„Vysoké rozpětí cen průmyslové energie v EU oproti zemím, jako jsou USA a Čína, zpochybňuje konkurenceschopnost Evropy, zejména v energeticky náročných odvětvích, a hrozí zvýšení kritické závislosti,“ konstatuje nedávno publikovaná Zpráva o stavu energetické unie.
V úterní rozpravě se europoslanci v Evropském parlamentu vyjadřovali k energetické politice EU. Na úvod vystoupila eurokomisařka pro energetiku Kadri Simsonová s proslovem, v němž kromě jiného sdělila: „Poslední roky znamenaly pro energetický systém EU období velkých změn. Některé ze změn, na které zpráva upozorňuje, jsou skutečně působivé; pravděpodobně jsou také nevratné. Stačí si vzpomenout na rychlé tempo zavádění obnovitelných zdrojů: v roce 2023 bylo instalováno 56 GW nové kapacity solární energie a 16 GW nových větrných zařízení.“
Dále upozornila na skutečnost, že EU snížila závislost na ruských fosilních palivech: „Dohodli jsme se na sankcích zakazujících námořní dovoz ruské ropy a rafinovaných ropných produktů a také ruského uhlí. Dovoz ruského plynu, a to jak potrubního, tak zkapalněného zemního plynu, klesl ze 45 % celkového dovozu plynu do EU ještě v roce 2021 na pouhých 18 % v srpnu 2024. Došlo k diverzifikaci směrem k novým, spolehlivým partnerům, přičemž hlavními dodavateli jsou Norsko a USA.“
Simsonová také zmínila, že je třeba se více zaměřit na snížení cen energií, což zdůrazňuje Draghiho zpráva o konkurenceschopnosti.
Situace v ČR
Zpráva o stavu energetické unie se věnuje i jednotlivým členským zemím. Energetický mix v České republice zahrnuje fosilní paliva (68,6 %), jadernou energii (17,9 %) a obnovitelné zdroje (13,5 %). Podrobnější informace a grafy najdete zde.
Psali jsme: