Indonésie zakazuje vývoz nerostných surovin, aby se posunula na vyšší úroveň hodnotového řetězce

VSa Zprávy

Zákaz je nejnovější snahou o zvýšení soběstačnosti a přidání hodnoty k bohatým zdrojům země jihovýchodní Asie.

Indonésie se chystá v polovině roku 2023 v podstatě zakázat vývoz nezpracovaných nerostných surovin – včetně cínu, bauxitu, zlata a mědi, což jsou klíčové materiály pro světový průmysl. Pokud tato politika vstoupí v platnost, její dopad bude nezměrný: Některé z těchto nerostů jsou klíčové pro elektromobily, moderní polovodiče a další přední průmyslová odvětví 21. století.

Indonésie přebírá kontrolu nad svými nerostnými zdroji, motivuje k investicím do zpracovatelských zařízení a mění mezinárodní rovnováhu ekonomických sil, upozornil web Asia Times.

Indonéská vláda 1. ledna letošního roku zavedla jednoměsíční zákaz vývozu energetického uhlí, aby zabránila jeho nedostatku na domácím trhu v době vysokých a rostoucích mezinárodních cen energií. Jižní Korea, Japonsko a další země dovážející uhlí byly údajně znepokojeny. Domácí cena energetického uhlí v Indonésii je omezena na 70 dolarů za tunu. Vývozní ceny se pohybovaly v rozmezí 90-100 dolarů, což uhelné společnosti výrazně motivovalo k tomu, aby se vyhýbaly své zákonné povinnosti dodávat státní elektrárenské společnosti 25 % své produkce.

Zákaz způsobil, že tržní ceny jinde v Asii vyskočily nad 160 dolarů za tunu, ale ochránil indonéské spotřebitele před prudkým růstem světových cen energií. Zároveň přivedl indonéské uhelné společnosti do potíží a dal jasně najevo, že prezident Joko Widodo, lidově zvaný Jokowi, nedovolí, aby soukromé zájmy podkopávaly národní hospodářství. Zákaz byl částečně zrušen 13. ledna a zcela zrušen do konce měsíce, jak bylo plánováno. Vzhledem k tomu, že vývoz představuje méně než čtvrtinu indonéské produkce uhlí, nedošlo k vážnému ohrožení dovážejících zemí. Naproti tomu vývoz nezpracovaných nerostných surovin včetně cínu, bauxitu, mědi a zlata bude zcela zastaven. Vývoz niklové rudy již byl.

V srpnu 2019 indonéská vláda oznámila, že od 1. ledna 2020 bude vývoz niklové rudy zakázán. Cílem této politiky bylo zpomalit vyčerpávání zásob niklové rudy a zároveň podpořit investice do zpracovatelských zařízení v zemi.

EU si stěžovala u WTO proti nezákonným omezením vývozu surovin

Jak vyplynulo z tiskové zprávy Evropské komise s názvem „EU files WTO panel request against illegal export restrictions by Indonesia on raw materials for stainless steel“, EU požádala 14. ledna 2021 Světovou obchodní organizaci (WTO) o ustavení panelu, který by usiloval o odstranění nezákonných vývozních omezení uvalených Indonésií na suroviny nezbytné pro výrobu nerezové oceli, zejména na niklovou a železnou rudu. Opatření, která EU napadá, se týkají zákazu vývozu niklové rudy a požadavků na domácí zpracování niklové a železné rudy. Tato opatření nezákonně omezují přístup výrobců oceli v EU k surovinám potřebným pro výrobu nerezové oceli.

Výkonný místopředseda a komisař pro obchod Valdis Dombrovskis k tomu tehdy řekl: „Po opakovaných pokusech vyřešit tento problém přímo s Indonésií je nyní EU nucena jednat a postoupit tuto záležitost WTO. Vždy budeme jednat tak, abychom chránili práva našich hospodářských subjektů a zajistili rovné podmínky pro výrobce v EU. Skutečnost je taková, že žádný člen WTO nesmí tímto způsobem omezovat vývoz surovin a zavádět nezákonná omezení ve prospěch domácích výrobců. Přijmeme nezbytná opatření k obnovení spravedlivých podmínek pro ocelářský průmysl EU, což je naše právo a k čemu jsme se zavázali v rámci našeho programu provádění a prosazování. Pro ocelářské odvětví EU, které se potýká s celosvětovou nadměrnou kapacitou, nezákonným subvencováním a dalšími opatřeními omezujícími obchod, jakož i s hospodářskou krizí COVID-19, nastala velmi náročná doba. Přijmeme veškerá možná opatření na podporu našich ocelářských subjektů v tomto obtížném prostředí.”

Zatímco průmysl EU dosáhl nejnižší úrovně výroby nerezové oceli za posledních 10 let, Indonésie se má stát druhým největším výrobcem na světě po Číně, a to díky nespravedlivým a nezákonným výhodám, jako jsou ty, které jsou předmětem tohoto sporu, uvádí se dále v tiskové zprávě.

Indonésie nemůže být závislá jen na komoditách

Postoj EU je v rozporu s online komentářem indonéské ministryně financí Sri Mulyani Indrawatiové (bývalá výkonná ředitelka Světové banky), který pronesla 21. ledna během letošního Světového ekonomického fóra: „Jsme největší ekonomikou v ASEAN a nemůžete připustit, aby tato ekonomika byla závislá pouze na komoditách bez přidané hodnoty.“

„Pokud budeme vyrábět hotové zboží, vytvoříme desetinásobek přidané hodnoty. Například z niklu může vzniknout mnoho výrobků. Z niklu a mědi se mohou stát lithiové baterie … pro baterie do elektromobilů … a mnoho dalších výrobků,“ prohlásil Jokowi.

Indonésie je největším světovým producentem niklu, druhým největším producentem cínu, třetím největším producentem uhlí, pátým největším producentem bauxitu – používaného k výrobě hliníku – a významným producentem mědi a zlata.

Pokud jde o měď, společnost Freeport zahajuje výstavbu indonéské měděné hutě za 3 miliardy dolarů. Nový závod, jehož uvedení do provozu je plánováno na konec roku 2023 nebo začátek roku 2024, bude vyrábět 1,7 milionu tun měděného koncentrátu ročně.

 

Psali jsme:

Ilustrační foto: CEphoto, Uwe Aranas

Dočetli jste jeden z našich článků? Nezapomínejte, prosíme, na dobrovolné předplatné, které je příspěvkem k další nezávislosti a na fungování !Argumentu a také investicí do jeho budoucnosti. Více o financování zdola se dozvíte zde.