Slovo má imperiální, ne národní, obsah a význam. Dnes je jeho význam stále víc vyprázdněný.
Historický původ pojmu „britský“ je velmi křehkou a pochybnou identitou a Brexit to znovu ukázal v plné síle, míní Mark A. Hutchinson z York University. Článek ukazuje na to, jakou debatu v Británii odchod z EU vyvolává a jak se dotýká “ústavního uspořádání” země, tj. organizaci vztahů mezi centrem a Severním Irskem i Skotskem – pozn.red.
V 17. století mělo slovo britský jenom smysl koloniální identity, když bylo označením projekce anglických a skotských zájmů v zámoří. Když se slovo užívalo zeměpisně ve vztahu k Velké Británii, tak označovalo britskou vládu nebo britskou ústavu. Podle Hutchinsonova názoru ale pochopení historického původu slova může vysvětlit nedostatek shody ohledně Brexitu. Ostatně Britská říše je pryč a místo toho britská vláda jenom řídí úpadek britského vlivu ve světě. V souvislosti s devolucí moci uvnitř Velké Británii je stále méně jasné, co slovo britský popisuje.
Slovo „britský“ má středověký původ, ale v moderním smyslu sahá do 17. století, do doby vlády krále Jakuba I. (jako skotského krále Jakuba VI.), v jehož osobě došlo ke spojení trůnů Anglie a Skotska v roce 1603. I tam ale Anglie i Skotsko zůstaly do roku 1707 zvláštními královstvími, takže pojem britský neměl velký význam. Podle historických dokumentů se mnohem více využíval v kontextu Irska první poloviny 17. století. Hutchinson uvádí souvislost s útěkem galských earlů z oblasti Ulsteru v roce 1607, která umožnila osídlování anglickými a skotskými osadníky. Skoti byli kooptováni do irské politiky Angličanů, která se ospravedlňovala myšlenkou civilizování Irska. Skotské a anglické kolektivní jednání v Irsku pak dalo smysl termínu „britský“. A pojem se podobně používal i v době anglické občanské války ve 40. letech 17. století a v souvislosti s Irskem.
Podobný vzorec je možné sledovat až do 19. století. Zákon o unii z roku 1707, kterým se sjednotilo Skotsko a Anglie, dal vzniknout Spojenému království Velké Británie. Okolo unie probíhala složitá debata, ale významným prvkem tu byl zájem o potřebu projektovat britskou imperiální moc tak, aby se vyrovnala evropským obchodním státům. Od konce 17. století se objevují slovní spojení „britské plantáže“ nebo později „britští námořníci“, což ukazuje na to, že rostoucí imperiální identita posilovala politickou unii doma.
Tento smysl se také najde ve spisech irského autora, který byl ale zainteresován v anglické politice, Edmunda Burka. Ten hovořil o „britském obchodu“, dokonce „britské ústavě“ ale také o „britském národu“, nicméně stále tento pojem spojoval s imperiální expanzí a se sdílenými institucionálními strukturami Spojeného království. Imperiální logika pojmu se dá naleznout také v Zákonu o unii mezi Velkou Británií a Irskem z roku 1801 a v případě emancipace katolíků z roku 1829. Tento právní akt umožnil katolíkům, často právě irským katolíkům, stát se členy parlamentu a mít úřad v britském kontextu.
V souvislosti s úpadkem britského impéria a s nástupem irského nacionalismu na začátku 20. století termín ztratil postupně význam. Příkladem je Řád Britského impéria, který se dříve uděloval k uctění těch, kdo sloužili a bránili Britské impérium v době první světové války, aby dnes byl udělován prostě těm, kdo se nějak zasloužili o život Velké Británie. Zmizení Britského impéria po roce 1945 jen umocňuje podivnost tohoto Řádu.
Pohled do dějin pojmu „britský“, míní v závěru Hutchinsonův článek, ukazuje na vlastní problém s brexitovým projektem. Britský je imperiálním, nikoliv národním, pojmem. Ale žádné impérium už neexistuje. Mluvit o britském evokuje požadavek po globální přítomnosti. Dále označuje funkční ústavní uspořádání, které bránilo zájmy všech různých národů Spojeného království. Ovšem převedení pravomocí (devoluce) a odlišnost těchto zájmů toto uspořádání uvádí do stavu pnutí.
Navzdory imperiální nostalgii obsažené v příslibu Empire verze 2.0. po odchodu z EU ztratil pojem britský spolu s Brexitem smysl. Víc, než kdy jindy je dnes třeba, aby země rozhodla, co chce, aby tento pojem vlastně znamenal.
Články zveřejněné v sekci Trendy nemusejí vyjadřovat názor redakce.