V celosvětovém měřítku probíhá závod o zajištění surovin nezbytných pro ekologický přechod. Zákon EU o kritických surovinách předpokládá, že poptávka po kovech vzácných zemin v Evropské unii vzroste do roku 2030 šestkrát a do roku 2050 sedmkrát.
Země jako USA, EU, Japonsko a Jižní Korea se snaží zajistit dodavatelské řetězce pro kritické nerostné suroviny – mimo jiné prvky vzácných zemin používané v elektromotorech, galium pro polovodiče a kobalt pro baterie. Země bohaté na zdroje se mezitím snaží využít své zásoby kritických nerostných surovin k podpoře růstu a vlivu v globálních hodnotových řetězcích, napsala Claudia Baranzelli v blogu na portálu OECD.
Místní vlády se ocitají v centru tohoto vyvažování. Musí posuzovat rostoucí počet žádostí o projekty průzkumu a těžby nerostných surovin a zvažovat příslib hospodářského rozvoje a vytváření pracovních míst oproti rizikům pro ekosystémy a místní komunity. Dosažení této rovnováhy vyžaduje nové přístupy, informované rozhodování a nástroje k pochopení souvisejících rizik a kompromisů. Zde mohou pomoci geoprostorová data.
Geoprostorová data – informace, které jsou vázány na konkrétní geografické oblasti – mohou pomoci vládám upřednostnit projekty průzkumu nerostných surovin, které mají větší šanci stát se produktivními doly, a zároveň pomoci monitorovat dopady těžební činnosti na místní ekosystémy, optimalizovat logistiku a řízení dodavatelského řetězce a lépe porozumět potřebám a zájmům dotčených komunit.
Další podrobnosti najdete zde v angličtině.
Psali jsme: