Sputnik V a EU aneb Jak si pod sebou řezat větev

Veronika Sušová-Salminen píše o prapodivných osudech ruské vakcíny v EU.

Kauza ruské očkovací látky Sputnik V v EU odhaluje mnohé, ale snad nejvýrazněji je portrétem toho, jak někteří uvěřili svojí vlastní propagandě. Zatímco pro spoustu lidí je pandemie obrovský problém a někteří bojují o život a další o živobytí, tak pro farmaceutické firmy je pandemie požehnáním. Výzkum a výroba očkovacích látek je dnes nepochybně jedno z nejpožadovanějších a nejlukrativnějších zboží na světě. Zisky jsou zaručeny, poptávka převyšuje nabídku a konkurenční boj jede na plné obrátky, protože pandemie nezměnila nic na tom, že žijeme v kapitalismu, který komodifikuje všechno, včetně lidského zdraví.

Na světovém trhu je několik vakcín a jedna z nich je také ruská vakcína Sputnik V, která byla vyvinuta jako první na světě a stojí za ní nikoliv soukromá korporace ale stát. Očkuje s ní dnes několik desítek zemí na světě, ale v Evropské unii se vakcína potýká s problémy, které jsou jednak formálního, jednak mediálního, politického charakteru. Politici, novináři a také nejrůznější experti vidí v možnosti využívat ruskou vakcínu nebezpečí geopolitického charakteru. Někteří z nich prostě míní, že z Putinova Ruska nic dobrého přijít nemůže. Jak se zdá, očkovací látka je špatná či podezřelá, protože charakterově odráží ruský režim. Vakcína je tak v myslích některých (jistě, že si to nikdy nepřiznají) kondenzovanou opričninou Ivana IV., Beckendorfovým Třetím oddělení, Dzeržinského Čekou či Stalinovým Gulagem a Putinovým autoritářstvím. Náležitost k Západu a jeho, prý liberálním, hodnotám je nutné projevit očkováním západními a západem povolenými vakcínami z produkce velkých farmaceutických firem.

Bohužel v kontextu Evropské unie jsou kvalitní a povolené vakcíny nedostatkovým zbožím, kolem něhož probíhají dost netransparentní hry. Evropské centrum v Bruselu bohužel nezajistilo, aby velké farmaceutické firmy s očkováním dál nekšeftovaly a rovnoměrně dodávaly potřebné dávky podle transparentních dohod. Svoji roli má i rozdílná politika jednotlivých členských států ve vztahu k očkování. Nedostatek vakcín v EU rámuje další vlna koronavirové pandemie, která i nadále zabíjí tisíce lidí a poškozuje ekonomiky.

V této situaci na scénu nastoupil Sputnik V a také čínská vakcína od společnosti Sinopharm. Na začátku února vydal vědecký lékařský časopis The Lancet hodnocení ruské vakcíny, které zveřejnilo výsledky jejího testování a očkovací látku Sputnik V označilo za (z asi 91 %) efektivní vakcínu s nijak neobvyklými vedlejšími efekty. Připomeňme si, že časopis The Lancet je recenzovaný vědecký časopis, který musel článek ruských vědců podrobit recenznímu řízení, které by mělo odhalit případná pochybení. Jinak by v něm článek nemohl vyjít.

Nicméně platí, že kvalitu a bezpečnost léku určují k tomu určené evropské a národní agentury nikoliv vědecké časopisy, už vůbec ne politici nebo novináři. Tyto agentury by tu měly být k tomu, aby nestranně a ve veřejném zájmu všechna nová léčiva prozkoumaly, určily jejich rizika (a vedlejší účinky) a na základě odborných hodnocení léky povolily nebo nepovolily.

Léčivo přitom není ani nerostné bohatství, ani infrastruktura ani cokoliv jinak prostorově ukotveného, aby mohlo být objektem nebo subjektem geopolitiky. Strategický význam očkování je dočasným důsledkem pandemie, s jejím vyprcháním oslábne.

Místo rutinního zkoumání příslušnou agenturou se ale z ruské vakcíny stalo od počátku politikum, či dokonce nástroj velmocenského boje, který ale zakrývá velmi partikulární zájmy farmaceutických kolosů. Rusko svoji domácí vakcínu nabízí jednak jako zboží, které přinese Rusku zisky, jednak jako nástroj měkké síly, který posílí pozitivní reputaci země. Svět tak má šanci poznat nejen ruské zbraně, ale i lék, který zachraňuje a ochraňuje lidské zdraví, které by mělo být univerzální hodnotou. Zdá se, že to mnohým vadí.

Západ (na rozdíl od dalších zemí, které už vakcínu používají) vůči ruské vakcíně zvolil čistě ideologický a politický postoj, který na vakcínu hledí spatra. Hned se taky vyrobilo další vyprávění o tom, že vakcína rozděluje EU, prosazuje ruský vliv, je geopolitickou či „hybridní“ zbraní a prostě a jednoduše ohrožuje západní svět. Pocit ohrožení Putinovým Ruskem, které se jen postavilo americké hegemonii v mezinárodním systému, je zřejmě mnohem důležitější než ohrožení životů obyčejných lidí po celé Evropě. Pro evropský ideál lidských práv se klidně potenciálně obětují tisíce lidí, kteří by mohli Covid-19 uniknout díky očkování „Made in Russia“.

Pandemie není zdaleka pod kontrolou. Evropská unie nemá stále dostatek vakcín a očkování populace postupuje pomalu v kontextu mutací viru. My ale posloucháme, že si můžeme dovolit vynechat Sputnik V jako další alternativu, která by se navíc podle všeho vyráběla v EU.

Kdyby evropské instituce i politici vůči Sputniku V zaujali od počátku zcela neutrální postoj a vakcínu prostě nechali prověřit bez dalších komentářů a další propagandy odpovědnými institucemi, nevznikly by ani žádné „politické postranní efekty“ Sputniku V. Kdyby se přidrželi svých vlastních hesel o volném trhu, tak by ruský výrobek nechali podrobit běžnému procesu schvalování, a do celého procesu okatě a hlasitě nezasahovali. Schvalování by zůstalo tím, čím má být – experní a byrokratickou procedurou. Pokud Rusko chce využívat svoji vakcínu k nějakému „hybridnímu“ rozklížení Evropské unie a její (bájné) jednoty, tak nemusí dělat vůbec nic. Stačilo mu podat žádost o registraci v EU a dodat pár tisícovek vakcín několika členským zemím, které zoufale a nervózně čekají na odpovídající evropské dodávky. Zbytek za něj udělají evropští „rusobijci“ a další servisní personál velkého kapitálu. Propaganda proti ruské vakcíně odhaluje, že zisky a boj o trhy mají přednost před deklarovanými lidskými právy a nezávislým rozhodováním institucí, údajně hlavními „evropskými hodnotami“. Celá propagandistická omáčka kolem používání a schvalování Sputniku V sama o sobě zpochybňuje nestrannost tohoto procesu, který (zdůrazňuji znovu) je pro využití jakékoliv vakcíny či léku zásadní. Ruská vakcína totiž není automaticky ani dobrá a ani špatná jen protože je ruská. Ale rozhodně je to nevítaná konkurence.

Dočetli jste jeden z našich článků? Nezapomínejte, prosíme, na dobrovolné předplatné, které je příspěvkem k další nezávislosti a na fungování !Argumentu a také investicí do jeho budoucnosti. Více o financování zdola se dozvíte zde.