Peníze z EU dosud nepřinesly na západním Balkánu kýžené výsledky

Ani masivní financování ze strany EU nepřispělo k výraznému zlepšení v oblasti právního státu.

„Podle zvláštní zprávy Evropského účetního dvora č. 01/2022 měla finanční podpora ve výši 700 milionů eur na zlepšení právního státu v zemích západního Balkánu, kterou EU poskytla v letech 2014 až 2020, jen malý dopad na základní reformy“, dočteme se v bodě 35 v usnesení Evropského parlamentu ze dne 7. července 2022, EP také vyzývá Evropskou komisi, „aby vyslala jasné signály těm kandidátským zemím, v nichž silná nevole vůči normám právního státu ohrožuje nebo zdržuje jejich přistoupení k EU“.

Západní Balkán

Hospodářská a politická krize v 80. letech 20. století spojená s novou vlnou nacionalismu způsobila rozpad Jugoslávie podél hranic jejích republik v 90. letech, čemuž většinou předcházel ozbrojený konflikt, uvádí zvláštní zpráva. Vzniklo pět nezávislých zemí, k nimž se později přidala Černá Hora (2006) a Kosovo (2008). Pokud jde o Albánii, ta byla zcela izolovanou komunistickou diktaturou, a to až do roku 1991, kdy musela od nuly znovu vybudovat veřejnou správu. Slovinsko a Chorvatsko jsou nyní členskými státy EU (Slovinsko od roku 2004 a Chorvatsko od roku 2013). Zbývajících šest zemí západního Balkánu bylo v minulosti postiženo závažnými etnickými, politickými a hospodářskými konflikty, všechny ale usilují o vstup do EU a všech šest jich je kandidáty nebo potenciálními kandidáty na členství v EU.

Současné rozšiřování však trvá mnohem dále než jakákoli předchozí jednání. Například jednání s Černou Horou probíhají od roku 2012 a se Srbskem od roku 2014, přičemž Černá Hora dosud prozatímně uzavřela pouze tři kapitoly a Srbsko pouze dvě kapitoly. Ve svém sdělení z roku 2018 o rozšíření a západním Balkáně Komise jasně uznala vážnou situaci v oblasti právního státu v tomto regionu a uvedla, že se zde „zřetelně projevují prvky ochabování státní moci, včetně napojení na organizovanou trestnou činnost a korupce na všech úrovních státní správy, jakož i silné propojení veřejných a soukromých zájmů“.

Několik studií uvedlo, že většina vlád v tomto regionu se za poslední desetiletí stala více autoritářskými, a to navzdory formálnímu pokroku směrem k členství v EU. Autoři těchto studií se domnívají, že se vládám západního Balkánu podařilo spojit formální závazek k demokracii a evropské integraci s neformálními autoritářskými postupy. Organizace Freedom House ve své výroční zprávě o stavu demokracie řadí všech šest zemí západního Balkánu mezi přechodné nebo hybridní režimy a s výjimkou Severní Makedonie jde přitom u těchto zemí o stabilní nebo dokonce zhoršující se tendenci.

Korupce

Korupce zůstává ve všech zemích tohoto regionu důvodem k obavám. Organizace Transparency Internationaluvádí, že systémy trestního soudnictví často nedokáží účinně vyšetřovat, stíhat a postihovat případy korupce na vysoké úrovni. Odsouzení často dostávají nepřiměřeně mírné tresty. Vlády v tomto regionu přijaly mnohé zákony upřednostňující bratříčkování, což má za následek například zadávání privilegovaných zakázek, vznik průmyslových monopolů a zaměstnávání nízce kvalifikovaných veřejných činitelů, kteří pak umožňují korupci.

Nedávné volby v tomto regionu však v mnoha případech hodily vládnoucím elitám rukavici. V Černé Hoře vládnoucí strana po více než 30 letech u moci v srpnu 2020 prohrála parlamentní volby, v nichž byla poražena rozsáhlou opoziční koalicí. V Bosně a Hercegovině občané v komunálních volbách v listopadu 2020 opustili kandidáty ze tří hlavních etnických stran a podpořili politické outsidery. Kosovští voliči odepřeli hlasy zavedeným stranám, a tak z kosovských voleb konaných v únoru 2021 vyšlo jako relativní hlavní vítěz bývalé opoziční hnutí. V Albánii zaznamenaly volby v květnu 2021 návrat všech stran, poprvé od roku 2017. Pozorovatelé ohlásili, že existují obavy týkající se zneužití státních zdrojů nebo funkcí vládnoucí stranou a dalšími veřejnými činiteli, a nejvyšší státní zastupitelství zahájilo vyšetřování několika nahlášených případů.

Financování Balkánu

Západní Balkán dostává financování z několika zdrojů (Spojené státy, Organizace pro hospodářskou spolupráci a rozvoj, členské státy EU), největším dárcem finančních prostředků pro tento region je však EU. Finanční pomoc EU je poskytována především prostřednictvím nástroje předvstupní pomoci (v současné době jde o NPP II), který podporuje přijímání a provádění reforem nezbytných pro členství v EU. Pomoc má různé formy, patří mezi ně granty, rozpočtová podpora, budování kapacit, twinning, technická pomoc a výměna informací.

Je vůle k provádění změn a odpovědnost za reformy?

Politická vůle a odpovědnost hrají hlavní roli v úspěchu každé reformy. Země západního Balkánu se v zásadě zavázaly k reformám na základě svého postavení kandidátů/potenciálních kandidátů na členství v EU. EU však přiznala, že odhodlání k plnění tohoto závazku často chybí. Sdělení z roku 2020 o posílení procesu přistoupení například vyzvalo vedoucí představitele zemí západního Balkánu, aby přesvědčivěji plnili své závazky a zavedli požadované zásadní reformy, ať už se jedná o právní stát nebo potírání korupce.

Celá zpráva je dostupná v češtině zde.

 

Psali jsme:

Články zveřejněné v rubrice Trendy nemusejí vyjadřovat názor redakce.

Dočetli jste jeden z našich článků? Nezapomínejte, prosíme, na dobrovolné předplatné, které je příspěvkem k další nezávislosti a na fungování !Argumentu a také investicí do jeho budoucnosti. Více o financování zdola se dozvíte zde.