Kostarika je jednou ze zemí s nejvyšším používáním pesticidů v Americe.

Studie zemědělského vědce Elídiera Vargase Castra, kterou zveřejnil Rozvojový program OSN (UNDP), ukazuje, že Kostarika používá mnohem více pesticidů než ostatní americké členské státy Organizace pro hospodářskou spolupráci a rozvoj (OECD).

Většina používaných toxinů je považována za vysoce nebezpečné. Podle oficiálních údajů Státní agentury pro ochranu rostlin se tzv. hektarová aplikace (l/ha), tj. množství pesticidů použitých na hektar, pohybuje v Kostarice v průměru mezi 10 a 11,5 kilogramy.

Země jako Kanada, Spojené státy, Mexiko, Chile a Kolumbie, které rovněž patří do OECD, nebo Ekvádor, Honduras a Guatemala, které mají podobné zemědělské podmínky, používají v průměru 2 kg. Čísla, která přinesl Rozvojový program OSN, jsou ještě znepokojivější. Podle průzkumů UNDP dosahovala Kostarika v letech 2012-2020 v průměru více než 34 kg I/ha. Rozdíl je však způsoben rozdílem ve výpočtech: Úřad pro ochranu plodin bere v úvahu celkovou osetou plochu na národní úrovni (orná půda a pastviny), zatímco program OSN bere v úvahu pouze obdělávané plochy.

Vysoce nebezpečné pesticidy

93 % účinných látek je považováno za vysoce nebezpečné. Nejméně 80 z nich je spojeno s akutními účinky na člověka. Přibližně polovina z nich je v EU zakázána a více než dvě třetiny jsou považovány za karcinogenní.

Nejčastěji používanými pesticidy v Kostarice jsou Mancozeb, Glyphosat, Paraquat, Chlorothalonil, Ethoprophos, Diazinon a 2,4-D. Tato situace má také ekonomické důsledky pro kostarický stát: osvobození od daně z nákupu pesticidů činí 22 a 36 milionů amerických dolarů ročně v podobě ušlých daňových příjmů. Následné škody na zdraví v současné době představují náklady ve výši nejméně devíti milionů dolarů.

Odhaduje se, že v letech 2012-2020 bylo v zemědělství ročně použito v průměru 18,3 tisíce tun pesticidů. Podle studie jsou nejvíce zasaženi zemědělští pracovníci a venkovské obyvatelstvo (průměrná expozice 74 kg/l na osobu), dále povrchové vody a potraviny. V roce 2020 se nejvíce pesticidů používalo u banánů, těsně následovaných ananasem, rýží, kávou a cukrovou třtinou.

Falešné paradigma

„V Kostarice existuje nepřípustný dvojí metr, pokud jde o životní prostředí a přírodu,“ rozhořčuje se Clemens Ruepert, výzkumný pracovník a inženýr životního prostředí z Regionálního institutu pro studium toxických látek na Národní univerzitě (IRET-UNA). „Rozsáhlé rozšíření zemědělství na zemědělsko-průmyslové monokultury, zejména banány, ananas a cukrovou třtinu, vede k masivnímu používání pesticidů a rostoucí ztrátě biologické rozmanitosti.“ Podle Rueperta situaci zhoršuje falešné paradigma, že tyto praktiky jsou nezbytné pro vytváření pracovních míst a hospodářský růst v zemi. „Existuje dostatek údajů, které dokazují opak. Navíc stát musí nést obrovské náklady na znečištění a dopady na lidi a zvířata.“ Na pozadí téměř naprostého ignorování pracovních a odborových práv desetitisíců pracovníků v zemědělství je situace jako tikající časovaná bomba. „Bomba brzy vybuchne. Bohužel jsou zde ve hře důležité zájmy. A tak se všude, včetně úřadů, dělá všechno možné, aby se vytvořil jiný dojem,“ varuje Ruepert. Sociální sdružení, iniciativy a odbory by musely být aktivnější a viditelnější při oslovování většího počtu lidí, šíření informací a odpovídajícím vzdělávání svých členů. „To je jediný způsob, jak dosáhnout změny. Jsme na stejné straně. Tuto bitvu musíme vybojovat společně,“ uzavřel.

Zdroj: npla.de (Ein Land ertrinkt in Gift)

Licence: Attribution-ShareAlike 4.0 International (CC BY-SA 4.0)

 

Psali jsme:

• Co Evropané nevědí o potravinách, které dostávají na svůj talíř
• Evropský obchod s toxickými pesticidy
• Obchodní dohoda s Mercosurem hrozí návratem „jedovatých pesticidů“ zpět do EU

Články zveřejněné v rubrice Trendy nemusejí vyjadřovat názor redakce.