V minulosti byly v zemích, jako jsou USA, Kanada, Francie nebo Itálie, dočasně zavedeny tzv. daně z nadměrných zisků. V roce 1918 byly zisky přesahující 8% výnos z kapitálu zdaněny progresivní sazbou až do výše 80 %.

Pandemie ještě zdaleka neskončila. Sociální a ekonomické důsledky budou mít na lidi dopad ještě několik desetiletí. Některé firmy z pandemie neúměrně profitují. Zatímco desítky tisíc kamenných obchodů jsou zavřené, prodeje Amazonu rostou. Návštěvnost Facebooku je na vzestupu. Cloud computing je na vzestupu.

Studie, kterou zveřejnila na svém webu levicová skupina v Evropském parlamentu The Left komplexně vypočítává krizové zisky (nebo nadměrné zisky) nadnárodních podniků s působností v EU.

Pandemie COVID-19 výrazně snížila daňové příjmy zemí. Současně se v důsledku pandemie zvýšily zisky velkých společností v určitých odvětvích. Politici a odborníci oživili myšlenku daně z nadměrných zisků, která by umožnila financovat hospodářskou obnovu zemí po pandemii: dodatečnou daň, kterou by vlády uvalily na nadměrné zisky podniků.

Krizová daň by byla pro veřejné rozpočty přínosem

Francouzská europoslankyně Manon Aubryová (La France Insoumise) kritizuje neochotu vládnoucích stran přiměřeně zdanit nadměrné zisky velkých korporací: „Ve Francii jsme měli za první světové války 50% daň z nadměrného zisku. S takovou daní by nyní Francie byla schopna získat téměř 7 miliard eur. Jako společnost nemůžeme dopustit, aby se celosvětově ničivá událost, jako je tato pandemie, se všemi socioekonomickými důsledky, proměnila ve vysoce ziskový moment pro několik málo osob. Ve chvílích krize se politika musí rychle přizpůsobit realitě.”

Německý europoslanec Martin Schirdewan (DIE LINKE) zdůrazňuje, že krizová daň pro velké podniky by mohla být pro veřejné rozpočty velkým přínosem: „Sazba daně ve výši 70 % by pokryla více než třetinu (38 %) ročního rozpočtu fondu EU pro obnovu „příští generace EU“ (723,8 miliard eur za 7 let), a tím by výrazně přispěla k řešení krize. Korporace jako Lufthansa, Adidas, BASF nebo VW obdržely miliardovou státní podporu, tj. peníze z daní. Hovoříme o společnostech, které dohromady drží tisíce akcií v daňových rájích, čímž odčerpávají ze země peníze z daní a na oplátku dostávají podporu od daňových poplatníků. Je nejvyšší čas, aby se tyto korporace přiznaly ke svému příspěvku ke krizi.“

„V minulosti byly v zemích, jako jsou USA, Kanada, Francie nebo Itálie, dočasně zavedeny tzv. daně z nadměrných zisků. Tato pandemie není světovou válkou, a přesto jsou její dopady podobně ničivé: dosud pět milionů mrtvých, celá průmyslová odvětví na pokraji zhroucení, nesmírně rostoucí státní dluhy po celém světě. Krize posílila trend koncentrace trhu mezi několika velkými společnostmi, jako je například gigant v oblasti online nakupování Amazon, ale také internetové korporace jako Google, Facebook a Microsoft. Zatímco menší, méně digitalizované konkurenční společnosti jsou krizí těžce postiženy, velké nadnárodní digitální korporace rozšiřují své monopolní postavení, které škodí ekonomice jako celku. Už jen proto je třeba vytvořit nástroj, který by tento efekt zmírnil,“ uvedl portugalský europoslanec José Gusmão (Bloco de Esquerda).

***

Potenciál zvýšení daňových příjmů

V této studii odhadujeme potenciální zvýšení daňových příjmů v důsledku zdanění nadměrných zisků velkých nadnárodních společností, uvádí se na webu. V nově vyvinutém přístupu průměrných zisků upravených o trend porovnáváme zisky v roce 2020 se zisky v letech 2014-2019. Upravujeme trend tempa růstu zisků, což činí naše výsledky konzervativními v tom smyslu, že vedou k nižším potenciálním ziskům z daňových příjmů než bez této úpravy. Tento přístup aplikujeme na konsolidované údaje Orbis pro velké nadnárodní společnosti s obratem nad 100 milionů dolarů (81 milionů eur) s dceřinými společnostmi v Evropské unii.

