Asijská integrace je velmi intenzivní a spolu s ní i spojení výrobních řetězců. Pro Jižní Koreu je nová studená válka mezi USA a Čínou velmi riziková.
David Goldman píše, že omezení prodeje polovodičů čínským firmám je pro Jižní Koreu nepřijatelné.
Na základě zdrojů z průmyslu Goldman tvrdí, že americké restrikce na prodeje polovodičů firmy Huawei či jiných čínských firem jsou pro Jižní Koreu nepřijatelné. USA se totiž rozhodly, že prodej počítačových čipů firmám, které jsou „na seznamu“, bude vyžadovat licenci, pokud jsou tyto čipy vyráběny pomocí americké technologie. Má se to týkat i prodeje zahraničními firmami mimo území USA.
Už v roce 2018 se dostala čínská telekomunikační firma ZTE do problémů, když USA zakázaly export čipů pro chytré telefony. Od té doby začala Huawei rychle pracovat na vývoji vlastních čipů.
Nová pravidla amerického ministerstva obchodu jsou navržena tak, aby zmizela „klička“ v amerických restrikcích exportu, která na Tchaj-wanu umožňuje výrobu čipů navržených v Číně.
Jižní Korea ale tvrdí, že extrateritoriální kontrola nad prodeji výrobků třetím stranám je naprosto bezprecedentní a nemá žádnou oporu v mezinárodním právu, byť byly vyrobeny pomocí amerických zařízení. Čína nakupuje z Jižní Koreje dvakrát víc čipů než USA.
60 % asijského obchodu má charakter inter-trade, tj. zůstává v Asii. Integrace už je velmi intenzivní a spolu s ní i spojení výrobních řetězců. Jižní Korea se obává výhrůžek vůči Číně a egocentrického postavení USA. Nová studená válka spojená s válkou obchodní by Jižní Koreu velice poškodila.
Jak už jsme v !Argumentu informovali, Donald Trump vsadil vše na to, že Huawei odřízne od čipů. USA mají prozatím monopol na klíčové technologie v tomto oboru. Pokud se ale USA budou snažit potlačit rozvoj technologií tohoto typu jinde, pak Čína a další země vloží zdroje do vývoje, aby americký monopol zničily. Čína možná nebude kupovat čipy vyráběné pomocí amerických firem, ale může si najmout odborníky. Nemluvě o tom, že čínští inženýři jsou již nyní velice silní v této oblasti výzkumu.
USA tedy mohou krátkodobě využít své výhodné postavení, ale riskují, že tím ztratí svou dlouhodobou výhodu, navíc jednu z posledních v oblasti vysokých technologií. Nemluvě o tom, že Čína může zvažovat další odvetu.
A co s tím Jižní Korea? Je možné, že firma Huawei oddělí svou divizi chytrých telefonů, která je závislá na čipech vyráběných na Tchaj-wanu firmou TSMC. Výpadek Tchaj-wanu by mohl dodávkami čipů vykompenzovat Samsung, který by získal větší obchodní podíl. Huawei říká, že jeho divize chytrých telefonů má poměrně nízké marže ve srovnání s hlavním byznysem, kterým jsou telekomunikační zařízení pro firmy.
Co se prodejů týká, v prvním kvartálu tohoto roku prodal nejvíce telefonů Samsung (59 milionů), následuje ho Huawei (49 milionů), Apple (40 milionů) a Xioami (30 milionů).
Američané se snaží zabránit tchajwanské firmě TSMC, aby vyráběla čipy pro Huawei. Pouze firmy TSMC a jihokorejský Samsung umí vyrábět speciální čipy obsahující více než 10 miliard tranzistorů (součástek do polovodičů), které jsou nutné pro výrobu chytrých telefonů a aplikací umělé inteligence.
Jižní Korea má obavy z čínské odvety, neboť právě Čína zahraničněpoliticky „dohlíží“ na Severní Koreu. Následky roztržky s Čínou by byly pro Jižní Koreu katastrofální.
