V Itálii kvůli nejhoršímu suchu za posledních 70 let vysychají celé řeky.
Krávy dávají méně mléka, zemědělci se obávají o svou úrodu a v některých regionech byl vyhlášen stav nouze. Ozývají se hlasy, že je třeba odvést vodu z jezera Lago di Garda. Podle odborníků je to však zbytečné.
Tragédie řeky Pád
Již několik týdnů jsou na řece Pád (největší a nejdůležitější řece v Itálii) měřena historická minima. Záběry z dronuhovoří za vše.
Proto vznikl nápad odvést vodu z jezera Lago di Garda, které je ještě naplněno na 60 % své normální hladiny. Sdružení obcí Gardského jezera, které vodu spravují, je však proti tomuto návrhu. Tvrdí, že požadovaná voda by nestačila na pomoc řece Pád, ale pro jezero je nezbytná.
Už jen tento spor ukazuje, jak extrémní je sucho, které v současnosti postihuje severní Itálii. Kromě nedostatku srážek od začátku roku totiž v těchto dnech panuje neobvyklá vlna veder, která situaci ještě zhoršuje. Například hladiny jezer Como a Maggiore jsou v současnosti extrémně nízké. A to léto teprve začalo.
Jednotlivé regiony řeší situaci odlišně. V regionu Lazio již byl vyhlášen regionální výjimečný stav. Jinde jsou občané vyzýváni, aby šetřili vodou a nenapouštěli bazény ani nemyli auta.
Dopady sucha na zemědělský sektor
Suchem trpí nejen plodiny, ale také zvířata na farmách, kde krávy kvůli stresu z vysokých teplot produkují až o 10 % méně mléka. Dalším důvodem k obavám je nedostatek krmiva v důsledku nedostatku srážek, který v některých oblastech snížil výnosy o třetinu. To je poplašná zpráva zemědělské asociace Coldiretti, která upozorňuje na stav nouze způsobený prudkým poklesem výnosů všech zemědělských plodin na poloostrově, které se v některých případech snížily až o 50 %.
Coldiretti zdůrazňuje, že se jedná o mimořádnou situaci, která se týká zemědělských a živočišných farem, jež jsou ohroženy klimatickou katastrofou, která bude ještě horší než ta v roce 2003, jež zdecimovala národní zemědělskou produkci.
Pšenice letos vykazuje 15% pokles výnosů při sklizni, ale zoufalá situaci panuje také u slunečnice, kukuřice a dalších obilovin, postiženy jsou i pastviny, dále zelenina a ovoce – např. citrusové plody na jihu, které potřebují zavlažování. Na venkově se mění způsoby pěstování rýže – odhaduje se pokles osevu rýže o deset tisíc hektarů.
Dostupnost vodních zdrojů klesá
Studie italského Institutu pro ochranu a výzkum životního prostředí (ISPRA) ukázala, že za posledních třicet let(1991–2020) se dostupnost vodních zdrojů snížila přibližně o 19 % ve srovnání s historickým třicetiletým obdobím (1921–1950). Stefano Mariani, výzkumný pracovník istitututu ISPRA, je toho názoru, že „je zapotřebí jak politiky pro snížení skleníkových plynů, tak i pro řízení vodních zdrojů s ohledem na přizpůsobení a udržitelnost a investice do infrastruktury“. Zejména se jedná o zavedení nových zavlažovacích systémů v Itálii a především obnovu vodovodního potrubí, které v současnosti ztrácí 30 až 40 % vody, kterou přivádí.
Postupující dezertifikace
V Evropské unii jsou nejvíce postiženými zeměmi, které se prohlásily za postižené jevy dezertifikace a následky sucha, bezpochyby země Středomořské pánve: kromě Itálie, Španělska, Portugalska, Řecka, Chorvatska, Kypru a Malty, ale ani Maďarsko, Slovinsko a Rumunsko nejsou vůči podobným jevům imunní. Také Itálie vykazuje jasné známky degradace, která se s různými charakteristikami projevuje na přibližně 28 % území, především v jižních regionech, kde povětrnostní a klimatické podmínky silně přispívají k nárůstu degradace, a tím i ke zranitelnosti vůči dezertifikaci v důsledku ztráty kvality stanovišť, eroze půdy, fragmentace půdy a hustoty porostu, přičemž k výraznému zhoršení dochází také v severních oblastech, jako je Benátsko, Piemont a Emilia Romagna.
Nejenom sucho, také požáry
Aktuální situaci v Itálii ještě zhoršuje epidemie požárů, které se znovu objevují ve střední části země, na jihu a na ostrovech.
Jestliže se suchem bojuje hlavně sever země, ve zbytku země jsou požáry alarmující. Plameny zcela zničily 300 hektarů lesa, pastvin a orné půdy na území Minervino Murge v jižní Itálii – zkrocení plamenů trvalo 40 hodin.
Desítky požárů v oblasti Palerma způsobily, že se z hektarů středomořských keřů a křovin vyvalil dým. Emilia Romagna také trpí: několik požárů v provincii Ravenna, dva největší požáry pšeničných strnišť, zatímco nedaleko Arezza hoří lesy v Bivignanu.
Velký požár (záběry zde) byl hlášen 27. června také z Říma. Podle prvních informací se vznítil podrost: plameny se díky horkému větru okamžitě rozšířily a sloup dýmu byl vidět na kilometry daleko. Plameny nejenže šlehaly na domy, ale dostaly se i do blízkosti sportovního centra.
Na sucho si budeme muset zvyknout
Antonello Pasini, klimatolog a fyzik z Národní rady pro výzkum (CNR), tvrdí, že si na sucho musíme zvyknout. A déšť podle něj nic nevyřeší, protože rychle končí v moři. „Globální oteplování situaci ještě zhoršilo: teplo akumulované mořem při stálé přítomnosti afrických anticyklon způsobuje odpařování velkého množství vody. A tak po ústupu anticyklón nepřicházejí pro zemi prospěšné deště, ale skutečné bleskové povodně. Jako by to nestačilo, padají na půdu vyprahlou horkem a neschopnou zadržet přicházející déšť,“ říká Pasini.
Řešením by byl sníh v zimních měsících, protože se uvolňuje pomalu a je skutečnou zásobou vody na jaro a léto. „V italských horách však sněží stále méně a ve stále vyšších nadmořských výškách. Pokud byl dříve bod mrazu ve výšce 1400 metrů a dnes je ve výšce 1600 metrů, znamená to, že jsme navždy ztratili 200metrový pás sněhu, který nyní padá jako déšť a okamžitě odchází,“ upozorňuje vědec.
„Veškeré naše úsilí směřuje ke stabilizaci současné situace do konce století. Obnovení předchozího je obtížné, ne-li nemožné. Ledovce budou ustupovat i v případě, že zavedeme opatření k omezení nebo zastavení oteplování,“ míní Pasini.
Psali jsme: