Každý z těchto států se připravuje na den, kdy ze země USA odejdou. Kdo zaplní prázdné místo v Afghánistánu?
Turecko, Pákistán a Írán se chystají zaplnit prázdné místo po Spojených státech – ty se po dvou desetiletích války z Afghánistánu stahují. Tálibán postupuje na různých frontách a panují obavy, že po odchodu USA a jejich partnerských sil z ostatních zemí NATO by se mohla rozšířit nestabilita a teror.
Ankara má dobré předpoklady k tomu, aby po stažení USA hrála klíčovou roli
Většina debat o tom, které země se budou snažit nahradit vliv USA v Afghánistánu, se soustředí na jejich soupeře: Čínu, Írán a Rusko. Méně se analytici vyjadřovali o Turecku, které se střetává se Spojenými státy v otázce Ruska a politiky na Blízkém východě, ale zůstává spojencem NATO. Poslední vývoj však naznačuje, že Ankara by mohla v budoucnu hrát v Kábulu roli v oblasti diplomacie a bezpečnosti.
Kromě výcviku afghánských vojáků Turecko dlouhodobě zajišťuje bezpečnost na kábulském letišti a nabídlo, že v tom bude pokračovat, pokud získá finanční podporu od Spojených států. Americký prezident Joe Biden a jeho turecký protějšek Recep Tayyip Erdogan o této otázce jednali, když se nedávno setkali na summitu NATO v Bruselu, ale k dohodě nedospěli.
Tálibán odmítl tureckou bezpečnostní přítomnost na letišti po stažení Spojených států. Avšak generální tajemník NATO Jens Stoltenberg oznámil, že aliance souhlasila s přechodným financováním letiště, a naznačil důležitou roli Turecka, což naznačuje, že jednání pokračují.
Zabezpečení kábulského letiště je pro NATO klíčovým cílem po stažení: letiště je klíčovým vstupním bodem pro diplomaty a humanitární pracovníky a prudký nárůst násilí, který pravděpodobně nastane po úplném stažení USA, podtrhuje jeho významnou roli jako evakuačního bodu.
Význam blízkovýchodních letišť pro Írán
Vzorem pro Turecko může být sledování toho, jak Írán využil své role na letištích v Bagdádu, Damašku a Bejrútu k vybudování kontroly nad obchodováním se zbraněmi a dalšími aktivitami. Írán a jeho síť milicí a zmocněnců hrají na těchto letištích v regionu zásadní roli.
Turecko může chtít mít v Kábulu prsty z důvodů, které si samo přeje. Má úzké vztahy s Pákistánem a v obou zemích působí náboženští krajně pravicoví vůdci, kteří se snaží prosadit svou moc. Pákistán je dlouhodobě obviňován z podpory Tálibánu prostřednictvím svých zpravodajských služeb a turecko-pákistánské vztahy by mohly vést k rozdělení Afghánistánu nebo usnadnění převzetí části země Tálibánem.
Írán má mezitím v Afghánistánu své vlastní zájmy. Dlouhodobě usiluje o to, aby se tam zaměřil na americké síly a vyhnal Spojené státy. Má rovněž zájem o větší přítomnost ve Střední Asii. To by mohlo být v souladu s plány Pákistánu a Turecka, ale mohlo by to také vést k určitému soupeření nebo k ohnisku napětí.
Naši vojáci sice odcházejí, ale podpora Afghánistánu nekončí, říká Biden
Americký prezident Joe Biden během pátečního setkání v Bílém domě přislíbil afghánskému vůdci Ašrafu Ghanímu silnou podporu, ale dal najevo, že neplánuje zpomalit stahování amerických vojsk po téměř dvaceti letech bojů.
Necelé tři měsíce před termínem odsunu všech vojáků Biden Ghanímu řekl, že Afghánci musí sami rozhodnout o svém osudu, i když čelí sílící ofenzivě povstalců z Tálibánu.
„Partnerství mezi Spojenými státy a Afghánistánem nekončí,“ řekl Biden v Oválné pracovně. „Naši vojáci sice odcházejí, ale podpora Afghánistánu nekončí.“
„Uvidíme, jak se Turecko, Pákistán a Írán k situaci postaví a zda Afghánistán podlehne extremistům a stane se základnou teroru, nebo zda se podaří udržet stabilitu a zastavit ofenzívu Tálibánu,“ uvedl Seth J. Frantzman pro Jerusalem Post. Vzhledem k nábožensky extremistické povaze vlád v Ankaře, Teheránu a Islámábádu to nevěstí nic dobrého.
Psali jsme: