Geopolitické dopady Evropské zelené dohody

VSa Trendy

Odchod Evropy ze závislosti na fosilních palivech nevyhnutelně nepříznivě ovlivní řadu regionálních partnerů a může je dokonce ekonomicky a politicky destabilizovat.

Evropská zelená dohoda (European Green Deal) je plán dekarbonizace ekonomiky EU do roku 2050, revoluce v energetickém systému EU, zásadní transformace ekonomiky a inspirace v boji proti změně klimatu. Plán však bude mít také hluboké geopolitické důsledky. Zelená dohoda ovlivní geopolitiku prostřednictvím jejího dopadu na energetickou bilanci EU a globální trhy; na země produkující ropu a plyn v sousedství EU; na evropskou energetickou bezpečnost; a na vzorce globálního obchodu, uvádí ve své studii think tank Bruegel.

EU by se měla připravit na pomoc při řízení geopolitických aspektů Evropské zelené dohody (EZD). To může s důležitými sousedními zeměmi, jako je Rusko a Alžírsko, a s globálními aktéry včetně Spojených států, Číny a Saúdské Arábie, učinit několika způsoby:

  • Pomáhat sousedním zemím vyvážejícím ropu a plyn zvládnout dopady EZD. EU by měla s těmito zeměmi spolupracovat, aby podpořila jejich ekonomickou diverzifikaci, včetně obnovitelné energie a zeleného vodíku, které by mohly být v budoucnu vyváženy do Evropy.
  • Zlepšit zabezpečení dodávek kritických surovin a omezit závislost, především na Číně. Mezi základní opatření patří větší diverzifikace dodávek, větší objemy recyklace a nahrazení kritických materiálů.
  • Spolupracovat s USA a dalšími partnery na vytvoření „klimatického klubu“, jehož členové budou uplatňovat podobná opatření k přizpůsobení uhlíkových hranic. Všechny země, včetně Číny, by byly vítány, kdyby se zavázaly dodržovat cíle a pravidla klubu.
  • EU by se měla stát globálním tvůrcem standardů pro energetický přechod. Požadavek na dodržování přísných předpisů v oblasti životního prostředí jako podmínka pro přístup na trh EU bude silným povzbuzením pro ekologizaci všech zemí.
  • Internacionalizovat EZD mobilizací rozpočtu EU, Fondem pro obnovu a rozvojovou politikou EU. Prosazovat globální koalice pro zmírňování změny klimatu, například prostřednictvím globální koalice pro permafrost, která by financovala opatření k omezení tání permafrostu.
  • Podporovat globální platformu pro novou ekonomiku opatření v oblasti klimatu za účelem sdílení získaných poznatků a osvědčených postupů.

Zelená dohoda rovná se zahraniční politika

EU v roce 2019 dovezla energetické produkty v hodnotě více než 320 miliard eur a více než 60 % dovozu z Ruska do EU představovaly energetické produkty. Masivní snížení tohoto toku restrukturalizuje vztahy EU s klíčovými dodavateli energie.

Země (včetně Ruska, Alžírska a Norska) budou nakonec zbaveny svého hlavního vývozního trhu. Odchod Evropy ze závislosti na fosilních palivech nevyhnutelně nepříznivě ovlivní řadu regionálních partnerů a může je dokonce ekonomicky a politicky destabilizovat. Evropa představuje přibližně 20 % celosvětového dovozu ropy.

Pokles poptávky po ropě v důsledku přechodu Evropy na obnovitelné zdroje bude mít dopad na světový trh s ropou snížením cen a snížením příjmů hlavních vývozců, i když s EU příliš neobchodují. Zelenější Evropa bude více závislá na dovozu produktů a surovin, které slouží jako vstupy pro čistou energii a čisté technologie.

Například prvky vzácných zemin, jejichž největším producentem je Čína, jsou nezbytné pro výrobu baterií. Evropa by navíc mohla zůstat hlavním čistým dovozcem energie, ale tato energie bude muset být zelená, například zelený vodík vyráběný v částech světa bohatých na slunce. Zelená dohoda také ovlivní mezinárodní konkurenceschopnost Evropy.

Bude „zelená“ Evropa vůbec konkurenceschopná?

Pokud evropské firmy převezmou náklady spojené s regulací, které jejich zahraniční konkurenti nenesou, stanou se méně konkurenceschopnými na domácím i zahraničním trhu. A pokud se EU pokusí omezit tuto ztrátu a zabránit úniku uhlíku zavedením cel na dovoz (bohatý na uhlík), hrozí jí obvinění z narušení mezinárodního obchodu. To by mohlo vést k třenicím s hlavními obchodními partnery, zejména těmi, kteří intenzivně využívají uhlík, pokud považují mechanismus úpravy uhlíkových hranic za nelegální obchodní bariéru.

Nejdůležitější je však zahraniční politika Zelené dohody, protože změna klimatu je globálním problémem. Přechod od uhlíku, který by se týkal pouze Evropy, by příliš nezmírnil globální oteplování, protože Evropa představuje méně než 10 % celosvětových emisí skleníkových plynů. Horší bude, pokud Zelená dohoda jednoduše přemístí evropské emise skleníkových plynů ke svým obchodním partnerům – to nebude mít vůbec žádný dopad na změnu klimatu.

I když jen z tohoto důvodu bude EU pravděpodobně velmi usilovně prosazovat ambiciózní vynutitelné mnohostranné dohody o omezování globálního oteplování a podřídí některé ze svých dalších cílů této nejvyšší prioritě. Evropská komise již uznala, že k udržení evropské konkurenceschopnosti a zabránění úniku uhlíku bude muset buď exportovat své standardy, nebo vytvořit mechanismus přizpůsobení hranic.

Všechny tyto faktory naznačují, že EU bude muset vyvinout nové obchodní a investiční dohody, nové modely finanční a technické pomoci a obecněji nový přístup k mezinárodní diplomacii, který podpoří udržitelné investice a rozvoj. Tento mezinárodní aktivismus se nutně přenese do vztahů se Spojenými státy a Čínou, které mají své vlastní názory na to, jak podporovat udržitelný rozvoj a řídit mezinárodní jednání o klimatu.

Změní se také vztahy s dalšími zeměmi, včetně států Perského zálivu a Ruska, jejichž vývozní zájmy budou přímo ovlivněny. Všechny tyto snahy v oblasti zahraniční politiky vyvolají geopolitickou reakci mezinárodních partnerů EU. Odpovědi sahají od spolupráce při provádění doplňkových politik v oblasti klimatu, přes konkurenční úsilí o přesměrování obchodních a investičních toků až po vyloženě nepřátelské snahy čelit účinkům Zelené dohody.

Psali jsme:

Články zveřejněné v rubrice Trendy nemusejí vyjadřovat názor redakce.

Dočetli jste jeden z našich článků? Nezapomínejte, prosíme, na dobrovolné předplatné, které je příspěvkem k další nezávislosti a na fungování !Argumentu a také investicí do jeho budoucnosti. Více o financování zdola se dozvíte zde.