Londýn chce posílit svůj vliv mezi zeměmi regionu a zmírnit globální dominanci Číny.
Podle nového dokumentu o zahraničních prioritách po brexitu chce Velká Británie rozšířit svůj vliv mezi zeměmi indo-tichomořského regionu, aby se pokusila zmírnit globální dominanci Číny, informuje Reuters.
Vedle toho dokument také stanoví plánované zvýšení britského jaderného arzenálu, aby se Británie dovedla poměřit s vyvíjejícími se globálními bezpečnostními hrozbami a dále zdůrazňuje význam silných vazeb se Spojenými státy, přičemž za největší regionální hrozbu označuje Rusko.
Tato největší revize britské zahraniční a obranné politiky od skončení studené války v roce 1990 naznačuje, že britský premiér Boris Johnson chce být v čele mezinárodního pořádku, který by byl založen na pravidlech, spolupráci a volném obchodu, hodnotí dokument agentura Reuters.
Britská vláda považuje Indo-Tichomoří za „stále větší geopolitické centrum světa“ a nový dokument dále zdůrazňuje plánované umístění britské letadlové lodě v regionu.
„Není pochyb o tom, že Čína bude představovat velkou výzvu pro otevřenou společnost, jako je ta naše, ale budeme také spolupracovat s Čínou tam, kde je to v souladu s našimi hodnotami a zájmy,“ řekl premiér Boris Johnson parlamentu.
Britský premiér dále k nové revizi britské zahraniční politiky uvedl: „Revize popisuje, jak budeme posilovat naše spojenectví, posilovat naše schopnosti, nacházet nové způsoby, jak dosáhnout řešení, a znovu se učit umění soupeřit se státy s protichůdnými hodnotami.“
Lídr opozičních labouristů Keir Starmer řekl, že celá revize zahraniční politiky Velké Británie byla postavena na „oslabených“ základech, především, když Velká Británie pohrozila porušením mezinárodního práva podkopáním své rozvodové dohody s Evropskou unií. „Od Evropy až po Indický oceán je tato vláda pověstná tím, že porušuje mezinárodní právo, nikoli ho brání,“ řekl.
Británie je šestá největší ekonomika světa, ale proti Číně je ekonomicky i vojensky trpasličí. Přesto věří v to, že prostřednictvím měkké síly a strategických aliancí může pomoci přesvědčit Peking, aby hrál podle pravidel nového, dynamičtějšího mezinárodního systému.
Také Spojené státy už uznaly význam Indo-Tichomoří a varovaly před asertivitou Číny po nástupu prezidenta Joe Bidena. EU rovněž doufá v prohloubení vztahů se zeměmi v Indo-Tichomoří.
Londýn také uvedl, že zvýší horní hranici svých zásob jaderných hlavic na 260 ze 180. Dále nová zpráva označila Rusko za „nejakutnější hrozbu pro naši bezpečnost“ v euroatlantickém regionu.
„Dokud se vztahy s jeho (ruskou) vládou nezlepší, budeme aktivně odstrašovat a bránit se proti celému spektru hrozeb vycházejících z Ruska,“ uvedl dokument. Vůči Číně, kterou dokument nazval geopolitickým faktorem desetiletí, byl zaujat jemnější postoj i přes v posledních letech napjatější vztahy (například kvůli Hongkongu).
Nic se nemění ani na orientaci Británie na USA. Podle dokumentu USA „zůstanou naším nejdůležitějším bilaterálním vztahem, zásadním pro klíčová spojenectví a skupiny, jako jsou NATO a Five Eyes, a naším největším bilaterálním obchodním partnerem a vstupním investorem.“
Psali jsme: