Americký ministr zahraničí Rubio řekl, že unipolarita byla anomálii po konci studené války. Svět se vrátil do bodu, kdy je svět multipolární, s více velmocemi v různých částech světa.
Donald Trump má plán pro nový multipolární svět, který zahrnuje uzavření míru na Ukrajině, stabilizaci situace na Tchaj-wanu a snížení výdajů na obranu na polovinu, aby se zabránilo dluhové krizi USA, napsali David Goldman a Uwe Pappert pro Asia Times. Na rozdíl od předchozích lídrů Trump své záměry jasně sdělil veřejnosti. Zdá se, že evropští lídři tento nový řád, v němž budou mít USA menší vliv, popírají.
Americko-ruské rozhovory, které začaly 18. února v Saúdské Arábii, mohou vést k dohodám přesahujícím pouze válku na Ukrajině. Trump vyjádřil přání setkat se s ruským prezidentem Vladimirem Putinem a čínským prezidentem Si Ťin-pchingem a navrhnout výrazné snížení vojenských rozpočtů. Možná se připojí k Siovi v Moskvě na oslavách výročí vítězství 9. května. Spekuluje se o tom, že by Trump mohl uspořádat novou jaltskou konferenci, podobnou setkání z roku 1945, která tehdy stanovila poválečné uspořádání.
Trumpovy výroky o tom, že Ukrajina nebyla k rozhovorům přizvána, vyvolaly kritiku. Trump trvá na tom, že k mírovému jednání mělo dojít již dříve. Rozhovory v Saúdské Arábii byly podle něj produktivní a Rusko usiluje o ukončení konfliktu. Naznačuje, že hlavní mocnosti budou diktovat podmínky, zatímco menší země budou mít v této věci jen malé slovo.
Autor časopisu The Economist, „Talleyrand“, komentuje globální přijetí ponížení Ukrajiny a připomíná, jak se s podobným odsunutím na vedlejší kolej během mírových jednání potýkal Jižní Vietnam a Afghánistán. Dokonce navrhuje, že by Ukrajina mohla zvážit vstup do BRICS: „Pokud jsou Ukrajinci chytří, klidně se zeptají na žádost o vstup do BRICS. Zařadí se do fronty.“
Případný summit v Moskvě může mít podle autorů následující program: zaprvé příměří na Ukrajině, kde by si Rusko ponechalo kontrolu nad okupovanými územími, což by vedlo k prezidentským volbám, které by mohly prezidenta Zelenského sesadit. Za druhé, rychlé ukončení sankcí vůči Rusku, přičemž budoucnost dodávek plynu by byla předmětem jednání. Za třetí, dohoda s Čínou o statusu Tchaj-wanu. Konečně by mohlo dojít k rozhovorům o snížení jaderných zbraní, podobně jako tomu bylo při rozhovorech mezi Ronaldem Reaganem a Michailem Gorbačovem v roce 1986.
Sloupkař Yan Mo se zabývá Trumpovým zájmem o tchajwanské čipové technologie a zdůrazňuje, že cla na tchajwanskou společnost Taiwan Semiconductor Manufacturing Company (TSMC) se jich nedotknou, ale zatíží americké zákazníky. Trump pravděpodobně usiluje o to, aby TSMC postavila v USA závody nebo se spojila s Intelem. Z hlediska národní bezpečnosti se USA snaží snížit svou závislost na Číně, pokud jde o pokročilé čipy, zejména pokud se Tchaj-wan stane součástí pevniny. Nedávno ministerstvo zahraničí odstranilo ze svého informačního listu o Tchaj-wanu prohlášení, které odstoupilo od formulace o nulové podporu nezávislosti Tchaj-wanu, což někteří považují za strategickou vyjednávací taktiku s Čínou.
Unipolární globální uspořádání se změnilo v březnu 2022, kdy prezident Joe Biden tvrdil, že se ruská ekonomika zhroutí, ale ta místo toho rostla a ve výrobě zbraní předstihla NATO. Čína se mezitím vyrovnala technologické kontrole USA tím, že vytvořila vlastní pokročilé čipy a systémy umělé inteligence. Ministr zahraničí Marco Rubio řekl na konci ledna: „Není normální, aby svět měl jednoduše unipolární mocnost.“ Unipolarita byla podle jeho slov „…anomálií. Byla produktem konce studené války, ale nakonec jste se měli dostat zpět do bodu, kdy jste měli multipolární svět, více velmocí v různých částech planety“.
Články zveřejněné v rubrice Trendy nemusejí vyjadřovat názor redakce.