Odhadujeme, že velké nadnárodní společnosti s působností v EU dosáhly v roce 2020 nadměrných zisků ve výši 447 miliard dolarů (364 miliard eur) (41,7 % jejich celkových zisků v roce 2020). Například nadnárodní korporace se sídlem ve Spojených státech dosáhly odhadovaných nadměrných zisků ve výši 120 miliard dolarů (97 miliard eur) a nadnárodní korporace se sídlem v Německu a Francii dosáhly odhadovaných nadměrných zisků ve výši 19 miliard dolarů (15 miliard eur), resp. 25 miliard dolarů (20 miliard eur). Převážnou většinu těchto zisků vytvořily společnosti ve třech odvětvích: výrobním (41 %), informačním (21 %) a finančním (16 %). K odhadu nadměrných zisků plynoucích z jednotlivých členských států EU dále používáme údaje z výkazů za jednotlivé země. Zjistili jsme, že největší nadměrné zisky v rámci Evropské unie měly dceřiné společnosti nadnárodních korporací v Německu a ve Francii, a to ve výši 10 miliard eur v každé zemi.

Zjistili jsme, že členské státy EU by mohly získat 6 miliard dolarů (4,8 miliardy eur) při 10% sazbě daně z nadměrných zisků (18 miliard dolarů nebo 14 miliard eur při 30% sazbě daně z nadměrných zisků, 30 miliard dolarů nebo 24 miliard eur při 50% sazbě daně z nadměrných zisků a 43 miliard dolarů nebo 35 miliard eur při 70% sazbě daně z nadměrných zisků). Tato zjištění výzkumu mohou být užitečná pro tvůrce politik, kteří řeší otázku, jak financovat hospodářskou obnovu po pandemii.

Daň z nadměrných zisků v reakci na COVID-19 by byla prvním známým použitím takové daně v reakci na pandemii, ale daň z nadměrných zisků se již v minulosti používala za zvláštních okolností, zejména během válek ve 20. století. Daň z nadměrných zisků se totiž vyvinula z daně z válečných zisků, která byla poprvé navržena v Dánsku a Švédsku v roce 1915 na nadměrné zisky obchodníků vyvážejících zboží do Německa a později byla přijata v dalších zemích včetně Spojených států a Spojeného království (Plehn, 1920). Během první světové války zavedla zdanění nadměrných zisků Francie (Assemblée Nationale, 2021), stejně jako britská vláda s 50 % sazbou ze zisků nad běžnou předválečnou úroveň, která pak byla v roce 1917 zvýšena na 80 %, aby se financovala obnova ekonomiky (Dunnagan, 2020, Plehn, 1920).

Během druhé světové války zavedlo 22 zemí dočasné daně z nadměrných zisků (Oxfam, 2020), přičemž daňové sazby dosahovaly až 100 % (Kanada) (Busby et al., 2021). Mimo válečné období použilo zdanění nadměrných zisků Německo po svém sjednocení (Abdel-Kader a de Mooij, 2020) a Japonsko zavedlo zdanění nadměrných zisků v roce 2012 k financování obnovy po rozsáhlém zemětřesení (Abdel-Kader a de Mooij, 2020).

Pandemie COVID-19 vedla k poklesu daňových příjmů a zvýšila potřebu sociálních a zdravotních výdajů; tato kombinace donutila vlády hledat nové zdroje příjmů. Jako jeden z takových zdrojů by vládám mohly pomoci příjmy z nadměrných daní ze zisku, které by pomohly financovat hospodářskou obnovu a pokrýt náklady vzniklé pandemií (Gaspar et al., 2021; Busby et al., 2021; Abdel-Kader a de Mooij, 2020; Christians a Magalhaes, 2020). Odhadnutím rozsahu dodatečných příjmů velkých nadnárodních společností s působností v Evropské unii přispíváme novými důkazy k nedávnému proudu literatury zaměřené na zdanění nadměrných zisků při pandemii.

Potenciál příjmů je přirozeně pouze jedním z několika zásadních vstupů pro rozhodování tvůrců politik o zavedení a podobě daně z nadměrných zisků; ve veřejné debatě však dosud chyběl, přinejmenším v Evropě. Mezi další úvahy patří řada nákladů a přínosů takové daně, jejichž vyhodnocení přesahuje rámec této studie, i když některé z nich stručně diskutujeme v závěru na základě existující literatury.

***

Publikace: „Crisis Profits Tax – Estimating the Potential Tax Revenue Gains for the EU“ (Evgeniya Dubinina, Javier Garcia-Bernardo, Petr Janský); The Left in the European Parliament; 2021

 

Psali jsme:

• Zbrojnímu průmyslu se dařilo i během pandemie
• Superbohatí během pandemie nechutně zbohatli. Odpovědí jsou daně
• Bohatství amerických miliardářů vzrostlo během pandemie téměř o třetinu
• Přijde na řadu Pigouva daň z bohatství?

Články zveřejněné v rubrice Trendy nemusejí vyjadřovat názor redakce.