Probíhá zasedání Mezivládního panelu pro změnu klimatu

VSa Zprávy

V pondělí začalo virtuální zasedání Mezivládního panelu pro změnu klimatu k nové hodnotící zprávě. Zástupci z téměř 200 zemí shrnou společně s vědci stav výzkumu.

Mezivládní panel pro změnu klimatu (IPCC – Intergovernmental Panel on Climate Change) každých několik let shrnuje současný stav vědy. Hlavními autory tohoto svazku je 230 předních vědců – jejich návrh je připomínkován celým vědeckým světem a revidován v několika kolech. IPCC nevytváří nové poznatky, ale shrnuje je. Podrobnosti zaplní tisíce stran.

Do vydání zprávy IPCC zbývá jen několik dní a důsledky klimatických jevů se na celém světě množí: vlny veder, sucha, přívalové deště a povodně.

Zvýšení teploty mění fungování klimatu na globální úrovni a způsobuje situace, které dnes nazýváme extrémními, ale které budou stále běžnější, jako je například zvýšení počtu dní bez deště, což s sebou nese riziko sucha, požárů nebo silnějších srážek.

Vědci předpovídají, že klimatické dopady „se budou podle současných prognóz zvyšovat“: průměrná globální teplota bude v nadcházejících desetiletích nadále stoupat a s jejím nárůstem „se budou zvyšovat účinky klimatických změn“. To se již nyní projevuje v oblasti Středozemního moře, kde podle vědeckých prognóz vzroste teplota o více než jeden stupeň ve srovnání s ostatními oblastmi planety.

Jinde v Evropě způsobily před několika dny přívalové deště v Německu, Belgii, Lucembursku, Nizozemsku a Rakousku záplavy se stovkami mrtvých, pohřešovaných osob a nevyčíslitelnými škodami, zejména v prvních dvou zemích.

Na druhé straně stoupající hladina moře způsobuje potápění mnoha ostrovů, jako je Vanuatu v Oceánii nebo americké ostrovy Tangier u státu Virginie, kde žije asi 500 lidí, nebo Jean Charles ve státě Louisiana, který museli jeho obyvatelé opustit.

Podle zprávy organizace Save the Children žije ve 45 zemích více než 700 milionů dětí ohrožených klimatickými jevy, jako jsou sucha a hurikány.

Je nutné jednat

Když IPCC v roce 2014 naposledy komplexně informoval o stavu klimatu, svět už dávno nebyl v pořádku, ale oproti dnešku tu byl jeden velmi zásadní rozdíl. zprávy Mezivládního panelu pro změnu klimatu, který již od 90. let minulého století varuje před ničivými důsledky globálního oteplování, politiky dlouhá léta příliš nezajímaly. To bylo frustrující, řekl  Petteri Taalas, současný šéf Světové meteorologické organizace (WMO). Jeden z důvodů: po předpovědích s výrazným nárůstem teploty přišla dlouhá pauza – od roku 1998 do roku 2014 se průměrná globální teplota téměř nezměnila.

Sotva byla zveřejněna 5. hodnotící zpráva IPCC 2013/2014, došlo k dramatickému nárůstu průměrné globální teploty. Období 2015 až 2020 bylo nejteplejší od počátku měření.

Zpráva, která vzejde z nynějšího zasedání bude podkladem pro opatření politiků na listopadové světové konferenci o klimatu v Glasgow. „Je důležité, abychom co nejdříve přijali opatření ke zmírnění dopadů globálního oteplování. Nemůžeme čekat desítky let,“ řekl Taalas.

Z různých důvodů je změna klimatu v Německu pociťována silněji než v průměru na celém světě. Podle Astrid Kiendler-Scharrové z Výzkumného centra v Jülichu se teplota od roku 1881 zvýšila v celosvětovém měřítku v průměru o přibližně 1,1 stupně nad úroveň před průmyslovou revolucí a v Německu o přibližně 1,6 stupně.

Další klíčové údaje pro Německo: délka slunečního svitu: plus 17 % od roku 1981, počet horkých dnů: plus 196 % od roku 1951, počet dnů s vydatnými srážkami: plus 5 % od roku 1951, hladina moře: plus 42 centimetrů v Cuxhavenu od roku 1843.

Dopady lockdownů na ovzduší

„Koronavirová opatření proměnila svět v laboratoř v reálném životě. Mohli jsme v přímém přenosu sledovat, jak se mění chemické složení atmosféry, když je do ovzduší vypouštěno méně znečišťujících látek. Pro měřicí kampaň v Jülichu jsme použili jedinečný nosič přístrojů: vzducholoď. Vzducholoď lze používat velmi flexibilně a umožňuje různá měření, zejména ve spodních vrstvách atmosféry,“ uvedla Kiendler-Scharrová.

„Lockdowny celosvětově snížily znečištění ovzduší oxidem dusičitým a pevnými částicemi. V metastudii shrnující více než 200 publikací se nám podařilo prokázat, že čím přísnější jsou restriktivní opatření, tím silnější je jejich účinek. Snížení oxidů dusíku však mělo za následek zvýšení hladiny přízemního ozonu – nad určitou koncentraci je ozon zdraví škodlivý.“

Schéma hlavních emisních odvětví a primárních emisí, meteorologických a chemických procesů, dopadů na kvalitu ovzduší a klima a nástrojů měření používaných k analýze dopadů změn emisí. Zdroj: Gkatzelis et al., 2021, S. 3. (The global impacts of COVID-19 lockdowns on urban air pollution: A critical review and recommendations)

Psali jsme:

 

Dočetli jste jeden z našich článků? Nezapomínejte, prosíme, na dobrovolné předplatné, které je příspěvkem k další nezávislosti a na fungování !Argumentu a také investicí do jeho budoucnosti. Více o financování zdola se dozvíte zde.