Po vypuknutí pandemie bylo logistickým společnostem předpovídáno, že nastane konec globálních dodavatelských řetězců, ale k tomu nedošlo. Odvětví se připravuje na zcela jiné výzvy.
Po vypuknutí pandemie koronaviru se měl blížit konec globálních výrobních řetězců. Ozývalo se, že průmysl by měl přenést svou výrobu domů nebo alespoň do Evropy. A jak to vypadá nyní, téměř rok a půl po vypuknutí pandemie? „Všichni, kdo chtějí globalizaci umrtvit a jsou si jisti, že globalizace skončila, jsou ti, kdo vývoj nesledují správně,“ říká Karl Gernandt v podcastu Chefgespräch s šéfredaktorem WirtschaftsWoche Beatem Balzlim.
Globalizace jako „přírodní zákon“
Gernandt byl šéfem logistické společnosti Kühne+Nagel a dnes řídí Kühne Holding, v němž miliardář Klaus-Michael Kühne spojil své podíly v Kühne+Nagel, nemovitostech a lodní společnosti Hapag-Lloyd. Podle něj je globalizace „přírodním zákonem“, dokud ve světě existují rozdíly ve mzdách a poptávce.
Karl Gernandt není jediný, kdo to tvrdí; potvrzují to i logističtí odborníci ze společností jako Post/DHL, Dachser, Rhenus a Frigo-Trans. Podniky nicméně mění svou výrobu a to má dopad i na logistiku. Pandemie nemusí být nutně příčinou tohoto vývoje, ale určitě ho urychluje.
Již v loňském roce řekl šéf německé pošty Frank Appel, že neočekává, že by globalizace skončila kvůli koronakrizi: „Pandemie ukazuje, že globalizace není problém, ale řešení.“
Podle Appela právě globalizace umožnila celosvětový výzkum vakcíny proti Covid-19. Umožňuje však také zásobovat lidi věcmi každodenní potřeby a pomáhá zmírňovat hospodářské důsledky krize díky stabilním dodavatelským řetězcům a přístupu na světový trh.
Je pravda, že dodavatelské řetězce by se kvůli pandemii mohly změnit – například tak, že by výrobci rozdělili svou výrobu více geograficky, aby byli méně závislí na jednotlivých zemích. To by však v konečném důsledku znamenalo více globální výměny, nikoli méně, uvedl Appel.
Tim Scharwath, ředitel spediční divize skupiny Deutsche Post/DHL, říká: „Ve skutečnosti nejsou patrné žádné známky rozsáhlé decentralizace dodavatelských řetězců a globalizace je stále zachována.“ Dodává, že znárodnění dodavatelských řetězců je možné jen v omezené míře: krátkodobým důsledkem by bylo zvýšení složitosti, neefektivity a zvýšení nákladů na konečné produkty. Je přesvědčen, že globalizace a internacionalizace budou pokračovat. „Protože bez takového globalizovaného světa, jaký známe dnes, by se například vývoj vakcín nikdy neuskutečnil tak rychle a nebylo by možné tak rychle zvýšit výrobu v jednotlivých zemích.“
„Zásadní změnu v mezinárodních logistických řetězcích bude představovat 3D tisk,“ zmínil Gernandt. Pokud lze náhradní díly vytisknout, není nutné je přepravovat přes celý svět.
Závislost na Číně
Podle Tobiase Bartze, člena představenstva významné spediční společnosti Rhenus, zejména Čína a další asijské země udělaly v posledních letech „obrovský skok“ v kvalitě zboží. „Už jen z tohoto důvodu podle našeho názoru nelze a nebude možné dodavatelské řetězce jednoduše a rychle „deglobalizovat“. Existuje závislost, kterou nelze vyřešit v krátké době,“ říká Bartz.
Psali jsme:
- Krize jako příležitost
- Konec neoliberální globalizace
- Zásobování v Německu vázne kvůli narušeným dodavatelským řetězcům
- Japonští přepravci hledají nové cesty do Evropy
- Globalizaci za bagr!
- Narušení provozu Suezského kanálu vyvolá dominový efekt
- Pandemie rozdala karty na roky dopředu. Co můžeme čekat v dalším roce?
- Pandemie pootevřela okno do ekonomiky budoucnosti
- Globalizace a národní odolnost mohou koexistovat i v době koronaviru
- Konec hyperglobalizace? Jak bude svět vypadat po pandemii
- Na některé tržní axiomy už se nedá spolehnout
Články zveřejněné v rubrice Trendy nemusejí vyjadřovat názor redakce.