Ázerbájdžán a EU pracují na rozšíření dodávek zemního plynu do Evropy

Aktuální situace nutí všechny země Starého světa ještě více zintenzivnit hledání způsobů, jak diverzifikovat své energetické zdroje.

Na 27. energetickém týdnu v Baku se nedávno sešli zástupci velkých energetických společností. Byli mezi nimi i ministři energetiky mnoha zemí a vysocí představitelé společností, které mají zájem o spolupráci a realizaci projektů v Ázerbájdžánu, především tradiční partneři jako British Petroleum, Equinor, TotalEnergies a další. Na energetickém fóru, které nahradilo tradiční konferenci o ropě a plynu, se hovořilo o významu ázerbájdžánského plynu.

Ázerbájdžánský prezident Ilham Alijev uvedl, že jeho země v roce 2021 vyvezla 22 miliard metrů krychlových zemního plynu. Podle něj je předpokládaný objem vývozu v letošním roce 24 miliard m3 a dodal, že v příštích letech je prostor pro další dodávky.

„Nyní přemýšlíme o rozšíření, protože je našem plynu poptávka. A to si samozřejmě vyžádá čas, mnoho finančních prostředků a úzkou koordinaci, spolupráci a aktivní dialog se všemi zúčastněnými zeměmi. A na to jsme připraveni,“ řekl prezident Alijev a dodal, že pro rozšíření dodávek ázerbájdžánského plynu do Evropy jsou nezbytné smlouvy a investice. „Proto bude třeba rychle rozšířit nejen TAP (Transadriatický plynovod), ale také Jihokavkazský plynovod (SCP) a TANAP (Transanatolský plynovod).“

Výše zmíněné plynovody jsou součástí tzv. Jižního plynového koridoru (SGC – Southern Gas Corridor), ke kterému Alijev poznamenal: „Jižní plynový koridor je projekt, na který můžeme být hrdí. Zároveň nám umožňuje zvýšit těžbu z obrovského plynového pole Šach Deniz. Je to teprve rok a pět měsíců, co Ázerbájdžán využívá tuto novou moderní infrastrukturu k přepravě svých zásob plynu.“

Alijev dále poukázal na skutečnost, že „potenciál plynu se neomezuje pouze na Šach Deniz. Velmi slibná jsou i další pole. Některá z nich zahájí těžbu v příštím roce. Takže to bude důležitý příspěvek k energetické bezpečnosti.“

Alijev podotkl, že i když poptávka po ázerbájdžánském plynu rychle roste, musí potenciální spotřebitelé pochopit, že není možné vytěžit velké objemy plynu během jednoho roku. Rovněž poděkoval vládám Turecka, Gruzie, Bulharska, Řecka, Albánie a Itálie, účastníkům Jižního plynového koridoru, za jejich aktivní spolupráci.

Co se týká investic do infrastruktury v Evropě, „je samozřejmě třeba se dohodnout na podmínkách, protože jak všichni víme, v plynárenském byznysu nejprve prodáte plyn, podepíšete smlouvu a pak začnete investovat a těžit,“ upozornil Alijev.

Ázerbájdžánská energetická strategie

Alijev také ve svém proslovu zmínil diverzifikaci: „Máme diverzifikované exportní trasy, tři ropovody do různých směrů, čtyři plynovody do různých směrů a elektrické vedení. Elektřinu vyvážíme do čtyř sousedních zemí a plánujeme vývoz elektřiny do Evropy. Za tímto účelem chceme také aktivovat koridor Zangezur, který by mohl být důležitou dopravní trasou nejen pro náklad, ale i pro elektřinu. Na tom pracujeme a již jsme zahájili praktické investice. Diverzifikace pro všechny je zásadní. Proto si myslím, že ti, kteří podceňovali potenciál Ázerbájdžánu jako spolehlivé tranzitní země, nyní změní názor… Jsme připraveni pomoci všem, kteří pomoc potřebují.“

Význam Jižního plynového koridoru

Tři segmenty SGC procházejí sedmi zeměmi a šesti regulačními systémy, spojují 11 různých investorů a zásobují 12 různých odběratelů plynu, především v Evropě. Jižní plynový koridor, který je označován za jeden z nejsložitějších a nejdražších dosud vybudovaných plynovodů na světě, je jedinečnou energetickou trasou, která přivádí zemní plyn ze zásob Kaspického moře přímo na evropský trh.

V současné době tvoří evropský trh největší podíl denního vývozu plynu z Ázerbájdžánu. Evropským spotřebitelům je denně dodáváno přibližně 27 milionů metrů krychlových ázerbájdžánského plynu.

V reakci na rostoucí poptávku po zemním plynu na světových trzích, zejména na trzích v Evropě, má Ázerbájdžán uvést do provozu dvě nová plynová pole, která mohou výrazně zvýšit současné objemy dodávané evropským spotřebitelům.

Ázerbájdžánské úřady již dříve potvrdily 2,6 bilionu metrů krychlových prokázaných zásob zemního plynu v zemi, které podle nich mohou zásobovat zahraniční partnery po celá desetiletí.

Podrobnou mapu plynovodů od Evropy, přes Rusko po Blízký východ najdete zde (2016–2017). Další mapy jsou na tomto odkaze: https://www.gie.eu/publications/maps/

 

Psali jsme: 

Dočetli jste jeden z našich článků? Nezapomínejte, prosíme, na dobrovolné předplatné, které je příspěvkem k další nezávislosti a na fungování !Argumentu a také investicí do jeho budoucnosti. Více o financování zdola se dozvíte zde.