Vědci varují, že “Zombie” viry, které strávily až 48 500 let zamrzlé v zemi, by se mohly v důsledku klimatických změn znovu probudit kvůli tání permafrostu.
Znatelně vyšší teploty v Arktidě vedou k rozmrazování trvale zmrzlé vrstvy pod zemským povrchem. Vědci se nyní snaží vyhodnotit, jak velké riziko mohou představovat pro člověka bakterie a viry, které byly dosud uvězněné uvnitř permafrostu. Některé z těchto organismů během tohoto procesu i oživují. „Naštěstí můžeme oprávněně doufat, že epidemie způsobená oživenou prehistorickou patogenní bakterií by mohla být rychle zvládnuta moderními antibiotiky, která máme k dispozici, i když se zdá, že bakterie nesoucí geny rezistence vůči antibiotikům jsou v permafrostu překvapivě převládající,“ napsali autoři studie zveřejněné v únoru v časopise Viruses. Situace by byla mnohem katastrofálnější v případě onemocnění rostlin, zvířat nebo lidí způsobených oživením starověkého neznámého viru, pro který by nebyla okamžitě k dispozici žádná specifická léčba nebo vakcína. Rozmrazování dlouhodobě zmrzlé půdy mělo již dopady na Sibiři, kde bylo spojeno s výskytem antraxu u sobů. Výjimečně horká léta zde způsobila, že se na zvířecích pohřebištích znovu vynořily právě prastaré spory antraxu.
Francouzský výzkumník Jean-Michel Claverie a jeho tým k prováděnému výzkumu uvedli, že se jim podařilo izolovat a oživit několik starověkých virů z permafrostu, včetně obřího virového kmene (Pithovirus) nalezeného ve 27 000 let starém vzorku permafrostu s mamutími chlupy. Většina izolátů viru byla z čeledi Pandoraviridae, což je rodina dvouvláknových DNA virů, které infikují améby – velmi malé, jednoduché organismy tvořené pouze jednou buňkou. “Tato studie potvrzuje schopnost velkých DNA virů způsobujících infekci Acanthamoeba zůstat nakažlivýmí i po více než 48 500 letech strávených v hlubokém permafrostu,” napsali autoři. Z bezpečnostních důvodů se totiž Claverie a jeho tým zaměřili na oživení prehistorických virů, které se zaměřují spíše na jednobuněčné améby než na zvířata nebo lidi. Jiní vědci v Rusku v současné době hledají v permafrostu „paleoviry“, k čemuž jim slouží přímo zachované pozůstatky mamutů, nosorožců srstnatých nebo prehistorických koní. “Aniž bychom se museli pouštět do tak riskantního projektu, věříme, že naše výsledky s viry infikujícími Acanthamoeba lze extrapolovat na mnoho dalších DNA virů schopných infikovat lidi nebo zvířata,” napsal Claverie a jeho tým. Vědci zároveň varovali, že je pravděpodobné, že při tání permafrostu se uvolní dosud neznámé viry. “Jak dlouho by tyto viry mohly zůstat infekční, jakmile jsou vystaveny venkovním podmínkám (UV záření, kyslík, teplo), a jaká je pravděpodobnost, že se v tomto intervalu setkají a infikují vhodného hostitele, je zatím nemožné odhadnout,” uvedli. Riziko se však podle nich musí nutně zvýšit v kontextu globálního oteplování, při kterém se bude tání permafrostu neustále zrychlovat a v důsledku průmyslových projektů bude Arktidu osídlovat více lidí.
Články zveřejněné v rubrice Trendy nemusejí vyjadřovat názor redakce.