Premiér Justin Trudeau při osobním setkání se Si Ťin-pchingem na nedávném zasedání G20 na Bali vyjádřil své obavy z čínského zasahování do dění v Kanadě.

V dubnu 2021 byl konzervativní poslanec Kenny Chiu natolik znepokojen možným zasahováním Číny do kanadského politického systému, že navrhl zákon o registru zahraničního vlivu (Foreign Influence Registry Act) podobný těm, které platí ve Spojených státech a Austrálii. Zákon vyžaduje, aby každý, kdo jedná jménem zahraničních zájmů, byl veřejně identifikován, napsala Margaret McCuaig-Johnstonová pro The Conversation.

Brzy poté byli zmobilizováni boti a na čínských sociálních sítích, včetně WeChat a Weibo, byla proti Chiuovi vedena dezinformační kampaň, která ho označovala za „protičínského“, zkreslovala legislativu a hrála roli v jeho prohře ve volbách v září 2021.

Polovinu Chiuova volebního obvodu Steveston-Richmond East v Britské Kolumbii v oblasti Lower Mainland tvoří Kanaďané čínského původu. Jeho prohra představovala velké vítězství Číny, která využívá právě ty dezinformační metody, na které poslanec upozorňoval. Předpokládá se, že cílem byli i další federální kandidáti.

Portál Global News nedávno informoval, že zpravodajské zdroje se domnívají, že čínský konzulát v Torontu zasahoval do federálních voleb v roce 2019 tím, že poskytl finanční prostředky ve výši 250 000 dolarů prostřednictvím zprostředkovatelské skupiny komunistické strany údajné síti pro ovlivňování voleb.

Skupina se údajně zaměřila na nejméně 11 kandidátů liberální i konzervativní strany, jejichž vítězství chtěla Čína zajistit. Peking také údajně umístil své pracovníky do kanceláří některých poslanců, aby ovlivňovali jejich politiku.

Rozdělování finančních prostředků

Následná zpráva Global News identifikovala torontského podnikatele, který údajně rozděloval finanční prostředky z čínského konzulátu v Torontu prostřednictvím kanadsko-čínských sdružení a nakonec na volební kampaně, což je v Kanadě podle kanadského volebního zákona přísně nezákonné.

Podnikatel je také vyšetřován kvůli své možné roli v podpoře takzvaných „čínských policejních stanic“, které v Kanadě identifikoval mezinárodní think tank pro lidská práva Safeguard Defenders.

Na těchto stanicích, které byly dosud identifikovány v Torontu a Vancouveru, jsou údajně umístěni čínští policejní agenti, kteří vyvíjejí nátlak na vybrané osoby, aby se vrátily do Číny, kde budou souzeny za korupci, nebo aby se připojily k rodinným příslušníkům v indoktrinačních táborech a věznicích v oblasti Sin-ťiang.

Podle čínského velvyslanectví stanice pouze vydávají řidičské a zdravotní průkazy čínským občanům. Vyšetřování probíhá nejen v Kanadě, ale také v dalších 13 zemích, kde byly podobné stanice odhaleny.

Premiér Justin Trudeau při osobním setkání se Si Ťin-pchingem na nedávném zasedání G20 na Bali vyjádřil své obavy z čínského zasahování do dění v Kanadě.

Trudeau nesdělil, co mu Si odpověděl, ale čínský vůdce byl natolik rozzlobený, že o jejich rozhovoru informovala média, a druhý den premiéra konfrontoval a obvinil ho z „nevhodného“ vyzrazení podrobností rozhovoru novinářům.

Trudeau si stál za svým a odpověděl: „V Kanadě věříme ve svobodný, upřímný a otevřený dialog a budeme i nadále konstruktivně spolupracovat. Ale budou věci, na kterých se neshodneme.“

Je třeba ho pochválit za to, že dal najevo, že Kanada nebude tolerovat čínské vměšování do kanadských politických záležitostí. Co však vláda nyní dělá pro to, aby přiměla čínské jednotlivce a organizace k odpovědnosti? A co by měla dělat?

