Kostas Tsivos píše o zpravodajském skandálu v Řecku, kde zdejší Národní zpravodajská služba odposlouchávala politika a novináře.
Řecko se v posledních dnech zmítá v nové politické krizi. Důvodem bylo odhalení, že Národní zpravodajská služba – EYP odposlouchávala telefon Nikose Androulakise, předsedy třetí největší strany v zemi PASOK, a nejméně jednoho novináře.
Odhalení o sledování vůdce PASOKu přinesla bezpečnostní kontrolní služba Evropského parlamentu, jejímž členem je i Nikos Androulakis. Následovala rezignace Panagiotise Kontoleona, šéfa Národní bezpečnostní služby, a Grigorise Dimitriadise, vedoucího politické kanceláře a zároveň synovce pravicového premiéra Kyriakose Mitsotakise.
Po tomto odhalení byl Mitsotakis nucen ve svém projevu přiznat, že řecká zpravodajská služba sledovala telefonické hovory Nikose Androulakise bez jeho vědomí. Dokonce uvedl, že ačkoli je odposlech legální, protože byl proveden na základě povolení příslušné státní zástupkyně, on sám by ho nepovolil.
Mitsotakisova tvrzení a zejména jeho odmítnutí převzít politickou odpovědnost za skandál s odposlechy vyvolaly bouřlivé reakce opozičních stran, které ho vyzývají k rezignaci a obviňují ho z arogance a lhostejnosti k dodržování základních práv a svobod řeckých občanů. Odmítají také Mitsotakisovo tvrzení, že o tom nevěděl, a připomínají, že to byl právě on, kdo podřídil EYP přímo premiérovi, a to hned po svém nástupu do funkce. Připomínají též, že odstoupivší Kontoleon je Mitsotakisovou osobní volbou, ačkoli opoziční strany poukazovaly na to, že pro tuto funkci nemá požadované vysokoškolské vzdělání.
Od premiérových tvrzení se distancovala i řecká prezidentka Katerina Sakellaropoulou, která vyzvala k dodržování ústavních práv občanů a k důkladnému vyšetření skandálu.
Řecká ústava sice umožňuje výjimku pro sledování telefonů politických činitelů pouze v případě podezření na jejich zapojení do špionáže, což v případě Androulakise nemá žádný reálný základ. Provládní média se pokusila spojit „legální“ odposlech telefonu socialistického lídra s údajnými žádostmi ze strany Arménie a Ukrajiny, což vlády těchto zemí kategoricky popřely.
Odhalení skandálu probouzí v řeckých občanech smutné vzpomínky na pohnuté období diktatury plukovníků (1967–1974) a na činnost krajně pravicového „parastátu“ po skončení občanské války (1949), kdy byly na pořadu dne odposlechy a diskriminace politických odpůrců.
Očekává se, že rozruch, který vypukl, povede k urychlení parlamentních voleb. Zároveň se vzdaluje scénář povolební spolupráce mezi pravicovou stranou Nová demokracie, kterou vede Kyriakos Mitsotakis, a středolevicovou socialistickou stranou PASOK. Naopak se posiluje možnost povolební spolupráce mezi PASOK a levicovou stranou SYRIZA Alexise Tsiprase.