Po několika dekádách bude stát v čele země levicový prezident se silným mandátem. Obrador přitom porazil Stranu institucionalizované revoluce (PRI), která dříve představovala levici.
Po mnoha desetiletích má Mexiko levicového prezidenta. Hospodářské kruhy nejsou nadšené, píše list Neue Zürcher Zeitung.
Hlavní město Ciudad de Mexico je bez sebe, ulicemi proudily davy nadšených lidí, poprvé za mnoho desetiletí byl zvolen levicový prezident. Andrés Manuel López Obrador se stal s asi 53 % hlasů novým prezidentem Mexika. Daleko za ním s 23 % je pravicový liberál Ricardo Anaya, kandidát vládní strany José Antonio Meade skončil s 16 % třetí.
Dav zpívá, že je mu ctí, být s Obradorem. Jasné vítězství levice a katastrofální výsledek PRI ukazují na nespokojenost lidu s minulou vládou. Obrador, nazývaný též podle iniciál jména AMLO slíbil, že lid nezklame a zavede potřebnou změnu.
Obradorovo vítězství je v řadě ohledů historické. Nejenže je prvním levicovým prezidentem za několik desetiletí, ale také získal nejsilnější výsledek. Jeho strana, kterou založil teprve před čtyřmi roky, Movimiento Regeneracion Nacional, bude mít s koaličními partnery většinu i v obou komorách parlamentu a vyhrála i řadu guvernérů a úřad primátora Ciudad de Mexico.
Tradiční strany sklidily drtivou porážku. Oba dva pravicoví kandidáti ještě před zveřejněním výsledků kapitulovali a gratulovali vítězi, což velkou část mexické veřejnosti překvapilo.
Mnoho Mexičanů se obávalo, že vlivné mocenské kruhy se budou držet u moci zuby nehty, ale očividně uznali, že velká část Mexičanů je už nechce ani vidět. Obradorovo vítězství tak v první řadě znamená NE politickému systému a etablovaným stranám. Nejlepším pomocníkem AMLOa, píše ironicky NZZ, byl sám dosluhující prezident Enrique Peña Nieto.
Mexičané jsou z jeho úřadování zklamáni a rozčileni, nezažili nic než korupční skandály, obrovskou míru násilí a špatnou ekonomickou situaci. Chtějí změnu. Obrador, který se představil jako kandidát anti-establishmentu, mohl dobře touhu po změně zosobnit.
Jeho názory už Mexičané znali, kandidoval už v roce 2006 a 2012, předtím byl starostou Ciudad de Mexico. Už tehdy neúnavně bojoval proti politické elitě a etablovaným stranám, slíbil boj proti korupci a klientelistickému systému a více sociální spravedlnosti. Přestože je vágní, pokud jde o způsob, jak chce své sliby realizovat, píše NZZ, mohl voliče přesvědčit svým skromným životním stylem.
Hlavním zlem Mexika je podle AMLOova názoru korupce. Bojem proti ní a úsporami chce dosáhnout rezervy, která se má investovat. Například do zdvojnásobení důchodů či stipendií. Bolení hlavy z něho mají v hospodářských kruzích. Chce například prověřit privatizaci státního ropného průmyslu, a také znovu vyjednat dohodu NAFTA. AMLO ale není tak radikální, upozorňuje NZZ, neboť nehovoří o zestátnění. V první polovině svého období ani nechce zvyšovat daně. Spíše chce, aby Mexiko méně dováželo a více se staralo samo o sebe. Tedy v rámci hesla „Mexico first“ chce, aby země sama produkovala kukuřici a benzín.
Po svém vítězství se snažil upokojit kritiky, chce mírové a řádné předání moci. A sdělil také své motto: nelhat, nekrást a nepodvádět. Odpovědí bylo hlasité: Viva Mexico!
Články zveřejněné v sekci Trendy nemusejí vyjadřovat názor redakce.