Vliv Ruska na Balkáně roste právě v době, kdy je ohrožen křehký mír v regionu

VSa Trendy

„Pokud EU nebude brát rostoucí vliv Ruska na západním Balkáně tak vážně, jak by měla, riskuje, že si na svých hranicích vytvoří nepřátele,“ míní Andi Hoxhaj v článku pro The Conversation.

EU nadále ponechává Albánii, Bosnu a Hercegovinu, Černou Horu, Kosovo, Severní Makedonii a Srbsko na čekací listině pro vstup, přestože by se tento region mohl přiblížit Rusku.

Rusko je na západním Balkáně dlouhodobě vlivnou silou – od pomoci při vytváření proruských sdružení až po budování významných podílů v ropných a plynových projektech.

Zdá se, že kroky k rozdmýchání etnického napětí mezi Bosňáky a Srby mají také ruský souhlas. Milorad Dodik, současný srbský člen předsednictva Bosny a Hercegoviny, mezitím podpořil vznik dvou samozvaných republik na Ukrajině a postavil se do řady za ruského prezidenta Vladimira Putina.

Bosna a Hercegovina má tříčlenné předsednictvo, v němž zasedá po jednom členu z každé ze tří hlavních etnických skupin v zemi: Bosňáků, Srbů a Chorvatů (v pořadí podle velikosti). Stát se skládá ze dvou autonomních celků: Federace Bosny a Hercegoviny a Republiky srbské a třetího celku, okresu Brčko.

Dodik také stojí za plány na vytvoření nové srbské armády a hlásí se k separatistickému hnutí, které by mohlo Bosnu a Hercegovinu rozdělit na dvě poloviny. Německo právě oznámilo, že kvůli obavám ze secesionistické politiky zmrazí v bosenském srbském regionu infrastrukturní projekty v hodnotě 120 milionů eur. A britská vláda vyhlásila v dubnu 2022 sankce proti Dodikovi, včetně zákazu cestování, za podkopávání stability regionu.

Analytici se obávají, že Dodikovo hnutí by mohlo ohrozit nelehký mír vytvořený po balkánské válce, která skončila v roce 1999.

Přesto se však představitelé EU nezúčastnili ani tiskové konference s vedoucími představiteli západního Balkánu, která byla naplánována po nedávném dvoudenním summitu obou skupin. Nejzřejmějším vysvětlením patové situace je, že přednost má vždy jiná priorita – v současné době Ukrajina.

Tento přístup byl však přijat jako ústrk, zejména v Bosně a Hercegovině, Kosovu a Severní Makedonii. EU vyvolává další nelibost tím, že vůči Ukrajině zaujímá jiný přístup, než jaký byl stanoven pro západní Balkán.

Plány Ruska na Balkáně

Postoj EU nezůstane bez povšimnutí Ruska, které pokračuje ve svých plánech na další oslabení politické a veřejnépodpory EU a přeměnu národů na své příznivce. Určitý úspěch již zaznamenalo v Srbsku, kde vstup do EU nyní podporuje pouze necelá polovina obyvatel.

Státy západního Balkánu mezitím zažívají masivní odliv mozků, který je způsoben propastným hospodářským růstem a nedostatkem politické stability. Mladí lidé se stěhují za prací do zemí EU.

Předpokládá se, že v příštích dvou desetiletích přijde region o více než polovinu svých obyvatel. A vzhledem k pomalému tempu politiky rozšiřování by se mohlo stát, že k integraci do EU zbude jen málo.

Členové EU se na budoucím vstupu zemí západního Balkánu za uplynulé roky stále neshodli. Doba, kterou tento proces trvá, podněcuje protiunijní postoje a ponechává větší prostor pro posílení vlivu Ruska a Číny.

EU však tyto spojence potřebuje, aby mohla bojovat proti velkým bezpečnostním výzvám. V opačném případě za sebou zanechává stále více roztříštěný region, kde Rusko pěstuje nacionalistické skupiny a využívá dezinformace k podkopávání prodemokratických narativů.

