Původním smyslem fóra měla být společenská odpovědnost firem, nejen jejich zisky. Podaří se toto téma dostat do diskuze aspoň letos?
Původní myšlenkou ekonoma Klause Schwaba stojícího za vznikem Světového ekonomického fóra v Davosu v roce 1971 byla širší společenská odpovědnost společností stojící nad zisky pro jejich akcionáře, píše úvodník novin Guardian (přinesl server Other News). Jenže tento typ pokrokového myšlení se dostal v důsledku následné ropné krize, stagflace a recese do pozadí. Jiný typ ekonomů pak položil teoretické základy pro novou éru. Například podle ekonoma Miltona Friedmana mají společnosti jedinou společenskou odpovědnost – zvýšit zisky. To byl „zdravý rozum“ byznysu zvláště v době Ronalda Reagana nebo Margaret Thatcherové.
Od té doby, píše Guardian dále, vedla finanční deregulace a digitalizace k tomu, že kapitál bez závazků určuje osudy globální ekonomiky. Postava „muže z Davosu“ (jen 24 % účastníků fóra jsou totiž ženy) je synonymem určitého typu manažera, který se zajímá pouze o výkaz ztrát a zisků.
Zakladatel fóra Klaus Schwab se nyní, při oslavách 50. výročí fóra v Davosu, pokusil o návrat k původní myšlence. Tématem letošního fóra se tak stal „kapitalismus zúčastněných stran“ či „inkluzívní kapitalismus“ zahrnující nově i zájem o problémy oteplování planety.
Široká konverzace manažerů o tématu sociální a enviromentální solidarity a jejích hodnot by byla nad davoskými koktejly poněkud překvapivá. Během posledních 30 let, dodává článek, mzdy ve vyspělých zemích stagnovaly, zatímco výnosy růstu směřovaly k akcionářům. Studie Oxfamu ukazuje, že 26 nejbohatších lidí vlastní stejný majetek jako 3,8 miliardy nejchudších lidí planety.
Davos 2020 nabídne obvyklé paradoxy, které provázejí údajně dobré úmysly superbohatých – počínaje cestováním soukromými letadly na diskuzi o globálním oteplování až k hotelovým pokojům za minimálně 500 dolarů, ve kterých se hodnotí rostoucí nerovnosti, konstatuje Guardian.
I tak je ale „něco“ ve vzduchu. Ukazuje se, že když dojde na lámání chleba, velké společenské výzvy 21. století nutí představitele ekonomického rozhodování k novému myšlení. Klimatická pohotovost, nárůst nacionalismu, seismické šoky jako jsou Brexit nebo vzestup Číny jako ekonomické velmoci – to vše otřásá dosavadním „byznysem jako vždycky“.
Velké společnosti si začínají uvědomovat jistotu poškození své reputace, pokud nebudou nijak reagovat. Asi 200 amerických vysokých manažerů v roce 2019 přislíbilo, že jejich firmy se budou angažovat v udržitelných praktikách a férovějších mzdách.
Jistě, píše Guardian, ďábel se skrývá v detailu. Prezident Donald Trump nasadí v Davosu úplně jiný tón. Ale jak guvernér britské centrální banky Mark Carney i MMF zdůraznili, existenciální hrozba, kterou představuje globální oteplování, je hrozbou jak pro zisky společností, tak pro životy, domovy a společenství. To je něco, nad čím by se zamyslel i Milton Friedman, míní Guardian.
Schwabově původní myšlence se tak snad po 50 letech existence fóra dostane odpovídající pozornosti.
Články zveřejněné v rubrice Trendy nemusejí vyjadřovat názor redakce.