Cesta Indie k tomu, aby se stala velmocí, je ztížena pomalým hospodářským a technologickým pokrokem.
Indický premiér Naréndra Módí usiluje o to, aby se Indie do roku 2047, kdy uplyne 100 let od vyhlášení nezávislosti, stala vyspělou zemí, píše o střetu plánů indického premiéra a reality Bhim Bhurtel na stránkách Asia Times. Think-tanky a média předpovídají, že by Indie mohla mít koncem 21. století největší ekonomiku na světě. Tento optimismus však ostře kontrastuje s indickou realitou, což bylo zdůrazněno v parlamentní rozpravě 3. února 2025. Předseda opozice Rahul Gándhí poukázal na značné rozdíly v růstu indického průmyslu v oblasti špičkových technologií ve srovnání s Čínou a Západem, které naznačují, že Indie zaostává. Zdůraznil pět oblastí, které vzbuzují obavy, a zdůraznil pomalý přechod Indie na zelenou energii, zatímco Čína a západní země dosahují pokroku v oblasti elektromobilů a technologií obnovitelných zdrojů energie.
Odvětví důležitá pro hospodářskou a vojenskou sílu, jako je doprava, obrana a zemědělství, budou v budoucnu záviset na cenově dostupných a účinných energetických inovacích. Indie však nemá vedoucí postavení v žádném z pokročilých technologických oborů, jako jsou lithiové baterie s vysokou kapacitou, robotika a optika, které mění globální dodavatelské řetězce a obranu. Bez zvládnutí zelených technologií a získání pozice dodavatele v těchto oblastech se indické sny o supervelmoci nemusí uskutečnit.
Indie navíc nemodernizovala svůj obranný a strategický průmysl. Rusko-ukrajinský konflikt ukázal, že levné bezpilotní letouny mohou překonat drahá tradiční vojenská vozidla. Čínský pokrok v obranných technologiích, včetně dronů řízených umělou inteligencí a účinných sledovacích systémů, poukazuje na zastaralé indické vojenské technologie.
Země se navíc potýká s výrazným nedostatkem velkých dat, která jsou nezbytná pro rozvoj umělé inteligence a optimalizaci výroby a tržních inovací. Přístup k velkým datům je zásadní, protože pochopení spotřebitelských preferencí může být hnacím motorem úspěchu na trhu.
Čína vede celosvětovou výrobu a funguje jako světová továrna, Spojené státy řídí spotřebu prostřednictvím velkých technologických společností, jako jsou Amazon a Google, Indii naproti tomu chybí údaje o výrobě i spotřebě a nemá vlastní technologické platformy. Indická výroba je při vývozu zejména do USA do značné míry závislá na čínských komponentech, což omezuje její digitální ekonomiku a domácí vývoj umělé inteligence.
Tato závislost brání Indii konkurovat v oblastech, jako je robotika a logistika. Indie navíc zaostává za Čínou v oblasti výroby špičkových technologií kvůli slabému vzdělávacímu systému, který nepodporuje inovace v oblasti STEM. Veřejné školství trpí nízkou kvalitou a problémy s inkluzí, což má za následek nedostatek kvalifikovaných talentů. Bankovní systém upřednostňuje velké podniky a zanedbává malé a střední podniky. Bez podpory podnikatelského ducha nemůže Indie vytvořit prosperující technologický ekosystém.
Navzdory Módího kampani „Make in India“ Indie stále ve velké míře dováží základní komponenty z Číny, v případě napětí se tak vystavuje problémům v dodavatelském řetězci. Indické továrny montují hlavně díly vyrobené v Číně, což svědčí o nedostatečném pokroku ve výrobě špičkových technologií.
Indie musí urychleně vyvinout technologie, jako jsou elektromotory, lithiové baterie s vysokou kapacitou a systémy integrované do umělé inteligence, aby mohla konkurovat Číně. V současné době ale nemá kapacity na výrobu těchto základních technologií v potřebném rozsahu a Čína má díky svým desetiletým investicím značný náskok.
Cesta Indie k tomu, aby se stala velmocí, je ztížena pomalým hospodářským a technologickým pokrokem. Klíčové oblasti, jako je zelená energie, modernizace obrany a výroba špičkových technologií, jsou pro indický růst zásadní. Módího vize vyspělé Indie do roku 2047 závisí na odstranění těchto nedostatků, ale současná politika upřednostňuje řeči před skutečnými činy, což způsobuje značný nepoměr mezi ambicemi a schopnostmi.
Články zveřejněné v rubrice Trendy nemusejí vyjadřovat názor redakce.