Odvětví polovodičů masivně lobuje za jiná pravidla. V nejhorším scénáři by USA zakázaly všechny prodeje čipů pro Huawei, ať již z Tchaj-wanu či z Jižní Koreje, což by mohlo byznys Huawei ohrozit.
Všichni výrobci čipů na světě kupují zařízení od amerických firem, jako jsou firmy LAN či KLA. Pokud by nějaká zahraniční firma zákaz porušila, USA jí odříznou přístup k americkým zařízením.
Je ovšem pravda, že USA již dnes nevyrábějí ta nejvíce sofistikovaná zařízení. Holandská firma ASML je nyní jediným světovým výrobcem litografických strojů, které dokážou vyrobit čipy o velikosti 5-7 nanometrů. Ovšem na žádost americké vlády byl prodej strojů ASML do Číny zastaven již na konci minulého roku.
Goldman se však domnívá, že americké kroky plány Číny na 5G nezastaví. Huawei se prozíravě předzásobila minimálně do konce roku 2020. Čína ale čipy také vyrábí, jsou spíše staršího typu, je však možné produkci přizpůsobit potřebám. Navíc čínské firmy zběsilým tempem připravují přechod na čipy o velikosti 7 nm, který by měl proběhnout do konce tohoto roku. Problémem ale může být, že i šanghajská firma SMIC využívá na výrobu polovodičů americká zařízení, takže by se zřejmě ocitla pod amerických zákazem, kdyby prodávala Huawei.
Samsung používá zařízení amerického, holandského a japonského původu. Samsung by se prý bez amerických zařízení obešel. USA by mohly mít problém zakázat nizozemské firmě ASML a japonské firmě Tokyo Elektron prodej do Jižní Koreje.
Čína by mohla do budování sítě 5G eventuelně zapojit švédský Ericsson, který je druhou největší firmou na světě produkující telekomunikační zařízení. Ericsson má v Číně závody a je schopen rychle navýšit produkci. Čínští představitelé telekomunikací tvrdí, že Čínu nic nezastaví ve vývoji sítě 5G či aplikací souvisejících se 4. průmyslovou revolucí, jako je telemedicína, autonomní vozidla, samo-programující se roboti a smart cities.
Není zatím jasné, jak rychle dokáže Čína urychlit výrobu svých čipů. SMIC, čínský šampion v tomto oboru, dostal od vlády pomoc pro rozvoj vědy a výzkumu.
Firma SMIC se nakonec může stát vítězem čipové války. Tchajwanská TSMC prodává Huawei zboží za 6 mld. dolarů ročně, výpadek by byl pro firmu obrovský.
Čínská firma SMIC zřejmě uspěje, neboť Čína urychlí přechod na plnou autonomii a SMIC bude dostávat objednávky z Huawei.
Jedna věc ale USA chybí, když se tak usilovně snaží zastavit čínskou dominanci ve 4. průmyslové revoluci, a to vývoj a rozvoj doma, v USA.
Trump se chlubí, že tchajwanská TSMC postaví továrnu na čipy v Arizoně. Z hlediska bezpečnosti je ovšem sporné, zda je opravdu rozumné, aby čipy pro americké obranné aplikace vyráběla tchajwanská firma.
Továrna má 5 nanometrové čipy začít vyrábět v roce 2024, ale v té době, tvrdí Goldman, už budou zastaralé a budou nahrazeny 3 nanometrovými. USA budou mít zastaralou továrnu. Navíc plánovaný výstup továrny pokryje jen zlomek americké poptávky, jen Apple spotřebuje dvojnásobek její produkce.
Americké ministerstvo financí a FED utratily 6 bilionů dolarů na podporu ekonomiky a stabilizace trhu, žádné dodatečné zdroje ale nešly do základního výzkumu a vývoje.
Když byl u moci Ronald Reagan, federální dotace na základní výzkum tvořily 1,4 % HDP, tedy dvojnásobek dnešního objemu. USA si chtějí vynutit silou, aby to bylo „po jejich“, ale samy nechtějí investovat. To může skončit hodně špatně.
Články zveřejněné v rubrice Trendy nemusejí vyjadřovat názor redakce.