V zemi došlo po vraždě tří mladých dívek k největším násilným nepokojům za posledních deset let. Ukazuje se, že i po brexitu je migrace v britské společnosti problém.
Velkou Británii otřásly nejhorší násilné nepokoje za poslední dekádu. Vyvolala je vražda tří mladých dívek, ke které došlo v severozápadní Anglii 29. července. Nepokoje jsou spojovány s krajně pravicovými skupinami v zemi a mají mít rasový a protiimigrantský podtext.
Vypuknutí násilí také naznačilo, že drtivé vítězství Labouristické strany v předčasných parlamentních volbách v červenci jenom zakrylo hluboké rozpory v britské společnosti.
Násilné nepokoje byly vyvolány nepravdivou informací, že se vraždy tří dívek dopustil migrant, který ve Velké Británii žádal o azyl. Policie poté přistoupila k bezprecedentnímu kroku a zveřejnila jméno pachatele: byl jím teenager Axel Rudakubana, který se narodil ve Velké Británii.
Podle dostupných informací britské úřady neuvedly, jaké konkrétní skupiny stojí za nepokoji. Zdá se, že nejsou centrálně organizovány. Různé skupiny pravicových aktivistů se mobilizovaly na sociálních sítích.
Z podněcování nepokojů byli ale obviněni například Tommy Robinson, který byl sice v té době na dovolené na Kypru, ale jeho účet X byl aktivní. Předseda Reformní strany Nigel Farage byl kritizován za to, že podnítil konspirační teorii o policejním zatajování informací o vraždách. Strana migraci dlouhodobě tematizuje a ve volbách získala 14% podporu. Elon Musk měl na své platformě X prohlásit, že „občanská válka“ v Británii je „nevyhnutelná“.
Migrace byla hlavním tématem brexitu. Voliči vinili migraci z toho, že způsobuje nedostatek pracovních míst a stagnující životní úroveň. V roce 2022 ale dosáhl počet migrantů v zemi rekord bez ohledu na to, že Velká Británie už není členskou zemí EU.
Bývalá poradkyně pro kohezivní politiku minulé vlády Sara Khanová uvedla v rozhovoru pro Guardian, že příčinou těchto nepokojů jsou selhání tří posledních konzervativních vlád pod vedením Theresy Mayové, Borise Johnsona a Riši Sunaka. Konzervativní vlády podle Khanové ignorovaly varovné signály a rozdmýchávání kulturních válek ze strany krajní pravice i přes její varovné zprávy a návrhy. „Předchozí vlády tyto trendy překvapivě neřešily a místo toho podle mého názoru zvolily přístupy, které byly ve skutečnosti kontraproduktivní a které se vymykají jakémukoli logickému zdůvodnění.“ Khanová také uvedla, že jedním z důvodů byly další finanční škrty: “Zrušili strategii boje proti extremismu [v roce 2021], včetně všech zdrojů a financování pro místní oblasti v celé zemi, které se potýkají s extremistickou činností a extremistickými aktéry. A vláda ji v té době ničím nenahradila.”
Labouristická vláda Keitha Starmera tak hned na začátku svého vládnutí čelí problémům, které mají jen těžko předvídatelné politické dopady. Premiér slíbil potrestání všech viníků nepokojů. Policie uvedla, že počet účastníků nepokojů je relativně malý, hovoří se o stovkách zatčených. Starmerova vláda zdědila justici s omezenými finančními prostředky, což reakci na násilné nepokoje komplikuje.
Články zveřejněné v rubrice Trendy nemusejí vyjadřovat názor redakce.