„Chceme-li zajistit oživení ekonomiky, je třeba reformovat fiskální pravidla EU,“ míní Draghi a Macron

VSa Trendy

Francouzský prezident Emmanuel Macron a italský premiér Mario Draghi představili v deníku Financial Times svoji ekonomickou vizi pro další vývoj v EU.

Italsko-francouzský plán, jehož cílem je radikálně změnit Pakt stability a růstu (Stability and Growth Pact – SGP) má posílit eurozónu změnou pravidel týkajících se schodku a veřejného dluhu.

„Evropská komise zahájila konzultaci o budoucnosti rozpočtových pravidel EU a předložila zajímavé návrhy. Potřebujeme větší manévrovací prostor a dostatečné výdajové rezervy, abychom se mohli připravit na budoucnost a zajistit si plnou suverenitu. Dluh na financování takových investic, které budou jistě přínosem pro budoucí generace a dlouhodobý růst, bude muset být usnadněn rozpočtovými pravidly, neboť tento typ veřejných výdajů přispívá k dlouhodobé udržitelnosti dluhu,“ uvádí se v dopise Draghiho a Macrona, který „předjímá“ francouzského prezidenta v Radě EU (míněno nastávající předsednictví, viz náš článek zde – pozn. red.). Udržitelnější budoucnost pro všechny a bez „germanocentrismu“, kterým se EU dosud vyznačovala. „Nové návrhy si zaslouží hlubokou diskusi, která nebude ovlivněna ideologií a jejímž cílem bude sloužit nejlepším zájmům celé Evropské unie.“

Musíme se dívat dopředu a řešit významné dlouhodobé výzvy

V příspěvku Draghiho a Macrona pro FT se dále dočteme: „Vlády EU vynaložily na boj s krizí téměř 1,8 bilionu eur na pomoc rodinám a podnikům. Evropská centrální banka uvolnila rozsáhlé měnové stimuly na podporu úvěrů. Evropská komise pozastavila platnost svých fiskálních pravidel a společně s vládami zahájila program Next Generation EU, plán v hodnotě 750 miliard eur na financování investic a reforem.

Navzdory přetrvávajícím nejistotám se musíme dívat dopředu a řešit významné dlouhodobé výzvy, kterým čelíme. Krize klimatu a biologické rozmanitosti se zhoršuje, zatímco geopolitické a vojenské napětí roste. Technologie se stávají stále důležitějšími pro náš blahobyt a zároveň prohlubují stávající nerovnosti a vytvářejí nové rozdíly. Demografický vývoj zásadně mění strukturu našich společností. Ve všech těchto oblastech musí EU jednat odvážně a rychle.

Musíme prohloubit program reforem a doprovodit tyto transformace rozsáhlými investicemi do výzkumu, infrastruktury, digitalizace a obrany. Potřebujeme strategii růstu EU pro příští desetiletí a musíme být připraveni ji realizovat prostřednictvím společných investic, vhodnějších pravidel a lepší koordinace – nejen v době krizí. Stávající fiskální pravidla EU potřebovala reformu již před pandemií. Jsou příliš nepřehledná a příliš složitá.

Budeme potřebovat rámec, který bude důvěryhodný, transparentní a schopný přispět k našim společným ambicím pro silnější, udržitelnější a spravedlivější Evropu. Není pochyb o tom, že musíme snížit naši míru zadlužení. Nemůžeme však očekávat, že toho dosáhneme prostřednictvím vyšších daní nebo neudržitelných škrtů v sociálních výdajích, ani že zadusíme růst prostřednictvím neživotaschopných fiskálních úprav.“

Revize evropského fiskálního rámce

K dopisu Draghi a Macron přiložili dokument, který napsali čtyři evropští ekonomové Francesco Giavazzi (Draghiho ekonomický poradce), Veronica Guerrieriová, Guido Lorenzoni a Charles-Henri Weymuller (Macronův poradce v oblasti makroekonomie a obchodní politiky). Přinášíme z jejich zprávy ukázku:

