesplnilo se tedy to, čím vyhrožoval prezident Trump ve volební kampani, že „hned první den v úřadě označí Čínu za měnového manipulátora.“ (Aby pak po osobním setkání s čínským prezidentem z tohoto „slibu“ couval).

To ovšem neznamená, že by diagnóza situace amerického ministerstva financí nebyla v určitých aspektech přesná. Ze zprávy vyplývá podstatně víc, než jen rozbor šesti „problémových“ zemí, které jsou a budou monitorovány. Nevyřešené nerovnováhy, které se z úrovně Čína – USA díky čínské politice více decentralizovaly, otázka měnové manipulace a politiky kvantitativního uvolňování, a stejně tak i otázka, do jaké míry může být volný obchod „férovým“ obchodem, jsou otázky závažné a jejich projevy budeme jistě nacházet nejen v nadcházejících volbách zemí EU.

 

Dočetli jste jeden z našich článků? Nezapomínejte, prosíme, na dobrovolné předplatné, které je příspěvkem k další nezávislosti a na fungování !Argumentu a také investicí do jeho budoucnosti. Více o financování zdola se dozvíte zde.