Pět kroků k přijetí opatření

Nejnaléhavějším požadavkem je, aby policie vyšetřila financování, které údajně poskytl čínský konzulát v Torontu 11 kandidátům, obvinila všechny Kanaďany, kteří podkopali kanadský volební zákon (Canada Elections Act), a vyhostila všechny zaměstnance konzulátu nebo velvyslanectví, kteří jsou do toho také zapleteni.

Bezodkladně by měly být také prověřeny bezpečnostní prověrky osob, které byly identifikovány v poslaneckých kancelářích.

Za druhé, kanadské úřady musí mnohem lépe sledovat kybernetické útoky, internetové boty na sociálních sítích a dezinformace a vypracovat taktiku, jak se s nimi vypořádat.

Mohli bychom se poučit od Tchaj-wanu, který se s těmito problémy potýká již léta v rámci „kognitivní války“, kterou proti němu vede Čína. Tchaj-wan má ministra pro digitální záležitosti, jehož úkolem je zajišťovat zveřejňování přesných informací prostřednictvím veřejného informačního panelu, a také odborníky na kybernetické sledování, jejichž zkušenosti by byly přínosem i pro kanadské úřady.

Za třetí, pro Kanaďany čínského, ujgurského a tibetského původu a stoupence Falun Gongu by měl být vytvořen jednotný úřad, který by jim umožnil nahlásit obtěžování a v případě potřeby koordinovat vyšetřování a právní kroky s dalšími složkami.

Nejedná se o nový návrh. Kanadská koalice pro lidská práva v Číně a podobná sdružení po zřízení takového úřadu volají již delší dobu.

Za čtvrté, zákon o registru zahraničního vlivu, který prosazoval bývalý poslanec Chiu, by měl být znovu zaveden, ale tentokrát samotnou vládou, a nikoli jednotlivým poslancem, který by se následně mohl stát terčem čínské dezinformační kampaně, jako tomu bylo u něj. Návrh zákona S-237, který je nyní v Senátu, je dobrým prvním návrhem, který zajistí transparentnost ohledně osob, které v Kanadě jednají jménem zahraničních zájmů.

V neposlední řadě by vláda měla zavést komplexní legislativu o zahraničním vměšování, jak to letos učinila Velká Británie v rámci svého zákona o národní bezpečnosti.

Jejím cílem je narušit a odradit zahraniční vměšování a pohnat odpovědné osoby k odpovědnosti. Zvyšuje také sankce podle stávajících britských volebních zákonů. V Kanadě maximální pokuta 250 000 dolarů a maximálně šest měsíců vězení za zahraniční vměšování nemusí být pro některé dostatečně odstrašující.

Rostoucí rozsah

Národní bezpečnostní zdroje RCMP (Royal Canadian Mounted Police) dávají najevo, že „incidenty rušivých operací CCP (Chinese Communist Party) nabývají na rozsahu, intenzitě a bezostyšnosti a vyšetřovatelé a zdroje z komunity vyjadřují znepokojení a obavy o kanadské instituce.“

Vláda musí proti těmto vážným výzvám kanadské demokracii zakročit.

V posledních týdnech Trudeau a jeho vysocí ministři prokázali odvahu postavit se Číně. Slova však nestačí.

Rétorika musí být spojena s vážnými činy. Problémy jsou příliš naléhavé na to, abychom se mohli uklidnit.

O autorce: Margaret McCuaig-Johnstonová je vedoucí pracovnicí Graduate School of Public and International Affairs na Ottawské univerzitě.

Zdroj: The Conversation, „5 ways for Canada to tackle Chinese interference after the Trudeau-Xi showdown“ (22.11.2022)

Články zveřejněné v rubrice Trendy nemusejí vyjadřovat názor redakce.