Amazonský deštný prales vypouští více C02, než pohlcuje

Lidská činnost má pro oblast Amazonie závažné důsledky. Narušení zdejšího ekosystému člověkem mění interakce mezi ekosystémem a klimatem.

Amazonie, která je dlouhodobě označována za „plíce světa“, je největším deštným pralesem na světě, a proto je důležitou ochranou proti změně klimatu. Vlivem lidských zásahů, zejména na jihovýchodě, však prales dosáhl kritického bodu, kdy vypouští více uhlíku, než dokáže absorbovat.

Měření provedená vědci, kteří odebírali vzorky CO₂ ve výšce 4 500 metrů nad lesem pomocí letadel, ukazují, že emise dosahují miliardy tun uhlíku ročně. V letech 2010 až 2018 bylo provedeno téměř 600 měření ve čtyřech částech Amazonie.

Za posledních 40 let byla východní Amazonie vystavena většímu odlesňování, oteplování a závlahovému stresu než její západní část, zejména v období sucha, přičemž nejsilnější trendy se projevily na jihovýchodě. Zintenzivnění období sucha a nárůst odlesňování zřejmě podporují stres ekosystému, zvýšení výskytu požárů a vyšší emise uhlíku ve východní Amazonii. To je v souladu s nedávnými studiemi, které naznačují zvýšení úmrtnosti stromů a snížení fotosyntézy v důsledku klimatických změn v celé Amazonii.

Lze očekávat, že rozsáhlé narušení těchto ekosystémů člověkem změní tyto interakce mezi ekosystémem a klimatem. V posledních 40 až 50 letech se vliv člověka na Amazonii projevuje stále více, což má za následek úbytek lesů ve výši přibližně 17 %, z čehož 14 % bylo přeměněno převážně na zemědělskou půdu (89 % pastviny a 10 % plodiny).

Psali jsme:

Dočetli jste jeden z našich článků? Nezapomínejte, prosíme, na dobrovolné předplatné, které je příspěvkem k další nezávislosti a na fungování !Argumentu a také investicí do jeho budoucnosti. Více o financování zdola se dozvíte zde.