Při prezentaci závěrů návrhu zprávy o používání špionážního softwaru evropskými vládami výbor vyzval řeckou vládu, aby poskytla více informací a umožnila tak vyšetřování vyvodit přesné závěry.
Poté, co se Řecko a Evropská centrální banka v roce 2010 dohodly na podmínkách záchranného programu po hospodářské krizi, zveřejnil Mezinárodní měnový fond (MMF) 146stránkovou zprávu, v níž popsal všechny klíčové problémy státu, které podle něj způsobily řeckou fiskální krizi, připomíná Georgios Samaras ve svém příspěvku pro The Conversation.
Jedním z nich byla korupce, která od konce vojenské diktatury v roce 1974 nahlodává odpovědnost v řecké politice. Sean Hagan, bývalý generální poradce MMF, označil Řecko za těžký případ, protože se ukázalo, že korupce je rozšířená na všech úrovních veřejné správy.
Premiér Kyriakos Mitsotakis po vítězství v parlamentních volbách v roce 2019 tyto základní problémy uznal. Slíbil, že bude nemilosrdný vůči příznakům korupce a bude bojovat proti obviněním z elitářství. Zdaleka však nedosáhl těchto cílů, Mitsotakisova vláda je nyní obviňována ze špehování novinářů a opozičních politiků.
Řecká Watergate
Mitsotakis musel přiznat, že řecká Národní zpravodajská služba (EYP) odposlouchávala Nikose Androulakise, předsedu středolevé opoziční strany Pasok a poslance Evropského parlamentu. Tvrdil však, že o tom nevěděl, a trval na tom, že všechny operace byly legální.
Tento poslední bod je zásadní, protože několik novinářů obvinilo řeckou vládu, že do jejich telefonů umístila špionážní software Predator – typ softwaru podobný známému špionážnímu softwaru Pegasus – který je v Evropské unii nelegální.
EYP přiznala, že sledovala novináře Thanasise Koukakise, ale popřela, že by nasadila Predátora.
EYP však odmítla poskytnout záznamy o sledování, které by prokázaly, že Predator nebyl použit. A k překvapení mnohých generální ředitel EYP Panagiotis Kontoleon v srpnu 2022 náhle rezignoval – ačkoli opět popřel, že by se Predator na odposleších podílel, a přiznal pouze, že během „legálního sledování“ došlo k „nesprávným úkonům“. Grigoris Dimitriadis, generální tajemník úřadu předsedy vlády (a Mitsotakisův synovec), odstoupil během hodiny po jeho odchodu.
Androulakis mezitím tvrdí, že nezávislá analýza našla v jeho telefonu software Predator, a podává žalobu k řeckému nejvyššímu soudu.
Zvláštní vyšetřování nikam nevede
Mitsotakis slíbil, že „významně objasní“, co se v těchto případech stalo, a oznámil zahájení zvláštního parlamentního vyšetřování. To bylo obrovské riziko, protože po vítězství v parlamentních volbách v roce 2019 převzal EYP pod svou osobní kontrolu. Šlo o neobvyklý krok, který byl v té době silně kritizován opozičními stranami. Nyní se Mitsotakis příkazem k vyšetřování vystavil osobní odpovědnosti.
Určitě by se objevily otázky, jak je možné, že o sledování nevěděl, stejně jako otázky, co vedlo Kontoleona a Dimitriadise k rezignaci, když k žádnému pochybení nedošlo. Mitsotakis trval na tom, že jejich odchod není přiznáním viny, ale obě rezignace zůstávají nevysvětleny.
Všichni, kdo doufali, že vyšetřování přinese odpovědi, byli velmi zklamáni, když skončilo, aniž by se jednotlivé zúčastněné strany shodly na jakýchkoli závěrech. Podle Mitsotakisovy strany se obvinění z hacknutí telefonů „zhroutila jako domeček z karet“. Podle opozičních stran Syriza a Pasok vláda záměrně urychlila proces vyšetřování, aby zakryla pochybení.
Mitsotakis prohlásil, že vyšetřování neprokázalo žádné pochybení, a prohlásil záležitost za uzavřenou.
Skutečnost, že klíčoví svědci, včetně Kontoleona a Dimitriadise, odmítli spolupracovat nebo odpovídat na otázky s odkazem na důvěrnost, jen zvýšila pocit nespravedlnosti mezi ostatními stranami. „Významné objasnění“, které Mitsotakis slíbil vnést, v současnosti chybí. Místo toho obvinil „temné síly mimo Řecko“ z destabilizace země – ačkoli jasně neuvedl, o jaké temné síly se jedná.
EU vstupuje do hry
Tento skandál už není ani výhradně interní záležitostí. Evropská unie vyslala do Řecka delegaci, která má tento skandál dále vyšetřit. Jedná se o součást širší práce Evropského parlamentu na vyšetřování zneužívání špionážního softwaru vládami EU – úkol, který Brusel bere natolik vážně, že zřídil zvláštní výbor.
Výbor již vyjádřil znepokojení nad důkazy o používání špionážního softwaru polskou vládou a prošetřoval podobné zprávy o sledování tisku maďarskou vládou.
Když se Mitsotakis v roce 2018 dostal k moci, slíbil, že se postaví populismu. Nyní je vyšetřován spolu s populistickými vůdci, kteří se v EU stali nechvalně známými kvůli napínání demokratických norem.
Při prezentaci závěrů návrhu zprávy o používání špionážního softwaru evropskými vládami výbor vyzval řeckou vládu, aby poskytla více informací a umožnila tak vyšetřování vyvodit přesné závěry.
Celý článek je zde v angličtině.
Články zveřejněné v rubrice Trendy nemusejí vyjadřovat názor redakce.