Jak je na tom Ukrajina?

Ukrajina pravděpodobně nezahájí přístupová jednání s EU, dokud nebude mít kontrolu nad svými hranicemi a nesplní řadu kritérií stanovených Evropskou komisí. Mezi ně patří prověření ukrajinských soudců a státních zástupců, prokázání výsledků (stíhání a odsouzení) v boji proti korupci a organizovanému zločinu na vysoké úrovni a také zavedení „zákona proti oligarchům“, který má omezit nepatřičný vliv zkorumpovaných osob v hospodářském, politickém a veřejném životě.

Aby mohl být zemi udělen status kandidátské země, musí být obvykle splněny určité podmínky, jako tomu bylo v případě Albánie. EU však doporučuje udělit Ukrajině status kandidátské země za předpokladu, že podnikne konkrétní kroky ke splnění podmínek. Rozhovory s ní však nebudou zahájeny, dokud jasně neprokáže, že dodržuje zásady právního státu a bojuje proti korupci.

Albánie, která je členem NATO, nedávno prohlásila, že nedostatečné přístupové závazky EU vůči západnímu Balkánu jsou problémem regionální bezpečnosti, a požádala NATO o zřízení mírových operací, které by bránily ruskému vlivu. Rovněž oznámila, že na svém jadranském pobřeží zřídí námořní základnu NATO.

Spojené království rovněž vyzvalo k posílení mise NATO na západním Balkáně, zejména v Bosně a Hercegovině, s cílem podpořit stabilitu a bezpečnost a čelit ruským dezinformacím v regionu.

Tím, že EU nechala západní Balkán od roku 2003 čekat, však výrazně oslabila svůj vliv. Albánie i Severní Makedonie splnily kritéria pro zahájení přístupových rozhovorů v roce 2018.

Absence časového plánu pro přistoupení těchto kandidátských zemí k EU znamená, že jsou méně motivovány k reformám. Někteří lidé v regionu také poukazují na současné členské státy, jako je Maďarsko, jejichž demokratické standardy se zdají být podobné, ne-li stejné jako u nich.

EU v současné době diskutuje o přechodu na hlasování kvalifikovanou většinou v oblasti zahraniční a bezpečnostní politiky. Stalo se tak poté, co Maďarsko zablokovalo uvalení sankcí EU proti Rusku kvůli Ukrajině, pokud nezíská více peněz z fondu EU pro obnovu COVID-19.

Přechod na hlasování kvalifikovanou většinou vyžaduje změnu Smlouvy o EU. Pokud se však EU dohodne na rozšíření hlasování kvalifikovanou většinou na nové oblasti politiky, mohla by jej rozšířit i na politiku rozšiřování, aby kandidátské státy nebyly blokovány nebo využívány jako vyjednávací žetony populistickými vládami podporovanými Ruskem, jak to dělá Bulharsko v Severní Makedonii nebo Maďarsko na Ukrajině v budoucnu.

Pokud EU nebude brát rostoucí vliv Ruska na západním Balkáně tak vážně, jak by měla, riskuje, že si na svých hranicích vytvoří nepřátele, a to by právě nyní, kdy zuří ukrajinsko-ruská válka, bylo skutečně velmi nedbalé.

O autorovi: Andi Hoxhaj (sociálně-právní vědec působící na University of Warwick. Mezi oblasti jeho výzkumu patří korupce, právní stát, řádná správa věcí veřejných, občanská společnost, evropská integrace a angažovanost EU na západním Balkáně).

Zdroj: The Conversation, „Russia’s influence in the Balkans is growing just as the region’s fragile peace is threatened“ (18.07.2022)

 

Psali jsme:

Články zveřejněné v rubrice Trendy nemusejí vyjadřovat názor redakce.

Dočetli jste jeden z našich článků? Nezapomínejte, prosíme, na dobrovolné předplatné, které je příspěvkem k další nezávislosti a na fungování !Argumentu a také investicí do jeho budoucnosti. Více o financování zdola se dozvíte zde.