Francouzský prezident Emmanuel Macron považuje jadernou energii za stěžejní zdoj v rámci snahy o uhlíkovou neutralitu, mnozí však jeho myšlenku nevítají a zpochybňují.
Francie má největší počet jaderných reaktorů v Evropě (celkem 56) a pyšní se tím, že je víceméně autonomní, pokud jde o výrobu elektřiny. Přibližně 70–75 % vyráběné energie v zemi pochází z jádra a všechny jaderné elektrárny provozuje státem vlastněná společnost EDF, která je nyní v procesu úplného znárodňování Macronovou vládou. Stárnoucí francouzská jaderná flotila však vyvolává nespokojenost obyvatel i firem a zneklidňuje je před nadcházející zimou. Problémy začaly již v letních měsících, kdy musela být téměř polovina jaderných elektráren v zemi odstavena kvůli vedrům, špatnému stavu či odložené údržbě (například korozi), což dramaticky snížilo elektrický výkon. Francie tak začala oscilovat mezi pozicí největšího evropského vývozce elektřiny a zároveň tím, kdo více dováží. Jak je toto možné?
Ředitel EDF Jean-Marie Boursier v rozhovoru ohledně této kombinace dovozu i vývozu vysvětluje: „Během dne jsou chvíle, kdy elektřinu vyvážíme, a pak jsou chvíle během dne, kdy ji dovážíme, protože, jak víte, elektřinu nelze skladovat. Vždy musí existovat rovnováha mezi výrobou a spotřebou, a tedy i v souvislosti s denní dobou. Příležitostně jsme vývozci elektřiny do Německa a dalších zemí a příležitostně jsme dovozci. Takto to je třeba vyvažovat.“ Šéf energetiky zároveň dodal, že jeho společnost maximálně pracuje na restartu všech svých odstavených reaktorů. „Skutečně děláme vše, co je v našich silách, abychom obnovili plný výkon našich reaktorů. Všichni moji kolegové každý den tvrdě pracují, aby se reaktory mohly vrátit do výroby. „Máme odstávky kvůli údržbě, které jsou naplánovány na celý rok, a museli jsme čelit, stejně jako celá planeta, pandemii. „Znamenalo to, že jsme během období COVID přerušovali práci kvůli údržbě. A pak máme také několik reaktorů, které byly odstaveny kvůli korozní politice.“
Možnost výpadků energie je bohužel reálná a aktuální a pro Francii a Evropu nemohly problémy přijít v horší dobu než s rychle se blížící zimou. Kromě snahy o rychlé znovuzprovoznění reaktorů plánuje energetický gigant EDF investovat do šesti nových reaktorů ve třech stávajících lokalitách, přičemž první by měl být připraven kolem roku 2035. Vše je pak součástí snahy francouzského prezidenta postavit jadernou energii do popředí při snaze země dosáhnout uhlíkové neutrality do roku 2050, což je jeden ze stěžejních závazků Evropské komise v rámci jejího mandátu. Francouzští ekologičtí aktivisté však tvrdí, že odhadovaných 50 miliard eur, které mají být vynaloženy na nové reaktory, by bylo lepší vydat na udržitelnější zdroje elektřiny. „Reaktory nebudou nikdy připraveny v roce 2035 nebo 2037, jak bylo oznámeno – to je jisté a bude to drahé“. „EDF je v deficitu a bankrotuje. Platí to tedy stát, to znamená, samozřejmě, my. S těmito penězi bychom mohli udělat mnohem, mnohem více, pokud jde o obnovitelné energie, jako je solární, větrná energie a o ekologičtější dopravu.“ Tak znějí slova kritiky Macronových priorit z řad ekologů s tím, že žádná nová jaderná elektrárna beztak nebude vyrábět elektřinu před rokem 2040 a že stávající výroba je znečišťující, selhávající, drahá a pomalá. Mnoho odborníků tvrdí, že je důležité používat kombinaci různých zdrojů energie, aby byly uspokojeny potřeby Evropy a její klimatické cíle, s čímž ředitel EDF Boursier souhlasí. „Musíme brát v úvahu problém globálního oteplování, to znamená, že postupně přejdeme od fosilních paliv k energiím elektrickým a samozřejmě k výrobě této energie je nutné používat technologie, které vypouštějí málo uhlíku,“ uvedl. Řešením, které je třeba k jádru přidat, jsou podle něj nízkouhlíkové technologie, kam patří i obnovitelné zdroje, slunce, vítr a voda. K jeho vyjádření je ovšem nutno dodat, že řada zaměstnanců energetiky se přidala k mnohatýdenním stávkám za vyšší platy.
Články zveřejněné v rubrice Trendy nemusejí vyjadřovat názor redakce.