Praha stokrát jinak II

Historička umění Věra Beranová recenzuje výstavu věnovanou Praze jako umělecké inspiraci.

„Lid bez znalosti své historie, původu a kultury, je jako strom bez kořenů.“ —  Marcus Garvey

V nejasných nebo dramatických dobách hledáme půdu pod nohama, nějaké jistoty. Často se jimi stává naše minulost, samozřejmě většinou to bývá ta minulost vítězná, zářná, harmonická. Jistě se nemusíme přesvědčovat, že právě ta naše dnešní současnost patří k té méně harmonické době, kterou historie a další generace budou určitě považovat za nepříliš šťastnou. Ke konstantám, ke kterým se obracíme právě v těchto dramatických dobách, patří také bezesporu umění. A když se propojí ještě navíc umění s historií, se symboly (například státnosti), jako bychom získali pevnou půdu pod nohama. Tuto vazbu svým způsobem dokumentuje i současná výstava obrazů v Galerii České spořitelny nazvaná: Praha stokrát jinak.

Ve výstavních prostorách této galerie se představuje více než desítka malířů, které spojuje nejen jistá generační příbuznost, ale především téma vystavených obrazů. Je to Praha v těch nejrůznějších podobách a ročních obdobích: od klasických pohledů (jako například panorama Prahy) až k městským zákoutím, které už dávno zmizely.

Prahu zde můžeme vidět v rozpětí více než půlstoletí, tedy v období velkých změn 19. a počátku 20. století.

Pohled z Petřína je téma českého malíře Karla Langera (1878–1947), byl jedním z posledních žáků prof. Julia Mařáka na pražské Akademii výtvarných umění. Řadou obrazů se na výstavě prezentuje Alois Ježek (1887–1943), mimo olejů jsou to i akvarely a perokresby, a to různého formátu. Tematicky je to například Staronová synagoga, Týnský chrám, Staré kotce v letní i zimní podobě, Kostelík na Prádle, Kapucínské uličky.

K dalším, kteří se představují na výstavě, patří Jaroslav Skrbek (1888–1954). Zabýval se malbou i grafikou. Právě tematika tohoto autora prezentuje rozvoj Prahy, jako například olej Pohled na Hrad, kde je tradiční výsek oživen jezdcem na koni vedle dnes již historického auta. Stejně zajímavé je jeho výtvarné ztvárnění Městské spořitelny pražské v Rytířské ulici, tedy budovy, ve které se koná současná výstava.

Další autor, Richard Heinrich Teschner (1879–1948), byl nejenom malíř a grafik, ale také loutkař, řezbář, dekoratér, scénograf, libretista a hudební skladatel. V rámci pražských motivů vystavuje například Křižovnické náměstí. Tavík František Šimon, narozený jako František Šimon (1877–1942), byl také dřevorytec, mistr leptu a mezzotinty, pedagog na Akademii výtvarných umění v Praze, zakladatel a předseda SČUG Hollar. Ve své tvorbě se soustřeďoval na zpodobnění nejen Prahy, ale také New Yorku a Paříže. Byl ovlivněn francouzskými impresionisty a také japonskými grafickými technikami. Na výstavě se prezentuje pohledy na Týnský chrám, Kostelík na Prádle.

Jaromír Stretti-Zamponi (1882–1959): jeho malířskou a grafickou tvorbu ovlivnila léta pobytu v Paříži. Vystavuje Trh na Staroměstském náměstí, včetně Mariánského sloupu. Svá nejlepší díla vytvořil v akvatintě. Vynikající jsou jeho motivy z Paříže, Benátek, ale i Prahy. Aby se odlišil od svého bratra, Viktora Strettiho, přijal druhé jméno Zamponi.

Na čelní stěně výstavní síně je tradiční panorama Prahy Bohumila Jaroše (1856–1924). Byl původně malíř pokojů, v letech 1879 až 1883 byl žákem kreslířské školy, později soukromým žákem Jana Subiče a Julia Mařáka. Pracoval na výzdobě muzea v Kaiserslautern ve Falcku. Maloval krajiny Čech, Moravy i Slovenska. Restauroval staré fresky, například na Strahově v Ledebourském paláci.

Dalším autorem větších formátů je Jaroslav Šetelík (1881–1955), jako například: Pohledů na Hradčana, na Vltavu… neodolal městské krajině, přestože byl především krajinář. Jaro Procházka (1886–1949) se soustřeďoval zvlášť na městskou krajinu. Na výstavě to je Pohled na Hrad, také méně frekventované téma Čertovka. Studoval na pražské Uměleckoprůmyslové škole, také Akademii výtvarných umění. Celoživotně vycházel z impresionismu. Podnikl studijní cesty do Paříže, Belgie, Holandska, vystavoval také často v zahraničí – například v Paříži, Oslu, Kodani.

Jan Václav Kautský, též Johann Kautsky (1827–1896), byl český a také rakouský malíř a jevištní výtvarník. Věnoval se většinou krajinomalbě, která tak, jako jeho scénická tvorba, vycházela z romantických představ. Vystavoval soustavně ve Vídni. Obraz vystavený na pražské výstavě představuje Mosteckou ulici oživenou dobovou atmosférou podpořenou zpodobněním koně a psa. Celestýn Matějů (1880–1959), malbu studoval ve Vídni. Na výstavě je prezentováno jeho dílo, které je v majetku Muzea hlavního města Prahy, je to například Malostranské náměstí, které je jako jedno z mála datováno rokem 1925. Tak má návštěvník možnost nejen vnímat známou architekturu, ale i konkrétní život náměstí oživeného chodci a celou atmosférou poloviny 20. let 20. století. Na výstavě se také prezentuje Otakar Schmidt, pohledem do Valdštejnské ulice.

Bohužel, v souvislosti s chybějícím i základním přehledem vystavujících, musíme konstatovat absenci jakéhokoliv katalogu – o odborném textu nemluvě. Tato výstava zajímavých uměleckých děl monotematicky se soustřeďujících na Prahu, jak pořadatelé inzerují „stokrát jinak“, postrádá základní vklad kurátora, tedy textový dokument. K propagaci výstavy asi také patří snaha o co největší zviditelnění. V této souvislosti mi bylo poněkud líto toho, že proudící dav jde Rytířskou ulicí kolem Galerie České spořitelny bez nějakého zájmu.

Návštěvníka výstavy v Rytířské ulici v Paláci České spořitelny možná napadá, proč výstavy tohoto významu (tedy nejen tato současná, ale například také výstava „Kytice v malbě 20. století“ a řada dalších) jsou umístěny do prostor, které jsou v podstatě nedůstojné, zvlášť když Česká spořitelna disponuje tak unikátními budovami, nejen té v Rytířské ulici, ale také například budovy České spořitelny na Vinohradech a dalších.

Výstava obrazů je z fondu České spořitelny, a.s. Kurátorka a produkce výstavy: PhDr. Duňa Panenková. Výstava má být ukončena 30. srpna letošního roku.

Z nedávných recenzí Věry Beranové si můžete také přečíst:

Dočetli jste jeden z našich článků? Nezapomínejte, prosíme, na dobrovolné předplatné, které je příspěvkem k další nezávislosti a na fungování !Argumentu a také investicí do jeho budoucnosti. Více o financování zdola se dozvíte zde.