„Během pandemické krize byla dočasně pozastavena fiskální pravidla Paktu stability a růstu. Globální makroekonomické prostředí se do značné míry liší od toho, které panovalo v letech, kdy byla stávající fiskální pravidla původně koncipována. Současné prostředí se vyznačuje nízkými přirozenými úrokovými sazbami a vysokou světovou poptávkou po bezpečných aktivech. V tomto prostředí je měnová politika častěji omezována ve své schopnosti dosáhnout makroekonomické stabilizace efektivní spodní hranicí nominálních úrokových sazeb.

Pozastavení fiskálních pravidel do konce roku 2022 poskytuje dobrou příležitost definovat obnovenou evropskou fiskální smlouvu, která tyto výzvy řeší. Nová pravidla by měla zachovat primární cíl udržitelnosti dluhu, ale zároveň umožnit silnější prorůstový postoj, který v dlouhodobém horizontu přispívá k udržitelnosti jako takové.

Navrhujeme dvojí způsob reformy. Za prvé, plán převzetí dluhu, tj. plán na převedení části státních dluhů nahromaděných během pandemie z rozvahy Evropské centrální banky na Evropskou agenturu pro správu dluhu (European Debt Management Agency – pozn. 1 ve zprávě: tuto úlohu by mohl převzít Evropský stabilizačnímechanismus nebo by mohla být vytvořena nová agentura). Pandemie byla mimořádným a exogenním (tj. z vnějších příčin) šokem, takže s tímto plánem není spojeno riziko morálního hazardu, a zároveň přináší značné výhody, a to jak z hlediska snížení nákladů na financování zemí EU, tak z hlediska normalizace provádění měnové politiky.

Za druhé, revize stávajících fiskálních pravidel založených na střednědobém ukotvení dluhu s rychlostí přizpůsobení, která závisí na podílu výdajů věnovaných na veřejné investice, na přispívání k evropským veřejným statkům a na boj proti recesi. Tento cíl by byl realizován prostřednictvím výdajového pravidla. Tyto dvě části mohou společně přispět k ucelené evropské strategii na podporu trvalého růstu a udržitelných veřejných financí.

Revize stávajícího souboru fiskálních pravidel by měla mít tři cíle. Prvním cílem je zjednodušení. Současný soubor fiskálních pravidel vznikl v průběhu let nahromaděním řady reformních snah, které nám zanechaly systém, který je těžkopádný a netransparentní.

Druhým cílem je mít pravidla, jejichž cíle jsou realistické a jejichž cíle snižování dluhu jsou sdíleny členskými zeměmi jako příspěvek k evropské finanční stabilitě. To vyžaduje jasný cíl, který lze snadno sdělit a sdílet s občany a který mohou občané snadno použít k následnému hodnocení práce vykonané jejich zvolenými úředníky.

Třetím cílem je poskytnout vnitrostátním fiskálním orgánům větší prostor pro stabilizaci, veřejné investice a výdaje, které přispívají k evropským veřejným statkům, a zároveň zajistit udržitelnost dluhu.“

Celá zpráva je v angličtině zde.

Tabulka: Zadlužení zemí eurozóny – covidový dluh je změna poměru dluhu k HDP mezi začátkem roku 2020 a koncem roku 2021 (tento údaj je převzat z návrhu rozpočtových plánů na podzim 2021). Dluh 2008-09 je změna mezi začátkem roku 2008 a koncem roku 2009. Zdroj: Revising the European Fiscal Framework (2021), str. 3. Údaje jsou v % HDP.

 

Psali jsme:

Články zveřejněné v rubrice Trendy nemusejí vyjadřovat názor redakce.

Dočetli jste jeden z našich článků? Nezapomínejte, prosíme, na dobrovolné předplatné, které je příspěvkem k další nezávislosti a na fungování !Argumentu a také investicí do jeho budoucnosti. Více o financování zdola se dozvíte zde.