Dne 8. září ve Skotsku zemřela královna Alžběta II. V zemi to téměř okamžitě vedlo k oživení staronových úvah o nezávislosti Skotska a jeho odchodu ze Spojeného království.
Alžběta I. zemřela ve čtvrtek na zámku Balmoral, na skotském venkově, který velmi milovala. Skotové panovnici uznávali a měli ve velké oblibě. O něco méně oblíbená však byla jejich personální unie s Anglickým královstvím, která vznikla již v roce 1707 a u hrdých Skotů vždy budila pochybnosti a rozpaky. Skotové sice mají svůj nezávislý politický systém a své právo, úvahy o odchodu z monarchie ale přesto dlouhodobě neutuchají. Nyní, v období přechodu k novému panovníkovi, je myšlenka nezávislosti hojně přetřásána v místních médiích.
Ač byla role královny pouze formální, konec její sedmdesátileté vlády představuje pro monarchickou instituci převrat. Průzkum provedený think-tankem British Future během královnina jubilea loni v červnu ukázal, že třetina Skotů věří, že královnina smrt by byla vhodná doba ke zrušení monarchie a vytvoření Skotské republiky. Otázka referenda o nezávislosti Skotska byla velmi aktuální již před Alžbětinou smrtí a prosazuje ji zejména skotská předsedkyně vlády Nicola Sturgeonová. Hlasování o skotské nezávislosti proběhlo již v roce 2014. Iniciátorem byla Skotská národní strana, SNP, jejíž předsedkyní je nyní právě současná premiérka. V referendu v roce 2014 se 53,5 % hlasujících vyjádřilo pro variantu zůstat ve Spojeném království. Účast v referendu byla vysoká, šlo o celých 85 %.
Snahy o iniciaci nového referenda pak ve Skotsku začaly hned po Brexitu v roce 2016, kdy se Skotové ve svém hlasování zásadně neshodli s Angličany. V Evropské unii totiž chtělo zůstat 62% Skotů. Nicola Sturgeonová od té doby žádá o nové referendum o nezávislosti. Možnost uspořádání druhého referenda řešil i premiér Boris Johnson, který v červnu 2021 proklamoval, že typ referenda, jakým je ten skotský, by se měl konat pouze jednou za generaci nebo přibližně každých čtyřicet let. Skotská předsedkyně vlády na základě tohoto vyjádření přikročila k žádosti u Nejvyššího soudu, aby rozhodl o možnosti skotského parlamentu uspořádat referendum bez souhlasu vlády. Věc se bude projednávat 12. a 13. října. Pokud by se rozhodlo ve prospěch skotské vlády v čele se SNP, nové hlasování by se mohlo uskutečnit již 19. října, k opuštění Spojeného království by ovšem premiérka musela ještě přesvědčit samotné Skoty. V průzkumech veřejného mínění totiž zůstávali separatisté často v těsné menšině. K posunu došlo v posledním průzkumu k této otázce, který byl v srpnu proveden na platformě Panelbase. 44 % dotázaných bylo proti nezávislosti, proti 43 % pro a 13 % neutrálních a nerozhodnutých.
V dnešních dnech sice ve Skotsku probíhá státní smutek, zároveň jsou ale bedlivě sledovány všechny kroky nového krále Karla III. Též je s napětím očekávána jeho cesta do Edinburghu. „Není pochyb o tom, že královna byla nedílnou součástí lepidla, tmelu, který držel národ pohromadě, a že je nyní pryč,“ říká Adam Tomkins, profesor veřejného práva na University of Glasgow. Královna měla vždy vysokou popularitu napříč politickým spektrem. “Není jasné, zde bude nahrazena něčím stejně silným nebo pevným,” pokračuje profesor Tomkins. „Myslím si, že toto je křehký okamžik plný rizika a potenciálně i změny pro Unii. Nový král si bude muset znovu vybudovat osobní podporu.”
Psali jsme:
Články zveřejněné v rubrice Trendy nemusejí vyjadřovat názor redakce.