Ekonomická krize nebude ale srovnatelná s tou, kterou země zažila na začátku 90.let.
Ruská ekonomika vstupuje do krize, která bude „výrazně hlubší“ než cokoli, co země zažila od konce 90. let. HDP a průmysl ztratí 10 % a chudoba se vyšplhá na úroveň, jakou země nezažila od prvních let po rozpadu SSSR. Tuto předpověď vyslovil v rozhovoru pro Business-online akademik a bývalý ekonomický poradce prvního prezidenta SSSR Michaila Gorbačova, Abel Aganbegjan.
Podle Aganbegjana, který svou kariéru začínal v Radě ministrů Sovětského svazu ještě za Nikity Chruščova, bude v polovině roku 2023 hospodářský propad Ruska třikrát větší než byla krize v letech 2014-16 a dvakrát větší než důsledky platební neschopnosti (defaultu) v roce 1998: „Podle mého názoru bude v tomto období krize mnohem hlubší než v letech 1998-1999, kdy hrubý domácí produkt klesl o 5 %. A krize v letech 2008-2009, kdy HDP klesl téměř o 8 %. A tato krize bude také třikrát hlubší než recese v roce 2015 a pokles v roce 2020 v důsledku pandemie koronaviru. V obou případech se HDP snížil pouze o 3 %.“ Aganbegjan ale také dodal, že nastupující krize nebude srovnatelná s tou, kterou země zažila po rozpadu SSSR a která „byla nejhlubší krizí v době míru za posledních 200 let mezi největšími světovými ekonomikami“.
Zdroj: tradingeconomics.com
Nezaměstnanost, včetně skryté nezaměstnanosti, se podle něj zdvojnásobí a lidé, kteří po anexi Krymu a první vlně sankcí už zchudli o 10 %, „budou muset několik let žít v úsporných podmínkách“, předpovídá Aganbegjan.
Dnes žije 18 % ruských občanů „na žebrácké úrovni“, uvádí. Jejich příjmy nedosahují vládou stanoveného životního minima 13 919 rublů měsíčně.
„Jsou to lidé, kteří přemýšlejí o tom, co si koupí k jídlu. Nemohou přijít do obyčejné Pjateročky a zaplatit za něco, co se jim líbí. Musí si vybírat jídlo, protože si nemohou dovolit jíst maso každý den,“ říká Aganbegjan.
Podle jeho odhadu jich bude 1,5 krát více. Až hospodářská krize ve třetím nebo čtvrtém čtvrtletí dosáhne vrcholu, může se v pásmu chudoby ocitnout 25-30 % obyvatel, tedy 43 milionů lidí.
Za hlavní problém ruské ekonomiky označil Aganbegjan nedostatek kapitálového trhu: „Vytvořili jsme socioekonomický systém bez motoru. Nemáme kapitálový trh. Motorem tržního systému je kapitálový trh.“ Ekonom je také toho mínění, že jedním z klíčů k antikrizovým krokům je „zlepšení fungování soudů ve vztahu k podnikání a omezení bezpečnostních složek“.
Celý rozhovor v ruštině najdete zde.
Články zveřejněné v rubrice Trendy nemusejí vyjadřovat názor redakce.