Filipíny jsou vůči Rusku obzvláště obezřetné kvůli jeho spojenectví s Čínou, zejména v souvislosti s rostoucí vojenskou spoluprací v citlivých oblastech, jako je Jihočínské moře.
Filipínský prezident Ferdinand Marcos mladší vyjádřil znepokojení nad ruskou útočnou ponorkou, která byla spatřena ve výlučné ekonomické zóně země v Jihočínském moři. Ponorka třídy Kilo byla 28. listopadu spatřena 80 námořních mil od ostrova Occidental Mindoro, napsal Richard Javad Heydarian pro Asia Times.
Marcos mladší prohlásil, že jakékoli vniknutí do Západofilipínského moře je velmi znepokojivé. Fregata filipínského námořnictva Jose Rizal ihned s ponorkou navázala rádiové spojení, ta se identifikovala jako UFA 490 a deklarovala, že nemá nepřátelské úmysly. Ponorka údajně čekala na lepší počasí, aby se mohla vrátit do Vladivostoku po společném cvičení s malajským námořnictvem. Filipínští představitelé uvedli, že se ponorka vynořila kvůli povětrnostním podmínkám, zatímco ruské velvyslanectví v Manile se k incidentu nevyjádřilo.
Přítomnost ruské ponorky ve filipínských vodách vyvolala mezi místními odborníky právní obavy. Jay Batongbacal, odborník na námořní právo, poznamenal, že není obvyklé, aby ponorka plula na hladině, je-li viditelná, nepředstavuje velkou hrozbu, protože ponorky jsou určeny k akcím v utajení. Podle Úmluvy OSN o mořském právu (UNCLOS) mohou cizí vojenské jednotky proplouvat výlučnou ekonomickou zónou (EEZ) pobřežního státu, pokud to neohrožuje mír nebo bezpečnost státu. Vojenská přítomnost však přestává být „nevinnou“, pokud ohrožuje svrchovanost státu. Filipíny jsou vůči Rusku obzvláště obezřetné kvůli jeho spojenectví s Čínou, zejména v souvislosti s rostoucí vojenskou spoluprací v citlivých oblastech, jako je Jihočínské moře.
Filipíny jsou od nástupu prezidenta Marcose mladšího do úřadu znepokojeny změnou vztahů s Ruskem. Bývalý prezident Duterte pěstoval s Ruskem úzké vztahy, prezidenta Vladimira Putina považoval za „oblíbeného hrdinu“ a vytvořil s ním strategické spojenectví. Za Duterteho se spolupráce s Ruskem v oblasti obrany zvýšila, což vedlo k návštěvě ruských válečných lodí v Manilském zálivu a dodávkám střelných zbraní filipínské národní policii, a to navzdory sankcím USA. Po ruské invazi na Ukrajinu a Duterteho odchodu však vzniklo mezi Manilou a Moskvou napětí. Marcos mladší zrušil smlouvu o dodávce ruských vrtulníků a podpořil Ukrajinu v rezolucích OSN. Přijal také ukrajinského prezidenta Volodymyra Zelenského, který ocenil postoj Filipín k ruské agresi a požádal o zdravotnickou pomoc. Prezident Marcos svými kroky ukázal, že současné Filipíny se spojují s demokratickými zeměmi proti nezápadním mocnostem, jako jsou Rusko a Čína.
Putinovo Rusko zase posiluje své vazby ve východní Asii, což letos podpořily návštěvy Mongolska, Severní Koreje a Vietnamu. Rusko si chce udržet vliv na regionálních obranných trzích a zvýšit vojenský export a společná cvičení s různými asijskými zeměmi, zejména v jihovýchodní Asii.
Napětí mezi Ruskem a Filipínami může vzrůst kvůli moderním raketovým systémům, neboť Filipíny plánují povolit na svém území americký raketový systém Typhon. Čína toto rozhodnutí kritizuje a tvrdí, že eskaluje napětí v regionu. Lidová osvobozenecká armáda vyzvala Filipíny, aby zvážily rozmístění amerických zbraní, které by mohly být zaměřeny na čínské vojenské objekty.
Geopolitické konflikty se zvýraznily, když se filipínské a čínské námořní síly střetly poblíž Druhé Thomasovy mělčiny. Rusko rovněž vyjádřilo obavy z rozmístění amerických raket v Japonsku a varovalo před recipročními akcemi. Stále větší angažovanost ve vztazích s USA posouvá Filipíny do centra nové studené války mezi demokratickými spojenci a autoritářskými mocnostmi.
Články zveřejněné v rubrice Trendy nemusejí vyjadřovat názor redakce.