Členské státy na prodlouženém summitu stále hledají shodu na celé řadě sporných bodů. Summit EU tak pokračuje také v pondělí.
Nizozemský požadavek ohledně plánu na využití evropského fondu obnovy v hodnotě 750 miliard dolarů blokoval dosažení dohody na víkendovém summitu Evropské unie, prvním, na kterém se lídři členských zemí sešli osobně po pětiměsíční pauze. O summitu informovaly sobotní noviny Financial Times (18/07/20: 1).
Premiér Mark Rutte na jednání zopakoval svoje výhrady vůči grantům v rámci fondu obnovy, který vyžaduje jednohlasné přijetí všemi členskými státy. Podle diplomatů se Rutteho pozice fakticky rovnala vetu jedné země, která nynější plán tvrdě odmítá ale neměla v jednacím sále příliš spojenců. Kvůli nemožnosti dosáhnout dohodu byl summit prodloužen i na neděli a následně na pondělí.
Využití fondu na obnovu evropských ekonomik, které utrpěly v důsledku pandemie nemoci COVID-19, se stalo v posledních měsících předmětem vleklých sporů. EU je v této věci značně rozdělena a úkolem summitu bylo pokusit se naleznout shodu.
Spory se vedou jednak o výši či rozsah fondu a dále o to, jak bude využit – či se bude jednat hlavně o půjčky, které se musí splatit, nebo o granty, které se nesplácejí. Dále se spory dotkly otázky seškrtání celého fondu, což odpovídalo požadavkům tzv. šetrných (frugal) států EU. Podle diplomatů by se mohlo jednat o škrty v hodnotě desítek miliard eur. Během summitu se podle diplomatických zdrojů projednávalo hned několik možností škrtů ve fondu i v plánovaném rozpočtu EU na následujících sedm let.
Ve vztahu k fondu obnovy se konflikt týkal otázky, zda seškrtat část rozpočtu EU nebo objem grantů v rámci fondu obnovy. „Šetrné“ členské země požadují objem škrtů v hodnotě 100 miliard eur. Už před summitem se nizozemský premiér Rutte vyjádřil, že je zde méně než 50 % šance na dosažení dohody.
Nizozemsko mělo výhrady vůči fondu kvůli tomu, že by členské země podle něj prostředky z fondu „zneužily“.
Španělsko, Itálie a také Řecko se na summitu snažily prosadit myšlenku samotného fondu a grantů jako jeho součásti. Jižní křídlo se obává dalších zdržení.
Další linii konfliktu se stala otázka hospodářské pomoci EU a jejího podmínění právním státem. Maďarský premiér Viktor Orbán hrozil vetem v případě, že by byl fond obnovy podmíněn otázkou základních hodnot EU. Tento názor podpořil i polský premiér Mateusz Morawiecki. Západní státy naopak trvaly na finančních sankcích pro členské země, které jsou obviněny z podkopávání nezávislého soudnictví a svobody slova.
Posledním předmětem sporu byla otázka metodologie přerozdělení zdrojů s ohledem na ambiciózní cíle EU ohledně klimatické neutrality. Polsko je jediným členským státem, který se odmítl přihlásit k cíli klimatické neutrality k roku 2050.
Německá kancléřka Angela Merkelová v neděli dopoledne sdělila, že je možné že se summitu nepodaří najít kompromis, informoval nedělní Politico. Merkelová označila neděli za „rozhodující“ s tím, že ona sama nemůže odhadnout výsledek celého vyjednávání.
V neděli byl summit EU prodloužen na další, celkem čtvrtý den. Nedělní jednání mimo jiné doprovázelo napětí mezi francouzským prezidentem Emmanuelem Macronem a rakouským kancléřem Sebastianem Kurzem. Kurz kvůli telefonátu odešel z jednacího sálu. Macron na to reagoval slovy: “Vidíte. Je mu to jedno. Neposlouchá ostatní, má špatný postoj.” Rakousko patří do čtyřky “šetrných” států. Podle informací Politico došlo v neděli k posunu: předseda Evropské rady Charles Michel navrhnul kompromis. Ten by znamenal, že na granty bude v rámci fondu obnovy alokováno 390 miliard eur. Německo a Francie požadovaly výši grantů v hodnotě 500 miliard eur. Summit pokračuje v pondělí odpoledne.
Psali jsme: