Ruský prezident svému čínskému protějšku sdělil, že usiluje o posílení jejich vojenských vazeb, neboť západní sankce dostávají Moskvu pod tlak a zvyšují její izolaci.
Ruský prezident Vladimir Putin a čínský prezident Si Ťin-pching v pátek uspořádali videokonferenci, během níž oba lídři uvedli, že budou usilovat o posílení vztahů mezi svými zeměmi, informoval portál Deutsche Welle.
Rusko se snaží posílit své politické a vojenské vazby se svým klíčovým spojencem Pekingem od doby, kdy Moskva čelí bezprecedentním západním sankcím kvůli své invazi na Ukrajinu.
Čína mezitím ruskou válku na Ukrajině neodsoudila. Peking zachovává vůči válce podle svých slov „objektivní“ a neutrální postoj a nabízí svému strategickému spojenci diplomatickou podporu.
„V kontextu rostoucího geopolitického napětí roste význam rusko-čínského strategického partnerství jako stabilizačního faktoru,“ řekl Putin. Také poukázal na skutečnost, že „zatímco se Západ snaží snížit svou závislost na ruských energetických zdrojích, Moskva se stala jedním z lídrů, pokud jde o vývoz ropy do Číny“.
Podle Paola Fallira ale „totální podpora Moskvy ze strany Pekingu neexistuje“. „Peking musí zvládnout pandemickou krizi, dopady politiky nulového covidu a rozhodnutí o znovuotevření se vším, co s tím souvisí, pokud jde o vnější reakce a vnitřní zrychlení HDP. Nemůže si dovolit plně podporovat pokračování války,“ tvrdí Falliro pro web formiche.net.
Psali jsme:
- Hlavní tahouni ruské ekonomiky podle odvětví (III. čtvrtletí 2022)
- Čínská firma Huawei v Rusku uzavře divizi prodeje úložišť a telekomunikací
- Čína chce v roce 2023 stabilizovat růst a zaměřit se na domácí spotřebu
- Nězavisimaja: Polovina Ruska se stane zvláštní ekonomickou zónou Číny
- Mišustin: Polovina ruského obchodu s Čínou se realizuje v národních měnách
- Západní představitelé jsou rozděleni v názoru na budoucnost vztahů s Čínou
- Rusko by mohlo oddělit zúčtování ve „spřátelených měnách“ od dolaru
- Ruská duma schválila škrty v ekonomice v přijatém návrhu rozpočtu na roky 2023 až 2025
- Kommersant: Podíl vadných čipů z Číny dovážených do Ruska se zvýšil z 2 % na 40 %