Ministři za Stranu zelených nenechali nikoho na pochybách, že vyřazení bude dokončeno podle plánu. „Německo končí věk jaderné energetiky,“ uvedli.
Desetiletá debata o úloze jaderné energie v Německu se naposledy rozhořela před tím, než budou v odstaveny zbývající tři reaktory – k tomu došlo v sobotu 15. dubna. Proti ukončení provozu, na které se skepticky dívají i někteří vědci, část průmyslu a mnozí občané, vystoupili politici z vládní koaliční strany FDP i opozice. Vládní ministři kontrovali, že výzvy k přehodnocení rozhodnutí o ukončení provozu jaderných elektráren během posledního týdne provozu technologie jsou motivovány především politicky, neboť ukončení provozu, které bylo dohodnuto v širokém politickém konsensu, nebude mít negativní vliv na bezpečnost dodávek elektřiny, cenovou stabilitu a klimatické cíle.
Příznivci i odpůrci ukončení využívání jaderné energie v Německu využili poslední týden využívání této technologie v zemi, aby zdůraznili své postoje před sobotním uzavřením zbývajících tří elektráren.
V oficiálním prohlášení Steffi Lemkeová (ministryně životního prostředí) a Robert Habeck (ministr hospodářství a ochrany klimatu), nenechali nikoho na pochybách, že vyřazení bude dokončeno podle plánu. „Německo končí věk jaderné energetiky,“ uvedli ministři za Stranu zelených. Potvrdili, že vyřazení zhruba čtyř gigawattů kapacity výroby elektřiny, která se v roce 2022 podílela na výrobě elektřiny zhruba pěti procenty, nebude mít vliv na bezpečnost dodávek energie. „Velmi vysoká spolehlivost dodávek elektrické energie v Německu zůstane zaručena.“
Původně se předpokládalo, že odstavení reaktorů bude dokončeno do konce roku 2022, ale evropská energetická krize vyvolaná ruskou válkou na Ukrajině vedla kancléře Olafa Scholze ze sociální demokracie (SPD) k tomu, že zbývajícím reaktorům prodloužil dobu provozu o zhruba tři měsíce, aby se zajistila dodatečná kapacita výroby elektřiny během zimy. Členové vládní koaliční strany Svobodných demokratů (FDP), opoziční konzervativní aliance CDU/CSU a zástupci průmyslu tento krok v posledních dnech před jeho dokončením kritizovali s tím, že by byl vzhledem k současné nejistotě v energetické politice stále nezodpovědný. Vyzývali k dalšímu prodloužení doby provozu, nebo alespoň k zařazení elektráren do bezpečnostní rezervy před zahájením jejich odstavování.
V otevřeném dopise kancléři Scholzovi vyzvala skupina vlivných mezinárodních vědců, včetně laureátů Nobelovy ceny a renomovaných výzkumníků v oblasti klimatu, k odložení ukončení provozu a zachování zbývajících elektráren v provozu „v zájmu občanů Německa, Evropy a světa“. Tyto tři elektrárny „mohou zásobovat elektřinou více než 10 milionů, tedy čtvrtinu německých domácností. Výsledné snížení množství elektřiny potřebné z uhelných elektráren by mohlo ušetřit až 30 milionů tun CO2 ročně,“ argumentovali.
Několik průzkumů, včetně průzkumu veřejnoprávní televize ARD zveřejněného den před konečným ukončením provozu, navíc ukázalo, že většina občanů je v tuto chvíli také proti postupnému ukončování provozu a přiklání se k dalšímu omezenému prodloužení. Jeden ze zbývajících provozovatelů jaderných elektráren však koncem loňského roku uvedl, že další prodloužení je technicky neproveditelné kvůli nedostatku palivových tyčí, nedostatku personálu a neprovedeným bezpečnostním kontrolám.
Ministryně životního prostředí Lemkeová prohlásila, že odchod z jaderné energetiky učiní Německo bezpečnějším. „Rizika jaderné energetiky nakonec nelze kontrolovat,“ argumentovala a dodala, že zemi nyní čeká několik desetiletí demontáže starých reaktorů a hledání bezpečných a konečných úložišť pro vysoce radioaktivní jaderný odpad. „Vstupujeme do nového věku výroby energie. Pokračujme v práci na řešení jaderného úložiště a zaměřme veškeré naše úsilí na rozšiřování obnovitelných zdrojů energie,“ řekla Lemkeová, která je jako ministryně životního prostředí zodpovědná také za jadernou bezpečnost. Výzvy politiků FDP k revizi rozhodnutí – které strana ještě na konci loňského roku podporovala – nemají oporu v žádném právním základu a debata o něm „je spíše politicky motivovaná“, tvrdila v rozhovoru pro veřejnoprávní televizi rbb. Lemkeová dodala, že obnovitelné zdroje se staly nejlevnější formou výroby energie, což by obavy z vyšších cen po ukončení výroby činilo neopodstatněnými.
Ministr hospodářství a ochrany klimatu Habeck zdůraznil, že vláda je ze zákona povinna dokončit postupné ukončování jaderné energetiky na základě zákona o ukončení jaderné energetiky, o němž rozhodla koalice CDU/CSU a FDP po jaderné havárii v japonské Fukušimě v roce 2011. Tento krok byl založen na širokém společenském konsensu, který podpořili také Zelení a SPD, kteří se na prvním zákonu o postupném vyřazování dohodli již v roce 2000. Bezpečnost dodávek energie by byla zajištěna díky novým kapacitám na dovoz zkapalněného zemního plynu (LNG), posílení přenosových sítí a zejména „masivnímu rozšíření“ obnovitelných zdrojů energie v příštích letech. „V roce 2030 chceme v Německu vyrábět 80 % elektřiny z obnovitelných zdrojů,“ řekl Habeck. Analýzy provedené provozovateli přenosových sítí a Spolkovou agenturou pro sítě (BNetzA) ukázaly, že přechod neohrozí bezpečnost dodávek, dodal.
Analýza poradenské společnosti Enervis, kterou si nechala vypracovat nevládní ekologická organizace Greenpeace, jež je vůči jaderné energetice skeptická, zjistila, že prodloužení doby provozu, které bylo povoleno na konci loňského roku, nebylo nutné k zajištění dodávek energie. „Již tak přiškrcenou výrobu energie tří reaktorů bylo možné kdykoli nahradit dostupnými plynovými elektrárnami,“ uvedl analytik společnosti Enervis Tim Höfer. Prodloužení doby provozu nepřineslo zásadní přínos pro úspory plynu a snížilo národní spotřebu pouze o zhruba 0,3 %. Zároveň reaktory nepřispěly významným způsobem ke snížení emisí uhlíku, dodal. „Fosilní elektrárny sice vyrobily o 2,4 terawatthodiny elektřiny méně díky dodatečnému zapojení jaderné energie do sítě. Odpovídající emise CO2 však klesly pouze o 0,2 % celkových emisí.“
Zdroj: Benjamin Wehrmann, „Nuclear controversy flares up as Germany shuts down last reactors“ (Clean Energy Wire, 14.04.2023)
Licence: Creative Commons Attribution 4.0 International Licence (CC BY 4.0)
Psali jsme: